Americké technologické firmy Amazon, Apple, Google a Facebook mají dominantní postavení na trhu, které je nutné omezit zákonem. Po více než ročním vyšetřování k tomuto závěru dospěl právní podvýbor americké Sněmovny reprezentantů. Navrhované změny by podle zveřejněné zprávy mohly vést až k rozdělení těchto čtyř velkých podniků. Hlavní slovo v tomto podvýboru mají členové opoziční Demokratické strany.
Zpráva podvýboru, který má na starosti také antimonopolní záležitosti, navrhuje změnit zákony tak, aby odpovídaly digitálnímu věku. Republikáni prezidenta Donalda Trumpa mají k návrhům připomínky, zejména co se týče té části, která hovoří o rozdělení firem. Takový scénář totiž předpokládá, že by se například Google musel zbavit videokanálu YouTube a Facebook by musel totéž učinit s platformami Instagram a WhatsApp.
Ve zprávě, která má téměř 450 stran a na které podvýbor pracoval 16 měsíců, jsou závěry zkoumání založené na rozhovorech a záznamech ve zhruba 1,3 milionu dokumentů. Ačkoliv republikáni mají k návrhu připomínky, v některých bodech se s demokraty shodnou.
„Ve skutečnosti je zde toho opravdu hodně, v čem se shodujeme. Včetně nedostatečné kontroly aktivit těchto firem v minulosti,“ řekl podle serveru finanční televize CNBC člen podvýboru Jim Sensenbrenner, zvolený za republikány ve Wisconsinu.
Navrhované změny zahrnují také ztížit podmínky pro akvizice malých firem, které ty velké přebírají zejména proto, aby se včas zbavily vážné konkurence do budoucna. Předseda podvýboru David Cicilline už dříve řekl, že by šlo postupovat po vzoru Glassova-Steagallova zákona z 30. let minulého století, který by se však aplikoval na éru internetu. Zmíněný zákon tehdy oddělil komerční bankovnictví od investičního.
Podvýbor by také rád viděl, aby vznikly antimonopolní úřady, které by fúze dominantních platforem automaticky považovaly za protikonkurenční. To by znamenalo, že fúzující firmy by samy musely prokazovat, že fúze nebude mít na trh škodlivý vliv, zatímco teď je na antimonopolních orgánech, aby prokazovaly, že fúze velkých firem trh poškodí.
Významným návrhem je i to, že velké technologické firmy by musely své systémy upravit tak, aby byly kompatibilní s těmi konkurenčními. Tedy aby uživatelé mohli snadno přejít jinam a vzít si s sebou i veškerá data.
„Amazon krade myšlenky“
V případě Facebooku jde o monopolní sílu na trhu on-line reklamy, ale také o převzetí Instagramu v roce 2012. Dokumenty podle zprávy ukazují, že Instagram před sebou měl období silného růstu, a je tedy otázkou, proč se nechal převzít Facebookem. Zpráva v této souvislosti hovoří o akvizicích, které zabíjejí konkurenci.
U Amazonu jde o monopol v tom smyslu, že podnik má prostřednictvím svých pravidel pod kontrolou většinu prodejců na své platformě. Doslova se ve zprávě uvádí, že Amazon krade myšlenky, z čehož má prospěch jeho retailový byznys. Monopol u Applu pak existuje na trhu distribuce softwarových aplikací a přístrojů s operačním systémem iOS, zatímco Google si podmanil trh vyhledávání na internetu.
Jak to vidí firmy působící v Česku
Český Google nechtěl verdikt komentovat. Pokud podle ředitele firmy IDC-softwarehouse Karla Diviše skutečně dojde k rozdělení služeb velkých technologických hráčů, dopad to pravděpodobně bude mít především na start-upy a jiné začínající firmy.
„Nyní se často stává, že nové firmy se zajímavým produktem nebo softwarem jsou téměř okamžitě pohlceny velkými hráči a nemají tak vůbec prostor pro vlastní rozvoj. Běžných uživatelů ve světě i v Česku by se změna neměla zásadně dotknout. Možná si budou muset po případném rozdělení služeb vytvořit nové přihlašovací údaje nebo změnit heslo ke svým účtům,“ podotkl.
„Ukrást myšlenku či produkt je příliš komplikované, Amazon to dělá mnohem jednodušeji - jeho roboti vypínají prodejce a produkty podle nejasných pravidel, často bez možnosti odvolání. Je spousta prodejců, kterým byl znemožněn prodej, aniž se kdy dověděli proč,“ uvedl zakladatel Expando Adam Kurzok.
Ačkoliv v USA již k několika podobným zásahům v historii došlo, bude podle Petra Loužeckého z Algotechu u technologických firem potřeba jiný přístup, aby nebyla poškozena samotná podstata služby a její výhody. Mezi ně právě patří provázanost služeb či prostředí v globálním měřítku přes velké množství uživatelů, což usnadňuje komunikace, sdílení a celkovou využitelnost.
