Ukrajina na pokraji bankrotu: návrh Kyjeva není pro věřitele přijatelný

Kyjev – Ukrajina se ocitla na pokraji bankrotu. Pokud se v nejbližších dnech nedohodne s věřiteli, nebude na podzim schopná splácet. Nový návrh Kyjeva na restrukturalizaci státního dluhu přitom není pro zahraniční soukromé věřitele přijatelný.

Nejnovější návrh Kyjeva na restrukturalizaci státního dluhu není pro zahraniční soukromé věřitele přijatelný. Agentuře Reuters to ve středu řekl zdroj informovaný o vyjednávání. Zástupci soukromých držitelů ukrajinských dluhopisů se údajně nezúčastní čtvrteční schůzky, kde se mělo o nabídce jednat.

Ukrajinské ministerstvo financí poslalo v úterý skupině největších soukromých věřitelů nový návrh na restrukturalizaci dluhu. Investory zároveň pozvalo na čtvrteční schůzku k „rozhodujícímu“ jednání. Ve středu ministerstvo sdělilo, že je ochotno odložit schůzku s věřiteli na počátek příštího týdne, bude to prý ale „poslední možnost“ k uzavření dohody.

„Nedosažení dohody počátkem příštího týdne by Ukrajinu přimělo přistoupit k alternativním možnostem ve financování programu dohodnutého s Mezinárodním měnovým fondem,“ uvedla ministerstvo.

Jednáme a doufáme

Ukrajina vede od jara jednání o restrukturalizaci dluhu v celkovém objemu 23 miliard dolarů, tedy zhruba 567 miliard korun. Jednání se kvůli rozdílným postojům táhnou již déle než čtyři měsíce. Zatímco Kyjev chce, aby věřitelé přistoupili na snížení jistiny svých dluhopisů, ti odpis hodnoty dluhů odmítají a navrhují jen prodloužení jejich splatnosti.

Nahrávám video
Ukrajina se ocitla na pokraji bankrotu
Zdroj: ČT24

„Není rozpor v tom, že by věřitelé nesouhlasili. Je to dlouhé a náročné jednání o podmínkách odpuštění, tedy kolik se odepíše, zda se to udělá formou snížení úroků, prodloužení splatnosti nebo odepsáním jistiny,“ tvrdí poradce ukrajinské vlády a bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš.

„Stále jednáme a doufáme v úspěch našich návrhů. Víc v danou chvíli nemůžu říct,“ uvedla mluvčí ukrajinské ministryně financí.

Věřitelé ve svých nejnovějších návrzích počítali podle Reuters se snížením hodnoty dluhopisů o pět procent, což by znamenalo zmírnění jejich dosavadního odporu vůči odpisu jistiny. Kyjev dosud trval na snížení jistiny o 40 procent a není známo, zda svůj původní požadavek v nejnovějším návrhu upravil.

Ukrajina se následkem špatného hospodaření a války na východě země pohybuje na pokraji státního bankrotu. Restrukturalizací dluhu státu a státních organizací chce vláda v Kyjevě ušetřit do roku 2018 více než 15 miliard dolarů. V roce 2013 tvořil ukrajinský státní dluh 40 procent HDP, loni už vyskočil na 70 procent a letos se může podle expertů dostat až na 135 procent.

Státní dluh Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Umírající gigant

Krize vážně poškodila ukrajinský průmysl. Kyjevský letecký závod Antonov patřil kdysi ke chloubám ukrajinské ekonomiky. Nyní se mu přezdívá umírající gigant. Továrna zoufale potřebuje investice, ve státní pokladně ale chybí peníze.

V sázce nejsou jen rozpočet a státní firmy. Nespokojení jsou také samotní ukrajinští občané. Propady hřivny a protesty před Národní bankou už sice ustaly, situace je však pořád velmi napjatá. „Za poslední rok a půl přišla většina Ukrajinců reálně o třetinu až dvě třetiny svých příjmů,“ říká analytik Volodymyr Fesenko.

MMF ukrajinskou vládu podpořil

Potřebná restrukturalizace je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard dolarů (985 miliard Kč), na němž se země dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).

MMF ukrajinskou vládu hlasitě podpořil, když domácí reformy označil za „mimořádně pozitivní“. V úterý Ukrajina od MMF obdržela druhou část úvěrové pomoci v objemu 1,7 miliardy dolarů (42 miliard korun).

Aktuální finanční pomoc fond schválil po dokončení první revize úvěrového programu. V rámci programu má během čtyř let dostat Kyjev od MMF přibližně 17,5 miliardy dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 8 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 8 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 18 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...