Ultimátum agrárníků: Do měsíce chtějí od Jurečky podporu kvůli cenám mléka

Agrární komora požaduje po ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), aby do konce září schválil nové mléčné dotační programy. Pokud se tak nestane, prezident komory Miroslav Toman pohrozil, že „budou zlobit“. Ministr ale uvedl, že se bude požadavkům komory snažit vyhovět. Na trhu je v současnosti nadbytek mléka v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót.

„Pokud nedojde k urychlenému naplňování požadavků, bude agrární komora v této složité situaci reagovat všemi dostupnými prostředky,“ stojí v usnesení představenstva. Prezident Agrární komory Miroslav Toman ještě dodal, že když se nic nestane, „budou zlobit“. Konkrétní kroky ale vedení komory nenaznačilo.

Po ministrovi Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) požadují schválení nového dotačního programu na podporu mléka, který by pokryl náklady na vedení evidence zvířat nebo by podpořil kontroly užitkovosti skotu. Agrárníci chtějí i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spuštění programů, které má již ministerstvo připravené. Patří mezi ně i program podpory kvalitního mléka.

Nevnímám to tak, že by mi někdo vyhrožoval, dával striktní ultimáta.
Marian Jurečka
ministr zemědělství za KDU-ČSL

Ministerstvo se podle Jurečky o většinu věcí snaží a pracuje na nich. Problémem jsou ale peníze. „Naše zdroje na ministerstvu jsou výrazně omezeny, byť budu hledat maximum v úsporách,“ vysvětlil ministr. Od ministra financí Andreje Babiše (ANO) se snaží získat ještě miliardu korun navíc do rozpočtu, zatím se však nedohodli.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zelenou naftu chtějí i pro živočišnou výrobu

Komora si vedle toho přeje, aby vláda ještě do konce září schválila změnu zákona, díky níž by mohli farmáři využívat „zelenou naftu“ i v oborech živočišné výroby. Dosud se zákon vztahuje pouze na práce v oboru rostlinné výroby. "Očekáváme nějaký další krok, který by nebyl v rovině řečí, ale schválení," dodal viceprezident komory Bohumil Belada.

Krize s padajícími cenami mléka není jenom v Česku, mléka je na evropském trhu nadbytek v důsledku ruského embarga na dovoz potravin a zrušení mléčných kvót. Ministerstvo tak situaci řeší i na evropské úrovni. V týdnu už Jurečka kritizoval návrh europarlamentu, který by omezil nabídku mléčných produktů v rámci programu Mléko do škol.

Zároveň by Evropská unie podle Jurečky a jeho dalších resortních kolegů měla zvýšit intervenční nákupní ceny mléka. Dokonce by na tom podle něj mohla vydělat, kdyby mléčné produkty po několika letech zpětně prodala. O mléčném trhu by měli ministři zemědělství Evropské unie jednat 7. září v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...