Úvěry bankám na okraji eurozóny ohrožují euro

Berlín – Špatné úvěry, které bankám v okrajových zemích eurozóny poskytla Evropská centrální banka (ECB), jsou časovanou bombou v její bilanci a vážným rizikem i pro samotnou společnou evropskou měnu. Stovky miliard eur potenciálně špatných úvěrů drží banky v Řecku, Irsku, Portugalsku nebo Španělsku. Napsal to dnes německý týdeník Der Spiegel. Na finančních trzích se dnes navíc zvýšil tlak na okrajové země eurozóny a úrokové výnosy z tamních státních dluhopisů vzrostly na nová maxima.

Hodnota cenných papírů národních centrálních bank je pochybná

Rozsáhlé úvěry na podporu likvidity, které centrální banky eurozóny poskytují svému bankovnímu sektoru, jsou zastavovány cennými papíry komerčních bank. Tyto instrumenty však mají pochybnou hodnotu, protože jsou kryty například realitami v Irsku, které postihla hluboká krize. Z velké části těchto zástav se tak mohou stát nedobytné úvěry.

Všechny národní banky eurozóny jsou součástí ECB a celý systém kolektivně ručí za úvěrové ztráty v kterékoli jeho části. Pro německou Bundesbanku by to například znamenalo, že se na obřích ztrátách z realitních úvěrů v Irsku bude podílet 27 procenty, což je její podíl na kapitálu ECB. Bundesbanka podle Spiegelu již rozhodla, že do roku 2012 odvede proti možným ztrátám do rezerv pro jistotu 4,9 miliardy eur (tedy 120 miliard korun).

ECB se při diskusích o dalším řešení dluhové krize v Řecku a dalších zemích eura důrazně staví proti jakékoli restrukturalizaci dluhu, která by dopadla na soukromé věřitele, tedy zejména na banky. Banka také loni při jednání o pomoci Irsku odmítla návrh Mezinárodního měnového fondu, aby se na ztrátách irských bank podíleli i jejich věřitelé, čili opět evropské banky. Řada pozorovatelů po neúspěchu záchranného plánu pro Řecko navrhuje, aby se finanční pomoc v krizi neposkytovala zemím eurozóny, nýbrž bankovnímu sektoru v jednotlivých zemích eura, aby se dokázal vypořádat s důsledky organizovaného státního bankrotu.

Finanční trhy zvyšují tlak na Španělsko, Řecko a Itálii

Riziko okrajových zemí eurozóny navíc roste s tlakem finančního trhu. Úrokové výnosy ze státních dluhopisů Španělska, Řecka a Itálie dnes navíc vzrostly na nová maxima. Na Španělsko se trhy zaměřily kvůli víkendové porážce vládnoucích španělských socialistů v regionálních a místních volbách. Nová situace vyvolává znepokojení z možných střetů o snižování deficitů regionálních vlád a samospráv.

Růst už tak vysokých řeckých úroků vyvolala nejistota ohledně toho, zda EU a Mezinárodní měnový fond uvolní Řecku novou splátku 12 miliard eur ze záchranného úvěru, aby mohlo v polovině června uhradit splatné dluhopisy. Itálii potom o víkendu agentura Standard & Poor's překvapivě zhoršila ratingový výhled. Strach z vývoje dluhové krize eurozóny srazil i kurz eura.

Finanční trhy
Zdroj: ČT24/cyberinvestmentguide.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí dvě miliardy, řekl Havlíček

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Budoucnost programu na podporu bydlení je nejistá

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.
před 21 hhodinami

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezentantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 23 hhodinami

Nová Huť propustí asi 250 lidí

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.
10. 11. 2025

Bulharsko posiluje bezpečnost v rafinerii Lukoil, chce ji zestátnit

Bulharské úřady zavádějí bezpečnostní opatření v rafinerii ruské ropné společnosti Lukoil v Burgasu, aby ochránily kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl premiér Rosen Željazkov. Jeho vláda se kvůli americkým sankcím chystá tento podnik zestátnit a prodat.
10. 11. 2025

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
10. 11. 2025

Při akčních nákupech by zákazníci měli dbát na kontrolu slevy

Ačkoliv černý pátek připadá až na konec listopadu, někteří obchodníci už akce zahájili. Slevy se zpravidla pohybují v řádu desítek procent, zákazníci by však při nákupech měli být pozorní. Důležitá je kontrola výpočtu slev. Roli hraje takzvaná referenční cena, z níž výše slevy vychází. Proto musí být uvedena na cenovce. „Měla by odrážet nejnižší cenu za posledních třicet dní před uvedením slevové akce,“ vysvětluje právník dTestu Jan Šůra.
9. 11. 2025

Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
9. 11. 2025
Načítání...