Úrok na hypotékách spadl pod úroveň dvou procent, letošní rok bude zřejmě rekordní

Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu klesla na 1,98 procenta ze říjnových 2,02 procenta. Sazba se snížila osmý měsíc v řadě, tak nízko byla naposledy v březnu 2017, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. S objemem hypoték 26,9 miliardy korun se listopad zároveň stal druhým nejúspěšnějším měsícem v historii Hypoindexu.

„A tak je již téměř jisté, že se letošní rok stane co do objemu hypoték rokem rekordním,“ uvedl specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Po silném říjnu, kdy banky poskytly hypotéky za 25,21 miliardy korun, přišel ještě silnější listopad. Rekord zatím drží listopad 2016 s objemem poskytnutých hypoték 29,7 miliardy korun.

Počet poskytnutých hypoték proti říjnu letošního roku vzrostl o 523 na 9323. Meziročně poskytly banky zhruba o dva tisíce hypoték více. „Potvrzuje se tak, že růst cen nemovitostí příliš nepolevuje. Stále rostoucí ceny nemovitostí na českém trhu se promítají i do navyšující se průměrné hypotéky, která už dosahuje 2 887 178 korun,“ dodal Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Rekordně nízké úroky přinesly také už viditelnou změnu na straně poptávky. Například více než polovina zájemců o bydlení už podle statistik Central Group financuje koupi bytu hypotékou. „Zatímco dříve byl podíl klientů kupujících byt na hypotéku kolem čtyřiceti až padesáti procent v závislosti na lokalitě, nyní je to už 55 procent,“ konstatuje výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková.

Průměrná hypotéka se poprvé přehoupla přes hranici 2,5 milionu korun přesně před rokem a od té doby vzrostla téměř o 382 tisíc korun.V evropském měřítku však patří české hypotéky k těm spíše dražším, upozorňuje ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.

„Například průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let činila v eurozóně v říjnu pouze 1,36 procenta, jak plyne z nejnovějších dostupných dat Evropské centrální banky. Například na Slovensku jsou hypotéky nad deset let k mání pouze za 1,24 procenta,“ upřesnil Kovanda.

Průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let v některých zemích eurozóny
Zdroj: Evropská centrální banka/Trinity Bank

Pokles úrokové sazby způsobují hlavně kratší fixace

V rekordním roce 2016 poskytly banky hypotéky za 225,8 miliardy korun. V tomto roce se hypotečnímu trhu téměř podařilo pokořit hranici 225 miliard korun za 11 měsíců. Od ledna do listopadu dosáhl objem hypoték 224,5 miliardy korun. 

V listopadu meziročně objem nových hypoték vzrostl o 47 procent, upozornil ředitel hypoték Raiffeisenbank Milan Voldřich. Silné druhé pololetí je podle něj spojeno jak s trvalým poklesem úrokových sazeb, tak s rostoucí oblibou refinancování na trhu. Zatímco v polovině roku refinancování tvořilo patnáct procent nových objemů, v listopadu už to byla zhruba třetina. Pokud by byly výsledky o refinancování očištěné, šlo by jen o jednociferný meziroční růst, podotkl.

V říjnu byl podle statistik ČNB zdolán zatím jiný rekord, a to v refinancování, které dosáhlo 5,8 miliardy korun.

„Za listopad toto číslo budeme znát až na konci prosince, ale už teď se dá předpokládat, že i v listopadu bude objem refinancování obrovský,“ konstatuje hlavní poradce České bankovní asociace (ČBA) Vladimír Staňura. Přispívají k tomu nízké úrokové sazby a to, že v důsledku výkladu ČNB si banky smějí účtovat při předčasném splacení pouze administrativní náklady.

„Toho logicky využívají spotřebitelé. Banky se ovšem musejí bránit dramaticky zvýšeným úrokovým rizikům při předčasném splácení hypoték, o které se nesmějí ,podělit‘ se spotřebiteli, a razantně začaly zkracovat období fixace úrokových sazeb,“ říká Staňura. Podle něho tato situace je však nešťastná, protože se dlouhodobě obrátí právě proti spotřebitelům. „Čím kratší fixace úrokových sazeb na trhu, tím větší úrokové riziko spotřebitelé ponesou. To není v zájmu nikoho. Ani spotřebitelů, ani bank, ani ČNB. Nazval bych to situací ,lose, lose, lose‘. Jedinou nadějí, jak tuto situaci napravit, je změna Zákona o spotřebitelském úvěru,“ vysvětluje.

Prostor pro další snižování úrokových sazeb je podle něho každopádně vyčerpán. „Mezibankovní trh, od kterého banky odvozují svoje úrokové sazby, se vrátil k růstu a bude banky tlačit ke zdražování. V pozadí také neustále číhají inflační tlaky. To vše mě vede k závěru, že nejde o to, jestli sazby porostou, ale kdy se tak stane. Jinými slovy, jsme u dna trhu nebo velmi blízko,“ doplnil.

Také podle Sýkory banky už nezlevňují takovým tempem jako v minulých měsících. Důvodem je především cena, za kterou si opatřují peníze na další půjčování na mezibankovním trhu. Právě ta začala v listopadu rychle růst.

„To ale ještě nemusí znamenat, že hypotéky začnou hned zdražovat. Konkurence na hypotečním trhu je totiž velmi silná a nejistota spojená s koronavirovou krizí stále trvá. V listopadu snížila hypoteční sazby pouze Equa bank a Moneta Money Bank, Banka Creditas zvýšila sazby kratších fixací a snížila sazby delších fixací,“ dodal Sýkora.

Pokles úrokové sazby je způsoben právě hlavně kratšími fixacemi, kde banky cílí na nižší úrokové sazby, protože mají levnější peníze. U delších fixací, které byly v minulosti oblíbené, jsou už sazby většinou přes dvě procenta a nejsou tak pro klienty tolik zajímavé, doplnil hypoteční poradce Daniel Horňák. V následujících měsících půjde podle něj spíše o stagnaci či mírný nárůst průměrné úrokové sazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 6 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 7 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 7 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 12 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...