Brusel - Desítka nejnovějších členů Evropské unie ze střední a východní Evropy se poprvé od začátku krize v roce 2008 vrací k růstu. Všímá si toho Světová banka, podle níž v prvním čtvrtletí ekonomika těchto zemí stoupla o 0,8 procenta, a oživila tak z poklesu 2,1 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Oživení v řadách unijních nováčků však podle banky zůstává slabé. Podobných růstových hodnot jako před krizí dosáhnou nejdříve v příštím roce. Některým z nich bude návrat na úroveň z doby před krizí trvat ještě déle.
Mezi deset nejnovějších členů EU se řadí Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Banka zveřejňuje zprávu monitorující ekonomický vývoj a analyzující důležité politické problémy těchto zemí třikrát ročně.
Ekonomický výkon těchto zemí je ale nevyrovnaný. V prvním čtvrtletí rostly nejsilněji Slovensko a Polsko, o něco méně pak Maďarsko a Česká republika. Lotyšsko, Litva, Bulharsko, Rumunsko a Estonsko však zaznamenaly pokles. „Zásadní význam pro oživení regionu má i nadále zajištění stability finančního trhu a zvýšení fiskální efektivity,“ uvedla Světová banka.
Západní Evropa je na tom hůř
Růst v zemích západní Evropy je slabší než u jejich východních kolegů. V západní Evropě ekonomika v prvním čtvrtletí stoupla o 0,6 procenta. Za celý letošní rok má růst deseti novějších členských zemí EU činit 1,7 procenta a příští rok zrychlí na 3,6 procenta. To je víc než dvojnásobek ve srovnání s výhledem pro členy EU ze západní Evropy.
Světová ekonomika má podle SB po loňském propadu o 2,1 procenta letos oživit a vzrůst o 2,9 procenta až 3,3 procenta. Růst povedou ekonomiky rozvojového světa, hrozí však, že evropská dluhová krize by globální oživování mohla zpomalit.
