Některé z vás je třeba rozbít a všechny regulovat, slyšeli v Kongresu šéfové technologických gigantů

Ostrým útokům ze strany zákonodárců čelili ve středu přes pět hodin šéfové společností Amazon, Apple, Google a Facebook při slyšení v právním podvýboru Sněmovny reprezentantů pro antimonopolní záležitosti. Ti je přirovnávali ke lhářům, tyranům nebo zrádcům ve snaze dokázat, že je nejvyšší čas zakročit proti jejich technologickým impériím. Šéfové firem odmítli, že by se dopouštěli čehokoliv ilegálního.

Šéfové Facebooku (Mark Zuckerberg), Amazonu (Jeff Bezos), Applu (Tim Cook) a mateřské společnosti Googlu , Alphabetu (Sundar Pichai) se snažili vyvracet obvinění, že jejich společnosti zneužívají oblibu svých produktů k tomu, aby dusili konkurenci a brzdili inovace.

Tyto technologické společnosti mají miliony až miliardy zákazníků a jejich celková hodnota je větší než ta německé ekonomiky, píše agentura AP. Všichni čtyři se slyšení účastnili prostřednictvím videokonference.

Demokratický kongresman David Cicilline, který vede komisi zaštiťující slyšení, prohlásil, že roční vyšetřování zákonodárců prokázalalo, že dotčené internetové firmy „využívaly destruktivně a škodlivě svou moc, aby mohly expandovat,“ citoval ho web stanice BBC.

Podle Cicilllineho jde o monopoly, proti nimž je třeba zakročit. „Některé je třeba rozbít a všechny je třeba náležitě regulovat,“ dodal kongresman.

Témata: data třetích stran, konspirační teorie, politický boj

Šéf Amazonu Bezos, nejbohatší člověk planety, připustil, že nedokáže zaručit, že se společnost nedostává k datům prodejců, jejichž zboží prodává, aby ho pak vyráběla pod svojí privátní značkou. Představitelé firmy přitom toto obvinění doposud popírali.

Marka Zuckerberga z Facebooku zákonodárci „grilovali“ například kvůli jeho interním e-mailům z roku 2012 týkajícím se koupě Instagramu, z nichž vyplynulo, že ho považuje za hrozbu. Demokratický zákonodárce Jerry Nadler k tomu řekl, že než aby Facebook s Instagramem soupeřil, raději ho koupil. Zuckerberg nepopřel, že Instagram vnímal jako hrozbu, ale připomněl, že koupi daly zelenou americké federální úřady.

Nadlerův stranický kolega David Cicilline, předseda podvýboru, zase o Facebooku prohlásil, že vydělává na nebezpečných lžích, které mohou mít smrtící následky. Připomněl řadu konspiračních teorií, které se v posledních měsících na Zuckerbergem založené sociální síti šíří, včetně té, že pandemie covidu-19 je smyšlená.

Zuckerberg ujišťoval, že Facebook odvedl pořádný kus práce, aby síť očistil od nepřesných tvrzení ohledně koronaviru.

Republikánští členové Sněmovny reprezentantů si stěžovali, že technologičtí giganti podnikají kroky vedoucí k tomu, že konzervativní politici nemohou proniknout ke svým stoupencům. „Nebudu chodit kolem horké kaše – (tyto firmy) jdou po konzervativcích,“ řekl Jim Jordan.

Ptal se také Pichaie, zda Google bude pomáhat k vítězství Joeu Bidenovi, pravděpodobnému rivalovi republikánského prezidenta Donalda Trumpa v listopadových volbách.

Detailní zpráva by měla být do podzimu

Agentura Reuters napsala, že vůbec první společné slyšení čtveřice šéfů provázely technické problémy: Jeff Bezos z „grilování“ asi na hodinu vypadl zřejmě kvůli technickým potížím, kvalita zvuku byla špatná, o čemž stejně jako o dalších patáliích vtipkovali uživatelé Twitteru.

Detailní zpráva ohledně obvinění vznesených antimonopolním podvýborem proti čtveřici platforem a doporučení, která se budou týkat omezení jejich moci na trhu, by mohla být zveřejněna koncem léta nebo na podzim, uvedla už dříve agentura Reuters s odkazem na obeznámené zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
Právě teď

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 18 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 29 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...