Unipetrol loni zvýšil čistý zisk na rekordních 7,98 miliardy korun, překonal očekávání trhu

Petrochemický holding Unipetrol loni zvýšil čistý zisk téměř o miliardu na rekordních 7,98 miliardy korun a překonal tak očekávání trhu. Meziročně je to nárůst o 13 procent. Tržby společnosti naopak klesly o 21 miliard na 87,81 miliardy korun, informoval mluvčí firmy Pavel Kaidl. Z předloňského zisku Unipetrol vyplatí dividendy za více než miliardu korun.

Do výsledku se pozitivně promítlo například pojistné plnění v souvislosti s předloňským požárem v Záluží u Litvínova. Rekonstrukce etylenové jednotky tam trvala déle než deset měsíců, náklady na ni činily čtyři miliardy korun. Na druhou stranu byly finanční výsledky ovlivněny provozními omezeními petrochemické i rafinérské výroby.

„Vytvořili jsme čistý zisk ve výši bezmála osm miliard korun. Současně jsme investovali rekordních téměř 11 miliard korun do modernizace a rekonstrukce výrobních technologií, zejména do stavby nové polyetylenové jednotky. Tyto investice jsou základem pro další rozvoj Unipetrolu v budoucnosti,“ uvedl generální ředitel Unipetrolu Andrzej Modrzejewski.

Hrubý zisk společnosti Unipetrol za rok 2016, který byl významně ovlivněn neplánovanými odstávkami, spadl na úroveň 36 % roku 2015, přičemž v ukazateli provozního zisku byl tento pokles zcela kompenzován náhradami od pojišťovny. Čistý zisk společnosti předčil významně očekávání a dosáhl tak rekordní hodnoty.
Lukáš Hendrych
analytik auditorské a poradenské sítě BDO

Analytici se shodují, že výsledky pozitivně ovlivnilo hlavně obnovení výroby v odstavených provozech. „Celkově výsledky hodnotíme pozitivně. Obnovení provozu etylenové jednotky v Záluží u Litvínova a rafinerie v Kralupech nad Vltavou vedlo k výraznému nárůstu objemu zpracované ropy o čtvrtinu a stejně tak i ke zvýšení míry využití kapacit na 90 procent,“ řekl analytik Patria Finance Ondřej Koňák.

Otázkou je nyní výše dividendy

Analytik J&T Banky Bohumil Trampota ale upozornil, že vedení Unipetrolu se nevyjádřilo k dividendě za loňský rok. Z předloňského zisku Unipetrol vyplatil akcionářům dividendu 5,52 korun na akcii. Předtím firma vyplatila dividendu naposledy za rok 2007. Podle Trampoty by měly být informace o dividendě za rok 2016 součástí strategie, kterou by měl Unipetrol zveřejnit v březnu.

„Z našeho pohledu má Unipetrol prostor na výplatu vysoké dividendy. A pokud by Unipetrol žádnou dividendu, respektive dividendovou politiku nepředstavil, bylo by to pro nás i pro trh velkým zklamáním,“ uvedl Trampota. „V každém případě by měl být výsledek loňského roku výrazným argumentem pro návrh zvýšení dividendy, a to nejen symbolické,“ podotkl také analytik Petr Hlinomaz.

Analytik BH Securities Martin Vlček dodal, že vidí prostor pro další růst hodnoty firmy i jejích akcií v nejbližších měsících a letech. „Trh se postupně vyrovnává a s poklesem přebytků ropy budou i rafinérské marže vyšší a stabilnější,“ doplnil.

obrázek
Zdroj: ČT24

Unipetrol v červnu zahájil výstavbu nové polyetylenové jednotky v Záluží. Jde o největší investici v historii českého petrochemického průmyslu. Celkové náklady na projekt činí 8,5 miliardy korun. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2018.

V rafinérské a petrochemické části vykázala skupina loni provozní zisk 11,14 miliardy korun, což je oproti roku 2015 nárůst o 9,5 procenta. Provozní zisk v maloobchodním segmentu pak rostl o 15,6 procenta na 958 milionů korun. Důvodem je vyšší prodej pohonných hmot i rozšíření konceptu občerstvení na čerpacích stanicích. Unipetrol nyní provozuje 363 čerpacích stanic Benzina a s podílem 17,6 procenta je lídrem na českém trhu.

Počet zaměstnanců Unipetrolu loni vzrostl o 733 lidí na 4497 pracovníků. Důvodem je zejména akvizice neratovické chemičky Spolana. Letos chce firma přijmout více než sto nových pracovníků, a to zejména do provozu v Záluží.

Unipetrol je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Orlen drží v Unipetrolu 63procentní podíl. Dalších zhruba 20 procent akcií pak podle webu firmy vlastní společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská finanční skupina J&T. Zbytek mají investiční fondy a menšinoví akcionáři.

Zástupce Paulinino Limited Pavel Muchna zároveň ve čtvrtek obvinil PKN, že Unipetrol dlouhodobě systematicky tuneluje. Kritizoval mimo jiné loňskou koupi neratovické společnosti Spolana, kterou Unipetrol koupil zpět od polské firmy Anwil. Uvedl, že pokud by provoz Spolany byl výhodný, PKN by ji nechal v portfoliu Anwilu, který stoprocentně vlastní. Firma místo toho podle něj prodala neratovickou firmu Unipetrolu, aby se „podělila“ o ztráty Spolany s jeho menšinovými akcionáři. Vedení Unipetrolu obvinění odmítlo.

Chemický podnik Synthos
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Požár v Unipetrolu měl dopad i na jeho bývalý podnik v Kralupech

Předloňský požár etylénové jednotky společnosti Unipetrol v Záluží u Litvínova měl negativní dopad i na bývalý podnik holdingu v Kralupech nad Vltavou, zabývající se výrobou kaučuku, vyplývá ze zjištění ČTK.

Někdejší Kaučuk Kralupy prodal Unipetrol přesně před deseti lety polské společnosti Chemicznej Dwory. Polská firma za Kaučuk zaplatila 195 milionů eur (podle tehdejšího kurzu asi 5,5 miliardy korun), což byla horní hranice nezávislých ocenění Kaučuku.

„V důsledku havárie u klíčového dodavatele surovin byla v srpnu 2015 nuceně odstavena výrobna etylbenzenu v Litvínově a společnost (Synthos) se musela orientovat na náhradní zdroje základních surovin. Toto se projevilo hlavně ve snížení konkurenceschopnosti u spotových prodejů styren-butadienového kaučuku,“ uvedl ve výroční zprávě Synthos.

Synthos Kralupy a.s. v současnosti vyrábí styren-butadienové kaučuky pro gumárenský a obuvnický průmysl či pro výrobce sportovních potřeb, standardní nebo houževnatý polystyren pro elektrotechnický, spotřební a potravinářský průmysl či zpěňovatelný polystyren pro stavebnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 16 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...