Praha - Aby pražská šunka mohla získat ochrannou známku EU a stát se takzvanou zaručenou tradiční specialitou, připravují čeští uzenáři pro unii návrh. Úřad průmyslového vlastnictví koncem ledna zrušil restauratérovi Tomáši Karpíškovi ochrannou známku na tradiční masnou pochoutku. Spor uzenářů s majitelem známé sítě restaurací Ambiente trval několik let. Zaručené tradiční speciality jsou výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení, na rozdíl od dalších unijních chráněných značení není důležité místo jejich výroby. Při dodržení pravidel by tak v případě zaregistrování označení mohl uzeninu vyrábět kdokoliv na území EU.
Uzenáři chtějí unijní známku pro pražskou šunku
„My jsme se rozhodli šunku ochránit pro všechny výrobce, kteří ji budou vyrábět správnou technologií,“ prohlásil předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud.
V médiích prezentoval Karpíšek v minulosti svůj záměr obnovit tradici pražské šunky dle původní receptury z 19. století, kterou údajně získal od potomků uzenářských mistrů. Mluvil například o svém plánu založit asociaci po vzoru producentů parmské šunky, která by sdružovala výrobce a kontrolovala jakost šunky. Úřad mu v roce 2007 slovní ochrannou známku zapsal, své tehdejší rozhodnutí však letos zrušil. Dal za pravdu uzenářům, podle nichž nelze zaregistrovat všeobecně známý produkt, který v zemi dlouhodobě vyrábí několik výrobců.
Nejvyšší soud: Pražská šunka nepatří nikomu
Již v roce 2008 Nejvyšší správní soud rozhodl, že pojem pražská šunka je druhovým označením běžného výrobku a žádný podnikatel ani uzenář si jej nemůže přivlastnit pouze pro sebe.
Pražská šunka se podle různých zdrojů vyrábí od 19. století. Jedním z tajemství její přípravy je to, že se lehká vepřová kýta nechává uležet vcelku. Po několikatýdenním zrání v láku se kýta udí a zlehka vaří. Nejznámějším výrobcem pražské šunky býval Antonín Chmel, který měl v 19. století firmu v Praze nad Nuselskými schody.
Evropská unie rozlišuje kromě tradiční zaručené speciality ještě chráněné zeměpisné označení a chráněné označení původu. Tyto dvě ochranné známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti.