Brusel – Evropská unie bojuje o přežití. Společenství prodělává krizi, která by pro ně mohla být smrtelná. Krátce před setkáním ministrů financí eurozóny v reakci na dluhové problémy Irska varoval unijní prezident Herman van Rompuy. Už včera přitom s podobným prohlášením přišla německá kancléřka Angela Merkelová. Eurozóna se přesto nedokáže shodnout na tom, zda Irsku hodí záchranné lano, či nikoliv.
Unie ve smrtelné křeči? Možná ano
Dluhová krize, která už letos na jaře otřásla Řeckem, se dál prochází Evropou. Zuby si nyní brousí především na Irsko a Portugalsko. Podle van Rompuye by to pro eurozónu, potažmo pro celou Evropskou unii mohlo znamenat katastrofu, která by je připravila o budoucnost. „Všichni musíme spolupracovat, aby eurozóna přežila, protože jestli nepřežije eurozóna, nepřežije Evropská unie,“ varoval van Rompuy.
Pomoc Irsku? Ani eurozóna v tom nemá jasno
1 minuta
Eurozóna váhá, zda podat pomocnou ruku Irsku
Eurozóna se přitom zatím nedokáže shodnout, zda Irsko, jehož krize ji dost možná táhne ke dnu, potřebuje finanční pomoc ze záchranného fondu. Šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, pod jehož vedením dnes budou ministři jednat v Bruselu, pomoc ostře odmítá. Proti jeho názoru však podle internetového serveru Eurointelligence stojí velké státy, které pomoc pro Iry žádají.
Irsko musí zareagovat rychle
Po rychlé reakci Irska, která by měla uklidnit nervózní trhy, volá mimo jiné Španělsko. I ono se totiž kvůli růstu požadovaných výnosů ze státních dluhopisů obává o svou budoucnost. „Důležité je, aby se Irsko rozhodlo co nejdříve,“ apeluje na vládu problémového kolegy v eurozóně španělský ministr financí Carlos Oacana.
Velké země v čele s Německem si od případné finanční pomoci slibují, že výnosy dluhopisů problémových zemí jako Irsko, Portugalsko či Španělsko, které v posledních dnech atakují maximální hodnoty, poklesnou a uvolní ruce Evropské centrální bance. Ta totiž, aby růst výnosů korigovala, dluhopisy „postižených“ zemí nakupuje za značné finanční částky. Minulý týden takto utratila zhruba jednu miliardu eur (téměř 25 miliard korun) a týden předtím 700 milionů eur, tedy zhruba 17,5 miliardy korun.
„Irsko je malá ekonomika, ale je to velký problém. Především jde o nedůvěru v eurozónu a její hospodářské vládnutí. Ukázaly se slabiny a přijatá rozhodnutí to nezlepšila,“ varoval analytik Centra pro evropská politická studia politik Karel Lannoo.
Juncker ovšem upozorňuje, že záchranný fond eurozóny, do nějž země platící evropskou jednotnou měnou přispěly 440 miliardami eur (zhruba 11 bilionů korun), neslouží ke snižování výnosů z dluhopisů, ale má pomáhat zemím, které se ocitly bez prostředků. To není případ Irska, které má dostatek financí až do léta příštího roku. „Dokud Irové o pomoc nepožádají, nejsme oprávnění se jakkoliv zabývat teoretickými žádostmi. Pokud jde o nápravu rozpočtových schodků, irské úřady mají situaci pod kontrolou,“ uvedl Juncker.
Bankrot Irsku nehrozí, tvrdí Irové i Rehn
A tomu, že by nějaká oficiální žádost o pomoc z Irska přišla, zatím nic nenasvědčuje. „Není žádný důvod, proč bychom měli dát impulz ke spuštění pomoci ze strany Mezinárodního měnového fondu nebo Evropské unie,“ řekl rádiu BBC irský ministr pro evropské záležitosti Dick Roche.
Problémy Irska jsou zveličené také podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna. Současná situace v zadlužené zemi podle něj neohrožuje existenci eura, je čistě problémem tamních bank. „Evropská komise spolu s Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem a irskými úřady pracují, aby vyřešily problémy irského bankovního sektoru. Tam leží opravdové problémy,“ prohlásil eurokomisař.
Irsko se bolestně vyrovnává s důsledky finanční krize. Tamní banky se dostaly do problémů kvůli tomu, že se silně zadlužily v zahraničí, aby mohly financovat domácí realitní boom. S příchodem hospodářské a finanční krize začaly ovšem ceny nemovitostí prudce klesat a banky se zanedlouho ocitly bez prostředků. Stát jejich záchrana nesmírně zatěžuje, protože jeho financování z velké části stojí na dani z nemovitostí, jejíž výběr krize také prudce snížila.
Deficit irského rozpočtu proto letos překročí 30 procent hrubého domácího produktu. Dostane se tedy na úroveň, které ještě před časem dosahoval celý státní dluh. Ten nyní atakuje hranici 100 procent hrubého domácího produktu. Irsko ale není jedinou zemí, která možná bude potřebovat pomoc Evropy. Ve hře je také záchrana pro Portugalsko.
GALERIE
Jean-Claude Juncker