Praha - Na provoz všech jaderných elektráren na světě je třeba přes 81 tisíc tun uranu ročně. Na podzim se cena uranu propadla nejníže za poslední dva roky. Poptávka po komoditě ale zůstává silná. I přes chystaná omezení jaderné energie v Německu by měl uran zůstat pro investory výhodnou komoditou.
Po jaderném neštěstí ve Fukušimě se cena uranu zřítila téměř o třetinu. Pomohla tomu nejen odstávka jaderných elektráren právě v postiženém Japonsku, ale hlavně v Německu jako jedné z jaderných velmocí. Německo dokonce plánuje do deseti let uzavřít všechny atomové elektrárny v zemi. „Rok 2022 je pro uzavření jaderných bloků konečný. Výrobu energie z jádra nahradí uhlí, plyn a alternativní energie,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.
Spencer Abraham, předseda představenstva společnosti AREVA
„Reaktory v Japonsku nepatří k nejnovějším. Německo se oproti tomu může pyšnit lepším zařízením. Ty staré reaktory sice odstavilo, ale přerušit výrobu veškeré jaderné energie mi nepřijde rozumné.“
Odborníci varují, že odklon od jádra by mohl znamenat silnou energetickou krizi a výpadky proudu pro statisíce lidí. Energie z jádra ale zůstává i nadále jedním z hlavních zdrojů elektřiny. Poptávka po uranu je i po katastrofě ve Fukušimě stále silná. Na celém světě je totiž 400 jaderných reaktorů. Cenu komodity by navíc měly zvednout ekonomiky jako Čína nebo Indie, které plánují vybudovat desítky nových reaktorů. „Tady je například předpověď taková, že do roku 2030 instalovaná kapacita v těchto zemích překročí kapacitu, která je v Německu, Americe, Japonsku a ve Francii. Takže vidím, že ten růstový příběh nám začne teprve v budoucnu,“ tvrdí investiční stratég Milan Tomášek.
Podle analytiků by měla cena uranu rapidně vyrůst už v roce 2013, kdy skončí kontrakt na roční dodávky 10 tisíc tun z ruských vojenských zdrojů do Spojených států. Cena za libru uranu by tak mohla přesáhnout i stodolarovou hranici.
