Uber vjíždí na burzu, musel odkrýt hospodaření. Ukázalo se, že ziskovost vázne

Provozovatel alternativní taxislužby Uber Technologies před vstupem na burzu uvedl, že možná nikdy nebude v zisku. Společnost, která v uplynulém desetiletí zrevolucionalizovala osobní dopravu, zaznamenala zpomalení dříve prudkého růstu. Vyplývá to ze zprávy o hospodaření, kterou americká společnost ve čtvrtek předložila Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC).

Podle dokumentu, který dává první ucelený obrázek o finanční situaci deset let fungujícího podniku, Uber v roce 2018 zvýšil obrat o 42 procent na 11,3 miliardy dolarů (256 miliard korun) a vykázal zisk téměř jedné miliardy dolarů. Za ten však vděčí pouze mimořádnému příjmu z prodeje mezinárodních aktivit v prvním čtvrtletí. Ve zbylých třech kvartálech byla firma ve ztrátě a za celý rok vykázala ztrátu před zahrnutím úroků, daní a odpisů ve výši 1,85 miliardy dolarů, cituje z textu agentura DPA.

Zpráva také ukazuje, že cesta Uberu k zisku bude ještě daleká. Firma v ní uvádí, že provozní náklady „v dohledné době výrazně porostou“, zatímco „nemusí dosáhnout zisku“. Služeb společnosti v závěru roku měsíčně využívalo v průměru 91 milionů uživatelů. To je ve srovnání s čísly v roce 2017 nárůst o 33,8 procenta, ale zpomalení vůči předchozímu meziročnímu srovnání, kdy růst činil 51 procent.

Cena akcií zatím není jasná

Firma dosud neuvedla cenu, za niž se její akcie pod názvem Uber začnou pravděpodobně v květnu na newyorské burze NYSE (New York Stock Exchange) prodávat. Podle některých zdrojů by se cenové rozpětí mohlo pohybovat mezi 48 a 55 dolary za akcii, uvedl zpravodajský server BBC. Hodnota firmy by tak mohla dosáhnout více než 100 miliard dolarů, což by letos byla největší primární veřejná nabídka (IPO).

Už koncem března vstoupil na burzu menší rival Uberu, společnost Lyft, což  byla letos zatím největší primární emise. Společnost vstupem na burzu získala 2,34 miliardy dolarů. Její akcie ve čtvrtek uzavřely na 61,01 USD, což je 15 procent pod emisní cenou. Vývoj ceny akcií Lyftu představuje mrazivý signál pro další začínající technologické podniky, které se letos na burzu chystají, napsala agentura Reuters. 

Osud zmíněného soka Lyftu je i podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy pro  Uber varováním. „Lyft své akcie upisoval při ceně 72 dolarů za kus, ale včera uzavíraly jen na úrovni 61 dolarů za kus. Za pokles ovšem může do značné míry právě burzovní nástup Uberu, kvůli němuž se Lyft ocitl ve stínu svého velkého konkurenta,“ míní.

Uber potřebuje deset miliard dolarů

Každopádně bude podle něho vstup Uberu na burzu pravděpodobně největším letošním primárním úpisem akcií v USA a jedním z deseti historicky největších takových úpisů. Záměrem Uberu je získat tímto primárním úpisem akcií zhruba deset miliard dolarů. Nyní Uber uspořádá roadshow, během níž bude oslovovat potenciální investory.

„Uber se bude snažit během ní investory přesvědčit, že i když je citelně ztrátovým podnikem, má před sebou takovou perspektivu, která na ně dá celkem rychle zapomenout. Bude se tedy snažit obhájit své tržní ocenění ve výši přibližně stovky miliard dolarů, které by mělo být výsledkem primární emise,“ říká Kovanda. Loni Uber vykázal provozní ztrátu přesahující tři miliardy dolarů. Provozní ztráta nahromaděná za uplynulé tři roky tak činí více než deset miliard dolarů.

Podle Kovandy se investory Uber bude snažit přesvědčit také silou své značky, která je celosvětově známá a stala se synonymem on-line přepravy na způsob taxi. Více než 65procentní tržní podíl ve své kategorii on-line přepravy drží Uber v USA, Kanadě, Latinské Americe, Evropě a Austrálii a Novém Zélandu.

Nahrávat by Uberu mělo nejen jeho rozkročení geografické, například zmíněný rival působí jen v USA a Kanadě, ale také rozkročení v oblasti nabízených služeb. „Zde stojí za zmínku jeho služba Uber Eats, jež se zaměřuje na donášku jídla, která za poslední tři roky vyrostla z ročního objemu tržeb ve výši 100 milionů dolarů na loňský obrat 1,5 miliardy dolarů. Loni vykázala meziroční růst tržeb ve výši takřka 150 procent,“ dodává Kovanda.

Uber také investoval více než miliardu dolarů do rozvoje autonomních vozidel. V této oblasti, která je nepochybně dalším lákadlem pro investory, hodlá soutěžit se společnostmi jako Alphabet (matka Googlu), Apple nebo General Motors.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...