Brno – Převážet nezdaněné zboží autem se může řidičům vymstít. Ústavní soud totiž dnes nevyhověl návrhu Nejvyššího správního soudu na vyslovení protiústavnosti části zákona o spotřební dani. Sporný paragraf totiž umožňuje celníkům zabavit auta, v nichž se například převáželo nezdaněné zboží. Podle ústavních soudců je to tedy možné, ale celníci musejí důkladně zvažovat, komu vůz zajišťují. Potíže vznikaly, když celníci zabavili vůz, který měl daňový delikvent zapůjčený, když se vlastník auta na přepravě nezdaněného zboží nepodílel a podobně.
Místo změny zákona je podle ústavních soudců nutná větší opatrnost. „Celní orgány prostě nemohou vyslovit propadnutí dopravního prostředku vlastníkovi, který sám nijak nezavinil spáchání daňového deliktu,“ konstatoval ústavní soudce Stanislav Balík. Zdůraznil, že je na celnících, aby se zabývali tím, jestli se skutečný vlastník nějak spolupodílel na spáchání daňového deliktu vůči státu. Pokud dospějí k závěru, že ne, musejí zajištěné auto majiteli vrátit.
Celní úřady se nemohou podle soudce obávat používat tzv. princip správního uvážení. Věc si musejí prošetřit a spravedlivě ji posoudit, což je zcela obvyklý postup. Zákon o spotřební dani byl navíc před časem novelizován. Při jeho úpravách byly už možnosti celníků rozhodovat o propadnutí vozidel omezeny.
Pavel Polák, vedoucí právního odboru Celního ředitelství Brno
„O propadnutí aut státu rozhodujeme zcela mimořádně. Zjišťování vztahu mezi daňovým delikventem a majitelem vozu, na které upozornil Ústavní soud, je samozřejmě důležité a my mu věnujeme velkou pozornost.“
Vodítkem ÚS byla kauza s 2 200 litry etanolu
Rozhodnutí Ústavního soudu souvisí s kauzou ze severní Moravy. Tamní správní soud řešil případ z roku 2005, kdy celníci zastavili dodávku s 2 200 litry etanolu bez příslušných dokladů. Později rozhodli o propadnutí vozidla státu. Majitel auta s tím ale nesouhlasil, vůz pronajal jinému provozovateli a vůbec neměl vliv na způsob jeho využívání. Podal proto úspěšnou žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě. Celní úřad následně podal kasační stížnost, kvůli níž se zákonem o spotřební dani začal zabývat Nejvyšší správní soud. Ten se v roce 2008 obrátil na Ústavní soud.
