Úrok na hypotékách spadl pod úroveň dvou procent, letošní rok bude zřejmě rekordní

Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu klesla na 1,98 procenta ze říjnových 2,02 procenta. Sazba se snížila osmý měsíc v řadě, tak nízko byla naposledy v březnu 2017, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. S objemem hypoték 26,9 miliardy korun se listopad zároveň stal druhým nejúspěšnějším měsícem v historii Hypoindexu.

„A tak je již téměř jisté, že se letošní rok stane co do objemu hypoték rokem rekordním,“ uvedl specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Po silném říjnu, kdy banky poskytly hypotéky za 25,21 miliardy korun, přišel ještě silnější listopad. Rekord zatím drží listopad 2016 s objemem poskytnutých hypoték 29,7 miliardy korun.

Počet poskytnutých hypoték proti říjnu letošního roku vzrostl o 523 na 9323. Meziročně poskytly banky zhruba o dva tisíce hypoték více. „Potvrzuje se tak, že růst cen nemovitostí příliš nepolevuje. Stále rostoucí ceny nemovitostí na českém trhu se promítají i do navyšující se průměrné hypotéky, která už dosahuje 2 887 178 korun,“ dodal Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Rekordně nízké úroky přinesly také už viditelnou změnu na straně poptávky. Například více než polovina zájemců o bydlení už podle statistik Central Group financuje koupi bytu hypotékou. „Zatímco dříve byl podíl klientů kupujících byt na hypotéku kolem čtyřiceti až padesáti procent v závislosti na lokalitě, nyní je to už 55 procent,“ konstatuje výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková.

Průměrná hypotéka se poprvé přehoupla přes hranici 2,5 milionu korun přesně před rokem a od té doby vzrostla téměř o 382 tisíc korun.V evropském měřítku však patří české hypotéky k těm spíše dražším, upozorňuje ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.

„Například průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let činila v eurozóně v říjnu pouze 1,36 procenta, jak plyne z nejnovějších dostupných dat Evropské centrální banky. Například na Slovensku jsou hypotéky nad deset let k mání pouze za 1,24 procenta,“ upřesnil Kovanda.

Průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let v některých zemích eurozóny
Zdroj: Evropská centrální banka/Trinity Bank

Pokles úrokové sazby způsobují hlavně kratší fixace

V rekordním roce 2016 poskytly banky hypotéky za 225,8 miliardy korun. V tomto roce se hypotečnímu trhu téměř podařilo pokořit hranici 225 miliard korun za 11 měsíců. Od ledna do listopadu dosáhl objem hypoték 224,5 miliardy korun. 

V listopadu meziročně objem nových hypoték vzrostl o 47 procent, upozornil ředitel hypoték Raiffeisenbank Milan Voldřich. Silné druhé pololetí je podle něj spojeno jak s trvalým poklesem úrokových sazeb, tak s rostoucí oblibou refinancování na trhu. Zatímco v polovině roku refinancování tvořilo patnáct procent nových objemů, v listopadu už to byla zhruba třetina. Pokud by byly výsledky o refinancování očištěné, šlo by jen o jednociferný meziroční růst, podotkl.

V říjnu byl podle statistik ČNB zdolán zatím jiný rekord, a to v refinancování, které dosáhlo 5,8 miliardy korun.

„Za listopad toto číslo budeme znát až na konci prosince, ale už teď se dá předpokládat, že i v listopadu bude objem refinancování obrovský,“ konstatuje hlavní poradce České bankovní asociace (ČBA) Vladimír Staňura. Přispívají k tomu nízké úrokové sazby a to, že v důsledku výkladu ČNB si banky smějí účtovat při předčasném splacení pouze administrativní náklady.

„Toho logicky využívají spotřebitelé. Banky se ovšem musejí bránit dramaticky zvýšeným úrokovým rizikům při předčasném splácení hypoték, o které se nesmějí ,podělit‘ se spotřebiteli, a razantně začaly zkracovat období fixace úrokových sazeb,“ říká Staňura. Podle něho tato situace je však nešťastná, protože se dlouhodobě obrátí právě proti spotřebitelům. „Čím kratší fixace úrokových sazeb na trhu, tím větší úrokové riziko spotřebitelé ponesou. To není v zájmu nikoho. Ani spotřebitelů, ani bank, ani ČNB. Nazval bych to situací ,lose, lose, lose‘. Jedinou nadějí, jak tuto situaci napravit, je změna Zákona o spotřebitelském úvěru,“ vysvětluje.

Prostor pro další snižování úrokových sazeb je podle něho každopádně vyčerpán. „Mezibankovní trh, od kterého banky odvozují svoje úrokové sazby, se vrátil k růstu a bude banky tlačit ke zdražování. V pozadí také neustále číhají inflační tlaky. To vše mě vede k závěru, že nejde o to, jestli sazby porostou, ale kdy se tak stane. Jinými slovy, jsme u dna trhu nebo velmi blízko,“ doplnil.

Také podle Sýkory banky už nezlevňují takovým tempem jako v minulých měsících. Důvodem je především cena, za kterou si opatřují peníze na další půjčování na mezibankovním trhu. Právě ta začala v listopadu rychle růst.

„To ale ještě nemusí znamenat, že hypotéky začnou hned zdražovat. Konkurence na hypotečním trhu je totiž velmi silná a nejistota spojená s koronavirovou krizí stále trvá. V listopadu snížila hypoteční sazby pouze Equa bank a Moneta Money Bank, Banka Creditas zvýšila sazby kratších fixací a snížila sazby delších fixací,“ dodal Sýkora.

Pokles úrokové sazby je způsoben právě hlavně kratšími fixacemi, kde banky cílí na nižší úrokové sazby, protože mají levnější peníze. U delších fixací, které byly v minulosti oblíbené, jsou už sazby většinou přes dvě procenta a nejsou tak pro klienty tolik zajímavé, doplnil hypoteční poradce Daniel Horňák. V následujících měsících půjde podle něj spíše o stagnaci či mírný nárůst průměrné úrokové sazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 11 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.