Úplatky v Rusku zase zdražily, prý o 350 procent

Moskva - Průměrná výše úplatku v Rusku vzrostla v loňském roce na 236 000 rublů (asi 150 000 korun), ve vyšších mocenských kruzích na devět milionů rublů (asi 5,7 milionu korun). Svéráznou policejní statistiku dnes zveřejnil náčelník hlavní správy hospodářské bezpečnosti a prevence korupce ministerstva vnitra Denis Sugrobov. Oproti předchozímu roku se průměrný úplatek zvýšil o 350 procent.

Údaje se shodují s čísly, které už na podzim uvedl náměstek ministra vnitra Sergej Bulavin, podle kterého se v obálce průměrně předává okolo 250 000 rublů (asi 158 000 korun), v „komerčních případech“ tři miliony (asi 1,9 milionu korun). Policisté však vycházejí jen z odhalených případů korupce, které podle pesimistů představují jen pověstnou špičku ledovce.

Nový protikorupční zákon způsobil inflaci úplatků

Zdražení služeb úplatných úředníků si experti vysvětlují novým protikorupčním zákonem z loňského jara, který na podnět prezidenta Dmitrije Medveděva umožnil potrestat korupčníka místo vězení pokutou, dosahující až stonásobku přijatého úplatku. Zkorumpovaní byrokraté si tak k úplatkům připočítávají příplatek za riziko. Optimisté naopak věří, že prudké zvýšení průměrné výše úplatku vypovídá i o tom, že v síti protikorupčního tažení konečně uvázlo i pár větších ryb. 

Horní hranice pokuty za úplatek je v zákonu stanovena na půl miliardy rublů, v praxi soud zatím uložil nejvyšší pokutu ve výši 300 milionů rublů (asi 190 milionů korun) v případě jednoho okresního náčelníka z Tatarstánu. Zatím však není jasné, jak v praxi vymáhání pokut dopadne. Podle soudních statistik odsouzení v trestních případech dobrovolně platí pětinu až čtvrtinu z uložených pokut, ze zbývající sumy soudní exekutoři vymůžou okolo 12 procent. 

„Velcí“ zůstávají nedotknutelní 

„Ruští úředníci jsou mistři v umění utajovat své příjmy. Nemluvě o existenci takzvané elity, která se fakticky nachází mimo zákon,“ poznamenal list Vedomosti, podle kterého při protikorupčních tažení utrpí jen drobní úplatkáři, zatímco velcí zůstanou jako dříve nedotknutelní.

Na žebříčku mezinárodní organizace Transparency International, zkoumající míru korupce ve světě, obsadilo Rusko 143. příčku z celkového počtu 182, což je mírné zlepšení oproti předloňské 154. příčce. Česká republika obsadila 57. místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 16 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...