Brusel – Evropská unie už v pátek spustí přísnější protiruské sankce kvůli ukrajinské krizi. Potvrdil to unijní prezident Herman Van Rompuy. Postihy by měly ruským státním ropným firmám ztížit přístup na evropské finanční trhy, omezení by se týkala i vývozu do Ruska. O dalším vývoji se rozhodne na základě vývoje situace na Ukrajině: sankce mohou být následně pozastaveny nebo zrušeny. Nové protiruské sankce ohlásí v pátek i americká vláda. Týkat se budou finančního a zbrojního sektoru a energetiky.
Sankce by například měly ruským státním ropným firmám ztížit přístup na evropské finanční trhy. Zakázany budou půjčky těmto firmám a nebude se smět ani obchodovat s jejich finančními produkty ani k takovým obchodům poskytovat služby. Konkrétně mají sankce cílit na Rosněfť, Transněfť a některé dceřiné společnosti Gazpromu. Pro Rosněfť by to byl velký problém, jelikož společnost minulý měsíc požádala ruskou vládu o půjčku v hodnotě 42 miliard dolarů, upozorňuje BBC. Restrikce také omezí export zboží z EU do Ruska.
Rozšířit by se měl zároveň seznam osob a firem, kterým EU zmrazila majetek a zakázala vstup. Dotkne se vedoucích činitelů proruských separatistů na východě Ukrajiny, lidí z vlády Ruskem anektovaného Krymu či ruských rozhodujících činitelů a „oligarchů“: celkem 24 osob.
Chystanými finančními sankcemi mají být podle Reuters postiženy i tři velké státem kontrolované strojírenské podniky v Rusku. Jedním z nich je obří ruská zbrojovka Uralvagonzavod, výrobce těžké bitevní techniky. Restrikce údajně zasáhnou i dva z hlavních ruských výrobců letadel. Jde prý o koncern OAK (anglická zkratka UAC), který v roce 2006 založil prezident Vladimir Putin jako ruské národní centrum pro vývoj a výrobu nových civilních a vojenských letadel.
Dalším podnikem je podle Reuters firma Oboronprom, velký ruský výrobce civilních a vojenských vrtulníků. Tyto tři firmy podle sankčního návrhu nebudou mít možnost čerpat na evropských finančních trzích úvěry se splatností delší než 30 dnů.
- Nové sankce dál omezí ruský přístup na evropské kapitálové trhy. Evropské společnosti ani jednotlivci nebudou moci půjčovat pěti velkým ruským státním bankám. Zakázány budou půjčky třem velkým ruským zbrojním a třem energetickým společnostem s majoritní účastí státu. Nebude se smět ani obchodovat s jejich finančními produkty ani k takovým obchodům poskytovat služby.
- Sankce začnou platit v pátek po zveřejnění v úředním věstníku EU. Na podobě restrikcí se EU shodla už v pondělí, zatím ale vyčkávala, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině.
- Pro co nejrychlejší zavedení nových opatření bylo už začátkem týdne Německo.
- První balík hospodářských sankcí přijaly členské země už v létě, na druhém se shodli velvyslanci minulý pátek. Definitivní schválení přišlo v pondělí.
Sobotka vyjednal v Bruselu pro Česko výjimky
Opatření se budou rovněž vztahovat na zboží dvojího užití, které může být použito pro vojenské účely. Rozšířen bude i zákaz dodávek techniky potřebné pro těžbu energetických surovin například v Arktidě či na širém moři.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky se české vládě za podpory ostatních zemí podařilo odstranit ze sankčních opatření ta, která nejvíce ohrožovala český strojírenský export. „To znamená, teď ty sankce už jsou v podobě, která byla v zásadě dohodnuta jako kompromisní, a podle mého názoru příští Evropská rada, až se sejde, tak by měla diskutovat o podmínkách, za kterých by Evropská unie byla schopná od té nejpřísnější fáze sankcí ustoupit,“ řekl dnes Sobotka novinářům. Podle něj bude ale záležet na tom, jak se bude dodržovat příměří a jak se bude plnit mírový plán na Ukrajině.
Nové protiruské sankce oznámí v pátek i USA
Americký prezident Barack Obama dnes oznámil, že v pátek zveřejní své nové protiruské sankce i americká vláda. Týkat se budou finančního a zbrojního sektoru a také energetiky. USA se podle Obamy připojí ke zpřísněnému postoji EU. „Tato opatření zvýší politickou izolaci Ruska a budou mít dopad na ruskou ekonomiku, zejména v oblastech důležitých pro prezidenta Vladimira Putina a osoby z jeho okolí,“ uvedl americký prezident. Americké ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že uplatnění nového balíku sankcí bude záviset na vývoji ukrajinského příměří. Pokud Rusko své závazky beze zbytku naplní, bude možné sankce i odvolat. Podle zdrojů agentury Reuters se americké sankce rozšíří o opatření proti pěti ruským bankám, mezi nimiž bude i největší ruský finanční ústav Sberbank. Ten nebude mít přístup k úvěrům se splatností delší než 30 dnů.
