Praha - Svůj účet tam má zpěvačka Lady Gaga, americká vesmírná agentura NASA nebo třeba kontroverzní venezuelský prezident Hugo Chávez. Komunitní server Twitter se za pouhých pět let provozu stal internetovým fenoménem. Kouzlu krátkých zpráv už propadlo více než 200 milionů uživatelů, kteří denně odešlou přibližně stejně vysoký počet zpráv. Pro srovnání: sociální síť Facebook má za necelých pět let od otevření pro veřejnost v září 2006 na 750 milionů uživatelů.
Twitter slouží jako názorný příklad toho, že geniální vynálezy mohou být založeny i na docela jednoduchém nápadu. Služba totiž umožňuje odesílat a přijímat takzvané tweety, tedy textové zprávy o maximální délce 140 znaků. Je pak na každém, zda tuto kapacitu naplní banalitami, nebo ostatním sdělí něco skutečně zajímavého. Podle toho si mohou čtenáři nastavit, od koho budou zprávy odebírat, a pisatelé zase, zda budou jejich zprávy přístupné všem, nebo jen vybranému publiku.
U zrodu služby obecně označované jako mikroblog stáli zaměstnanci americké internetové firmy Odeo Jack Dorsey a Biz Stone. Ve svém počátku měl Twitter sloužit k tomu, aby lidé mohli prostřednictvím mobilů jednoduše komunikovat se skupinou ostatních uživatelů. První pokusnou zprávu Dorsey odeslal koncem března 2006, ale zpočátku byla služba pouze pro zaměstnance firmy. Až 15. července téhož roku byl nový komunikační kanál nabídnut všem pod názvem Twitter, jenž vychází z anglického slovesa tweet, tedy pípat.
Zásadním okamžikem pro rozšíření služby byl na jaře 2007 filmový a hudební festival South by Southwest. Na frekventovaných místech tehdy Twitter nechal rozestavit velkoplošné obrazovky, na něž bylo možné poslat svůj vzkaz. O poněkud exhibicionistickou atrakci byl mezi návštěvníky festivalu velký zájem, který přetrval i po skončení akce.
Zejména pro mladší generaci je Twitter spolu s Facebookem naprosto samozřejmým pokračovatelem „zastaralých“ komunikačních technologií jako e-mail, chat nebo instant messaging. Přispívá k tomu i skutečnost, že aplikace pro ovládání účtu na Twitteru je samozřejmou součástí většiny mobilních telefonů.
Twitter samozřejmě nemá pouze zastánce, ale i odpůrce. Těm hraje do not studie, kterou v srpnu 2009 zveřejnila společnost Pear Analytics. Ta došla k závěru, že dvě pětiny zpráv nejsou ničím jiným než bezobsažným tlacháním typu „zrovna jím sendvič“. Skutečností nicméně je, že počet uživatelů Twitteru neustále stoupá - a spolu s tím i jeho vliv.
Jedním z prvních okamžiků, kdy server ukázal svou moc, byly nepokoje po údajně neregulérních volbách íránského prezidenta v roce 2009. Protestující tehdy využívali Twitter ke svolání protestních akcí proti znovuzvolenému Mahmúdu Ahmadínežádovi. Svůj mobilizační potenciál služba prokázala i při událostech takzvaného arabského jara nebo jako komunikační kanál běloruské opozice.
Twitter také změnil způsob informování o událostech. Některé zprávy se jeho prostřednictvím šíří rychleji než u klasických médií. Například oznámení o smrti nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina si mohli lidé nejdřív přečíst právě na Twitteru, stejně jako informaci o nouzovém přistání letadla na řece Hudson uprostřed New Yorku v lednu 2009.
