Česká národní banka v listopadu intervenovala proti posilující koruně v objemu zhruba 10 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech ČNB. V minulém roce šlo ale o jednu z menších částek, v srpnu vydala na udržení kurzu sto miliard. Devizové rezervy ČNB každopádně za loňský rok stouply o 14,6 miliardy eur, přitom v dřívějších letech rostly nejvýš o jednotky miliard eur.
Zatímco v říjnu se kurz koruny obešel bez zásahu národní banky, v listopadu už na devizovém trhu musela intervenovat. Režim intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 korun za euro. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera se očekával devizový nákup za 15 miliard korun.
„Zároveň byla zveřejněna prosincová velikost devizových rezerv ČNB, která meziměsíčně vzrostla o necelých 18 miliard korun. Ačkoli statistika devizových rezerv často neposkytuje správné informace ohledně výše intervencí, prosincové intervence se dle našich odhadů skutečně pohybovaly kolem 20 miliard korun,“ uvedl Seidler.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je patrné, že ČNB má situaci na devizovém trhu „poměrně pohodlně pod kontrolou a se svojí politikou devizových intervencí tak může být spokojena“. Velké objemy intervencí tak podle něj nejsou momentálně potřebné.
V roce 2015 musela ČNB kvůli kurzu nakupovat několikrát
Od listopadu 2013 už ČNB intervenovala za zhruba 400 miliard korun. Hned v úvodu nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. Delší dobu pak kurz držel trh. Intervence tak přišla až v červenci loňského roku v objemu zhruba 28 miliard korun a opakovala se i v dalších měsících. V srpnu ČNB nakoupila za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. Pokud by se potvrdil prosincový odhad hlavního ekonoma ING, celkově by suma intervencí ČNB v roce 2015 činila kolem 220 miliard korun, což by „překonalo i původní intenzivní intervence z listopadu 2013.“
Primárním cílem ČNB je udržovat cenovou stabilitu. „Intervence nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl již dříve ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub.
Před časem pak ČNB oznámila, že konec režimu devizových intervencí může přijít na přelomu roků 2016 a 2017. Zároveň ale centrální banka upozornila, že ukončení může zkomplikovat politika Evropské centrální banky. Ta nedávno dál snížila svou depozitní sazbu a prodloužila program nákupů dluhopisů.
„V tuto chvíli banka skutečně vysílá signály, že ten konec kurzového závazku se posouvá ke konci tohoto roku a možná i na začátek příštího. Pokud by bankovní rada zůstala ve stejném složení jako nyní, tak si troufnu tvrdit, že budou intervence pokračovat ještě příští rok,“ konstatuje hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Nicméně v polovině tohoto roku budou pravděpodobně dva členové bankovní rady obměněni. Podle Seidlera tak nelze skutečně vyloučit, že kurzový závazek může být ukončen již v druhé polovině letošního roku.
