Praha - Bankovní účet je dnes už samozřejmostí. Má ho takřka 90 % obyvatel. Jenže málokdo ví, že účet smrtí svého majitele nezaniká. Banka na něj dál přijímá peníze, a pokud zesnulý ještě za svého života nestanovil jinak, provádí i zadané platby. Ve chvíli, když se o smrti majitele účtu dozví, účet „zmrazí“. Zrušit účet mohou dědicové až po ukončení dědického řízení. A to může někdy trvat i roky.
V Česku ročně zemře přes 100 tisíc lidí. Drtivá většina z nich je přitom pevně zapletená v sítích finančních institucí - mají účet, hypotéku a možná i životní pojistku. Všechny tyto finanční produkty mohou pro pozůstalé představovat pořádně tvrdý oříšek.
Tak třeba zůstatek na účtu zesnulého banka nesdělí nikomu z pozůstalých až do konce dědického řízení. O stavu účtu informuje pouze notáře a dál bude z účtu platit trvalé platby. Dědicové, kteří účet později získají, tak spolu s ním mohou zdědit i spoustu problémů. Pokud totiž některé platby po smrti majitele už proběhnout neměly, budou muset sami žádat jejich příjemce o vrácení peněz. Banka jim v tom nepomůže.
Spoustu starostí tak může ušetřit to, že majitel účtu ještě za svého života určí disponenta. Ten sice po smrti majitele nemůže až do skončení dědického řízení účet zrušit, může ale zastavit platby nebo dokonce vybrat peníze. To může být zvlášť výhodné, pokud je například manželka disponentkou manželova účtu, na němž leží rodinné úspory. Nemusí se totiž bát, že by se po smrti svého druha k penězům nedostala.
Problém nicméně může nastat v případě, že by disponent nepatřil do okruhu dědiců. „Pokud by disponent nebyl řádným dědicem, kterému se utracené peníze započítávají do podílu na dědictví, ani dědicem ze závěti, u kterého by se postupovalo obdobně, vznikla by mu povinnost peníze vrátit,“ upozornila manažerka projektu Partners bankovních služeb Dagmar Prajzlerová. Pokud by peníze nevrátil, jednalo by se o krádež a „nenechavý“ disponent by mohl skončit v hledáčku justice.
Michal Teubner, mluvčí Komerční banky
„Pokud zemře klient, který má v Komerční bance veden účet, pak banka sdělí veškeré informace o účtu, včetně jeho zůstatku ke dni úmrtí, notáři na jeho písemnou výzvu. Pokud měl klient v rámci běžného účtu uzavřen dodatek o povoleném debetu, pak banka automaticky, v okamžiku, kdy se hodnověrným způsobem dozví o úmrtí klienta, přihlásí pohledávku do řízení o pozůstalosti.“
Kdo zaplatí hypotéku
Dědí se přitom nejen úspory, ale i dluhy. A navíc některé dluhy musí dokonce pozůstalí splácet i před skončením dědického řízení. Týká se to například hypotéky, u níž měl zesnulý spoludlužníka. Tím bývá typicky manžel nebo manželka zesnulého. Kdyby spoludlužník nezaplatil po smrti svého partnera byť jen jedinou splátku, mohla by mu banka naúčtovat i mnohatisícové sankce.
Jenže co když je spoludlužníkem třeba žena na mateřské dovolené, která na mnohatisícové splátky nemá? V takové situaci platí: s bankou mluvte! Jak potvrzují zkušenosti finančních poradců, pokud banka vidí snahu klienta o domluvu, nebrání se ústupkům. „Řešil jsem případ dvou spoludlužníků – mladých lidí – a jeden z nich zemřel. Hypotéční banka se k tomu postavila úplně skvěle, té mamince, která zůstala sama s mateřskou 7 tisíc a hypotékou 13 tisíc korun měsíčně, pozastavila splátky až do ukončení dědického řízení,“ popsal příklad dobré praxe specialista na správu rodinných financí Partners Václav Valášek.
Jiná je ovšem situace, kdy byl zesnulý jediným dlužníkem. „Pokud nikdo z pozůstalých není účastníkem úvěrového vztahu, pak tito nejsou povinni úvěr splácet do doby pravomocného skončení dědického řízení,“ řekl portálu ČT24 Michal Teubner z Komerční banky. Splácení se tak zastaví automaticky. Znovu platit začíná až právoplatný dědic po skončení dědického řízení. Banka ho přitom za nesplácení během vyřizování pozůstalosti nemůže nijak sankcionovat, i kdyby se řízení táhlo roky. Nárokovat v tomto případě nemůže ani žádný poplatek za změnu v osobě dlužníka.
Když není na splátky…
Avšak i právoplatným dědicům se po rozdělení pozůstalosti může stát, že na splátky hypotéky jim peníze nevyjdou. Ani v tomto případě ale nemusí přijít o zastavenou nemovitost, například o byt, ve kterém roky žijí. Mohou se s bankou domluvit na prodloužení doby splatnosti úvěru, jinými slovy snížení splátek, nebo přistoupení dalšího spoludlužníka, který se splácením pomůže.
Tady už je ale potřeba počítat s poplatky. „Standardně změna smluvních podmínek, například snížení částky a rozložení splácení do více let, je změnou z podnětu klienta a jednorázový poplatek za to je ve výši 2 000 korun,“ uvedl mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
Myšlenka na odchod z tohoto světa je často pro lidi nepříjemná, a tak není divu, že většina z nás po sobě nechává řadu nedořešených restů. Na ty pak doplácejí dědicové. Pamatujte proto na své blízké a upravte si své záležitosti – osobní účet nevyjímaje – včas. Máte-li partnera, který by s největší pravděpodobností mohl mít v případě vaší smrti problém zaplatit hypotéku na byt či dům, uzavřete raději životní pojistku. Z té se pak dluh zaplatí. Jen tak budete mít jistotu, že po sobě zanecháte čistý stůl.
