Uber vjíždí na burzu, musel odkrýt hospodaření. Ukázalo se, že ziskovost vázne

Provozovatel alternativní taxislužby Uber Technologies před vstupem na burzu uvedl, že možná nikdy nebude v zisku. Společnost, která v uplynulém desetiletí zrevolucionalizovala osobní dopravu, zaznamenala zpomalení dříve prudkého růstu. Vyplývá to ze zprávy o hospodaření, kterou americká společnost ve čtvrtek předložila Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC).

Podle dokumentu, který dává první ucelený obrázek o finanční situaci deset let fungujícího podniku, Uber v roce 2018 zvýšil obrat o 42 procent na 11,3 miliardy dolarů (256 miliard korun) a vykázal zisk téměř jedné miliardy dolarů. Za ten však vděčí pouze mimořádnému příjmu z prodeje mezinárodních aktivit v prvním čtvrtletí. Ve zbylých třech kvartálech byla firma ve ztrátě a za celý rok vykázala ztrátu před zahrnutím úroků, daní a odpisů ve výši 1,85 miliardy dolarů, cituje z textu agentura DPA.

Zpráva také ukazuje, že cesta Uberu k zisku bude ještě daleká. Firma v ní uvádí, že provozní náklady „v dohledné době výrazně porostou“, zatímco „nemusí dosáhnout zisku“. Služeb společnosti v závěru roku měsíčně využívalo v průměru 91 milionů uživatelů. To je ve srovnání s čísly v roce 2017 nárůst o 33,8 procenta, ale zpomalení vůči předchozímu meziročnímu srovnání, kdy růst činil 51 procent.

Cena akcií zatím není jasná

Firma dosud neuvedla cenu, za niž se její akcie pod názvem Uber začnou pravděpodobně v květnu na newyorské burze NYSE (New York Stock Exchange) prodávat. Podle některých zdrojů by se cenové rozpětí mohlo pohybovat mezi 48 a 55 dolary za akcii, uvedl zpravodajský server BBC. Hodnota firmy by tak mohla dosáhnout více než 100 miliard dolarů, což by letos byla největší primární veřejná nabídka (IPO).

Už koncem března vstoupil na burzu menší rival Uberu, společnost Lyft, což  byla letos zatím největší primární emise. Společnost vstupem na burzu získala 2,34 miliardy dolarů. Její akcie ve čtvrtek uzavřely na 61,01 USD, což je 15 procent pod emisní cenou. Vývoj ceny akcií Lyftu představuje mrazivý signál pro další začínající technologické podniky, které se letos na burzu chystají, napsala agentura Reuters. 

Osud zmíněného soka Lyftu je i podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy pro  Uber varováním. „Lyft své akcie upisoval při ceně 72 dolarů za kus, ale včera uzavíraly jen na úrovni 61 dolarů za kus. Za pokles ovšem může do značné míry právě burzovní nástup Uberu, kvůli němuž se Lyft ocitl ve stínu svého velkého konkurenta,“ míní.

Uber potřebuje deset miliard dolarů

Každopádně bude podle něho vstup Uberu na burzu pravděpodobně největším letošním primárním úpisem akcií v USA a jedním z deseti historicky největších takových úpisů. Záměrem Uberu je získat tímto primárním úpisem akcií zhruba deset miliard dolarů. Nyní Uber uspořádá roadshow, během níž bude oslovovat potenciální investory.

„Uber se bude snažit během ní investory přesvědčit, že i když je citelně ztrátovým podnikem, má před sebou takovou perspektivu, která na ně dá celkem rychle zapomenout. Bude se tedy snažit obhájit své tržní ocenění ve výši přibližně stovky miliard dolarů, které by mělo být výsledkem primární emise,“ říká Kovanda. Loni Uber vykázal provozní ztrátu přesahující tři miliardy dolarů. Provozní ztráta nahromaděná za uplynulé tři roky tak činí více než deset miliard dolarů.

Podle Kovandy se investory Uber bude snažit přesvědčit také silou své značky, která je celosvětově známá a stala se synonymem on-line přepravy na způsob taxi. Více než 65procentní tržní podíl ve své kategorii on-line přepravy drží Uber v USA, Kanadě, Latinské Americe, Evropě a Austrálii a Novém Zélandu.

Nahrávat by Uberu mělo nejen jeho rozkročení geografické, například zmíněný rival působí jen v USA a Kanadě, ale také rozkročení v oblasti nabízených služeb. „Zde stojí za zmínku jeho služba Uber Eats, jež se zaměřuje na donášku jídla, která za poslední tři roky vyrostla z ročního objemu tržeb ve výši 100 milionů dolarů na loňský obrat 1,5 miliardy dolarů. Loni vykázala meziroční růst tržeb ve výši takřka 150 procent,“ dodává Kovanda.

Uber také investoval více než miliardu dolarů do rozvoje autonomních vozidel. V této oblasti, která je nepochybně dalším lákadlem pro investory, hodlá soutěžit se společnostmi jako Alphabet (matka Googlu), Apple nebo General Motors.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 5 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...