Uber vjíždí na burzu, musel odkrýt hospodaření. Ukázalo se, že ziskovost vázne

Provozovatel alternativní taxislužby Uber Technologies před vstupem na burzu uvedl, že možná nikdy nebude v zisku. Společnost, která v uplynulém desetiletí zrevolucionalizovala osobní dopravu, zaznamenala zpomalení dříve prudkého růstu. Vyplývá to ze zprávy o hospodaření, kterou americká společnost ve čtvrtek předložila Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC).

Podle dokumentu, který dává první ucelený obrázek o finanční situaci deset let fungujícího podniku, Uber v roce 2018 zvýšil obrat o 42 procent na 11,3 miliardy dolarů (256 miliard korun) a vykázal zisk téměř jedné miliardy dolarů. Za ten však vděčí pouze mimořádnému příjmu z prodeje mezinárodních aktivit v prvním čtvrtletí. Ve zbylých třech kvartálech byla firma ve ztrátě a za celý rok vykázala ztrátu před zahrnutím úroků, daní a odpisů ve výši 1,85 miliardy dolarů, cituje z textu agentura DPA.

Zpráva také ukazuje, že cesta Uberu k zisku bude ještě daleká. Firma v ní uvádí, že provozní náklady „v dohledné době výrazně porostou“, zatímco „nemusí dosáhnout zisku“. Služeb společnosti v závěru roku měsíčně využívalo v průměru 91 milionů uživatelů. To je ve srovnání s čísly v roce 2017 nárůst o 33,8 procenta, ale zpomalení vůči předchozímu meziročnímu srovnání, kdy růst činil 51 procent.

Cena akcií zatím není jasná

Firma dosud neuvedla cenu, za niž se její akcie pod názvem Uber začnou pravděpodobně v květnu na newyorské burze NYSE (New York Stock Exchange) prodávat. Podle některých zdrojů by se cenové rozpětí mohlo pohybovat mezi 48 a 55 dolary za akcii, uvedl zpravodajský server BBC. Hodnota firmy by tak mohla dosáhnout více než 100 miliard dolarů, což by letos byla největší primární veřejná nabídka (IPO).

Už koncem března vstoupil na burzu menší rival Uberu, společnost Lyft, což  byla letos zatím největší primární emise. Společnost vstupem na burzu získala 2,34 miliardy dolarů. Její akcie ve čtvrtek uzavřely na 61,01 USD, což je 15 procent pod emisní cenou. Vývoj ceny akcií Lyftu představuje mrazivý signál pro další začínající technologické podniky, které se letos na burzu chystají, napsala agentura Reuters. 

Osud zmíněného soka Lyftu je i podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy pro  Uber varováním. „Lyft své akcie upisoval při ceně 72 dolarů za kus, ale včera uzavíraly jen na úrovni 61 dolarů za kus. Za pokles ovšem může do značné míry právě burzovní nástup Uberu, kvůli němuž se Lyft ocitl ve stínu svého velkého konkurenta,“ míní.

Uber potřebuje deset miliard dolarů

Každopádně bude podle něho vstup Uberu na burzu pravděpodobně největším letošním primárním úpisem akcií v USA a jedním z deseti historicky největších takových úpisů. Záměrem Uberu je získat tímto primárním úpisem akcií zhruba deset miliard dolarů. Nyní Uber uspořádá roadshow, během níž bude oslovovat potenciální investory.

„Uber se bude snažit během ní investory přesvědčit, že i když je citelně ztrátovým podnikem, má před sebou takovou perspektivu, která na ně dá celkem rychle zapomenout. Bude se tedy snažit obhájit své tržní ocenění ve výši přibližně stovky miliard dolarů, které by mělo být výsledkem primární emise,“ říká Kovanda. Loni Uber vykázal provozní ztrátu přesahující tři miliardy dolarů. Provozní ztráta nahromaděná za uplynulé tři roky tak činí více než deset miliard dolarů.

Podle Kovandy se investory Uber bude snažit přesvědčit také silou své značky, která je celosvětově známá a stala se synonymem on-line přepravy na způsob taxi. Více než 65procentní tržní podíl ve své kategorii on-line přepravy drží Uber v USA, Kanadě, Latinské Americe, Evropě a Austrálii a Novém Zélandu.

Nahrávat by Uberu mělo nejen jeho rozkročení geografické, například zmíněný rival působí jen v USA a Kanadě, ale také rozkročení v oblasti nabízených služeb. „Zde stojí za zmínku jeho služba Uber Eats, jež se zaměřuje na donášku jídla, která za poslední tři roky vyrostla z ročního objemu tržeb ve výši 100 milionů dolarů na loňský obrat 1,5 miliardy dolarů. Loni vykázala meziroční růst tržeb ve výši takřka 150 procent,“ dodává Kovanda.

Uber také investoval více než miliardu dolarů do rozvoje autonomních vozidel. V této oblasti, která je nepochybně dalším lákadlem pro investory, hodlá soutěžit se společnostmi jako Alphabet (matka Googlu), Apple nebo General Motors.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 17 mminutami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 22 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...