Dublin - Irsko bude nejspíš muset požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o další finanční pomoc. Země již dostala 85 miliard eur (v přepočtu zhruba dva biliony korun), které mají směřovat zejména na očištění problémových bank, ale je čím dál patrnější, že tato částka irské vládě stačit nebude. Podle deníku Irish Independent bude Dublin jen na záchranu finančních ústavů potřebovat o 15 miliard eur více.
Mezinárodní společenství již Irům přislíbilo na očištění bank celkem 35 miliard eur. Podle šéfa banky Anglo Irish Bank a bývalého ministra financí Alana Dukese ovšem finanční ústavy potřebují kapitál ve výši nejméně 50 miliard eur. „V současnosti banky nemohou nový kapitál získat na trhu. Ten musí přijít od vlády, Evropské unie či Mezinárodního měnového fondu,“ upozornil. Samotná Anglo Irish Bank vykázala v loňském roce historicky nejvyšší ztrátu 17,6 miliardy eur a překonala tak vlastní rekord ve ztrátovosti firem.
Dukesova varování přitom nejsou zdaleka první. Profesor ekonomie na dublinské univerzitě Karl Whelan již v pondělí spočítal, že na pokrytí irských potřeb chybí v příštích dvou letech téměř 19 miliard eur. EU spolu s měnovým fondem půjčila Irům na úhradu rozpočtových deficitů až do roku 2013 celkem 50 miliard eur, podle Whelana ovšem včetně úroků a dalších výdajů bude Dublin potřebovat celkem 68,7 miliardy eur.
Nervozita investorů kvůli vývoji v Irsku roste nejen kvůli špatným výsledkům finančního sektoru, ale i kvůli slovům současného ministra financí Briana Lenihana, že náklady na restrukturalizaci bank nově ponesou i soukromí investoři, a nikoliv jen daňoví poplatníci.
Další půjčka i státní bankrot - dvě stejně trnité cesty
Rostoucí obavy vyvolávají i spekulace o možném bankrotu Irska. Podle Dukese by takový vývoj měl velmi negativní vliv na celou eurozónu. „Mezi bankami, které by bankrotem byly zasaženy, je i Evropská centrální banka. Velká část vládního dluhu a dluhu garantovaného vládou totiž skončila právě v Evropské centrální bance a rovněž v irské centrální bance,“ varoval Dukes.
Zátěží by přitom byla i nová půjčka. Kromě zahraničních partnerů, kteří by znovu museli s finanční injekcí pro Irsko přispěchat, by dolehla i na domácí daňové poplatníky. Zemi by totiž nejspíš čekaly ještě výraznější škrty v rozpočtu, než jaké zažívá nyní.
Záchrana bank stála u zrodu irské dluhové krize. Sanace bankovních institucí těžce zasažených finanční krizí a splasknutím bubliny na trhu realit vyhnala v loňském roce rozpočtový dluh Irska na rekordních 32 procent hrubého domácího produktu, tedy na úroveň, které ještě před nedávnem dosahoval celý irský státní dluh. Země tak přišla o důvěru investorů a shánět peníze na krytí dluhů na finančních trzích pro ni bylo stále obtížnější. Pomocnou ruku jí proto musely koncem loňského roku podat Mezinárodní měnový fond a Evropská unie.
