Praha - Za aktivní používání nelegálního softwaru už dnes zaplatí firma průměrně skoro 300 tisíc korun. Organizace chránící autorská práva ale přitvrzují a chtějí nabídnout odměnu za udání. Podle průzkumu agentury STEM Mark by celá třetina zaměstnanců svou firmu bez váhání udala.
Rok vězení a pokutu 630 tisíc korun dostal nedávno olomoucký majitel počítačové herny, který pracoval s nelegálním softwarem. Pokud na pirátské užívání programů tehdy někdo upozornil, udělal to zdarma, nyní by však mohl získat odměnu. „Tento krok nám umožní odhalit velké případy softwarového pirátství. Informátoři jsou tímto motivováni,“ říká mluvčí Business Software Alliance (BSA) Jan Hlaváč.
BSA se inspiruje ve Spojených státech, kde informátor dostane deset procent z vysouzené částky. Pokud by tedy firma používala programy za sto tisíc, celková pokuta by se vyšplhala na trojnásobek a udavač by mohl dostat desetinu.
Hitparádu nejkradenějšího softwaru vedou Windows, následované kancelářským balíkem Office a grafickými programy Photoshop a AutoCad. „Polovina lidí si myslí, že za nelegální software si můžou výrobci sami, druhá polovina si myslí, že je to krádež jako každá jiná,“ říká sociolog Tomáš Řehák.
Policie při zátahu ve firmách kontroluje především licence. Některé programy už ale nelegální používání hlásí samy přes internet. V centrále totiž nesedí sériová čísla. Nelegální software se ale používá i ve školách. Nejvyšší částka, kterou zatím BSA vysoudila, se vyšplhala na sedm set tisíc korun. Úspěšný informátor by si tím přišel na sedmdesát tisíc korun.
Mikuláš Ferjenčík, místopředseda pirátské strany:
„Nám to přijde opravdu absurdní. Nabádá to k tomu, aby zaměstnanci do firmy přinášeli ilegální software a pak ji udávali.“
BSA je protipirátská organizace, která působí v 80 zemích světa. Členy jsou hlavní softwarové firmy jako Microsoft, Apple, Adobe, Corel či Autodesk a jejich hlavní úlohou je chránit trh a vlastní příjmy. BSA bývá v IT komunitě vnímána jako skupina lobbistů se silným vlivem, kteří si prosazují, co se jim zachce. Veškeré aktivity jsou řízeny z Londýna. Není to první kontroverzní praktika, kterou BSA během svého fungování vyzkoušela. Už před deseti lety rozeslala do firem videokazetu s nahraným zásahem policie.