USA zavedly finanční sankce proti Rusku už ve čtyřech etapách. V březnu byla postižena ruská banka Rossija, v dubnu Investkapitalbank, SMP Bank a Sobinbank, v červenci Vněšekonombank (VEB) a Gazprombank a v témže měsíci ještě banky VTB, Moskva a Rosselchozbank. Březnové a dubnové sankce se týkaly zmrazení aktiv a zákazu finančních transakcí, červencové dlouhodobého úvěrování.
Česká vláda vyjednala v Bruselu podmínky, které mají dopady další vlny sankcí výrazně zmírnit a tuzemským firmám ušetřit miliardy korun. „Vzájemná obchodní výměna (pozn. red.: EU s Ruskem) je výhodná pro obě dvě strany, protože Evropa má zpracovatelský průmysl. Typickými zeměmi jsou Německo, ale také Česká republika, jež vyváží do Ruska strojírenské zařízení a z Ruska dováží především energetické zdroje. Tato forma spolupráce je výhodná pro obě strany a v okamžiku, kdy bude rozbita, to poškodí jak Rusko, tak Evropskou unii,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v Událostech, komentářích.
Úprava sankcí? Možná už brzy
Velvyslanci členských zemí EU ještě tento měsíc zhodnotí prosazování mírového plánu na východě Ukrajiny. Na základě toho pak rozhodou, zda se sankce upraví. EU podle Van Rompuye vždy zdůrazňovala, že protiruské sankce jsou vratné a mají širokou škálu možných úprav.
Medvěděv pohrozil uzavřením vzdušného prostoru nad Sibiří
Moskva Unii hrozí "asymetrickou odpovědí. Na první zavedení hospodářských omezení reagovalo Rusko zákazem dovozu řady potravinářských produktů. Nyní ruský premiér naznačil, že by mohly být postiženy západní letecké linky využívající ruského vzdušného prostoru. Řadě aerolinek by podle Medvěděva hrozil bankrot.
Podle Moskvy jsou sankce strategická chyba
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že EU se vyhlášením nových protiruských sankcí fakticky postavila proti mírovému urovnání ukrajinské krize. „Zavádět nová omezení a současně pověřit Evropskou komisi a zahraničně politickou službu EU vypracováním návrhů na jejich změnu, pozastavení nebo úplné zrušení znamená, že náš rádoby strategický partner nejen pracuje setrvačně, ale jeho jednání postrádá logiku a zdravý rozum,“ prohlásilo ruské ministerstvo a dodalo, že nové protiruské sankce nezůstanou bez náležité reakce Moskvy. „Brusel a vedoucí představitelé členských států EU by měli občanům EU jasně vysvětlit, proč je vystavují riziku konfrontace, hospodářské stagnace a ztráty pracovních míst,“ konstatuje se v prohlášení, které ruské ministerstvo zakončilo provoláním „Dejte konečně lidem šanci na mír“.
Za strategickou chybu a mylnou kalkulaci označil nové sankce EU ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, odpovědný v ruské vládě za zbrojní a kosmický program. Cílem sankcí je podle něj vyvolat v Rusku nespokojenost obyvatel s politikou prezidenta Vladimira Putina. „Netrestají jen zbrojní průmysl, ale celou zemi. Sankce proti finančnímu a těžebnímu sektoru mají zhoršit životní podmínky prostých Rusů,“ soudí vicepremiér. „Chtějí vyvolat masovou nespokojenost s politikou prezidenta Ruska, politikou znovusjednocení s Krymem, s našim národem, se spoluobčany. Je to strategická chyba,“ řekl Rogozin. Rusko podle něj na sankce odpoví, kosmické spolupráce se Západem se ale odvetné kroky týkat nebudou. „Jsme pragmatici a realisté a nebudeme poškozovat sami sebe,“ řekl ruský vicepremiér. Rozšíření sankcí dnes rovněž odsoudil stálý ruský zástupce při EU Vladimir Čižov. Krok Bruselu podle něj postrádá elementární logiku, protože ke zpřísnění sankcí dochází v době, kdy na východě Ukrajiny platí příměří.
