Uber vjíždí na burzu, musel odkrýt hospodaření. Ukázalo se, že ziskovost vázne

Provozovatel alternativní taxislužby Uber Technologies před vstupem na burzu uvedl, že možná nikdy nebude v zisku. Společnost, která v uplynulém desetiletí zrevolucionalizovala osobní dopravu, zaznamenala zpomalení dříve prudkého růstu. Vyplývá to ze zprávy o hospodaření, kterou americká společnost ve čtvrtek předložila Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC).

Podle dokumentu, který dává první ucelený obrázek o finanční situaci deset let fungujícího podniku, Uber v roce 2018 zvýšil obrat o 42 procent na 11,3 miliardy dolarů (256 miliard korun) a vykázal zisk téměř jedné miliardy dolarů. Za ten však vděčí pouze mimořádnému příjmu z prodeje mezinárodních aktivit v prvním čtvrtletí. Ve zbylých třech kvartálech byla firma ve ztrátě a za celý rok vykázala ztrátu před zahrnutím úroků, daní a odpisů ve výši 1,85 miliardy dolarů, cituje z textu agentura DPA.

Zpráva také ukazuje, že cesta Uberu k zisku bude ještě daleká. Firma v ní uvádí, že provozní náklady „v dohledné době výrazně porostou“, zatímco „nemusí dosáhnout zisku“. Služeb společnosti v závěru roku měsíčně využívalo v průměru 91 milionů uživatelů. To je ve srovnání s čísly v roce 2017 nárůst o 33,8 procenta, ale zpomalení vůči předchozímu meziročnímu srovnání, kdy růst činil 51 procent.

Cena akcií zatím není jasná

Firma dosud neuvedla cenu, za niž se její akcie pod názvem Uber začnou pravděpodobně v květnu na newyorské burze NYSE (New York Stock Exchange) prodávat. Podle některých zdrojů by se cenové rozpětí mohlo pohybovat mezi 48 a 55 dolary za akcii, uvedl zpravodajský server BBC. Hodnota firmy by tak mohla dosáhnout více než 100 miliard dolarů, což by letos byla největší primární veřejná nabídka (IPO).

Už koncem března vstoupil na burzu menší rival Uberu, společnost Lyft, což  byla letos zatím největší primární emise. Společnost vstupem na burzu získala 2,34 miliardy dolarů. Její akcie ve čtvrtek uzavřely na 61,01 USD, což je 15 procent pod emisní cenou. Vývoj ceny akcií Lyftu představuje mrazivý signál pro další začínající technologické podniky, které se letos na burzu chystají, napsala agentura Reuters. 

Osud zmíněného soka Lyftu je i podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy pro  Uber varováním. „Lyft své akcie upisoval při ceně 72 dolarů za kus, ale včera uzavíraly jen na úrovni 61 dolarů za kus. Za pokles ovšem může do značné míry právě burzovní nástup Uberu, kvůli němuž se Lyft ocitl ve stínu svého velkého konkurenta,“ míní.

Uber potřebuje deset miliard dolarů

Každopádně bude podle něho vstup Uberu na burzu pravděpodobně největším letošním primárním úpisem akcií v USA a jedním z deseti historicky největších takových úpisů. Záměrem Uberu je získat tímto primárním úpisem akcií zhruba deset miliard dolarů. Nyní Uber uspořádá roadshow, během níž bude oslovovat potenciální investory.

„Uber se bude snažit během ní investory přesvědčit, že i když je citelně ztrátovým podnikem, má před sebou takovou perspektivu, která na ně dá celkem rychle zapomenout. Bude se tedy snažit obhájit své tržní ocenění ve výši přibližně stovky miliard dolarů, které by mělo být výsledkem primární emise,“ říká Kovanda. Loni Uber vykázal provozní ztrátu přesahující tři miliardy dolarů. Provozní ztráta nahromaděná za uplynulé tři roky tak činí více než deset miliard dolarů.

Podle Kovandy se investory Uber bude snažit přesvědčit také silou své značky, která je celosvětově známá a stala se synonymem on-line přepravy na způsob taxi. Více než 65procentní tržní podíl ve své kategorii on-line přepravy drží Uber v USA, Kanadě, Latinské Americe, Evropě a Austrálii a Novém Zélandu.

Nahrávat by Uberu mělo nejen jeho rozkročení geografické, například zmíněný rival působí jen v USA a Kanadě, ale také rozkročení v oblasti nabízených služeb. „Zde stojí za zmínku jeho služba Uber Eats, jež se zaměřuje na donášku jídla, která za poslední tři roky vyrostla z ročního objemu tržeb ve výši 100 milionů dolarů na loňský obrat 1,5 miliardy dolarů. Loni vykázala meziroční růst tržeb ve výši takřka 150 procent,“ dodává Kovanda.

Uber také investoval více než miliardu dolarů do rozvoje autonomních vozidel. V této oblasti, která je nepochybně dalším lákadlem pro investory, hodlá soutěžit se společnostmi jako Alphabet (matka Googlu), Apple nebo General Motors.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
před 15 mminutami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...