Tsipras prý ustoupil a chce přijmout požadavky věřitelů

Řecký premiér Alexis Tsipras údajně ustoupil mezinárodním věřitelům a slíbil jim přijetí takřka všech podmínek další finanční pomoci. Podle listu Financial Times to plyne z dopisu, který šéf řeckého kabinetu v úterý večer zaslal Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské centrální bance a Evropské komisi. Tentýž den Atény také požádaly eurozónu o novou finanční pomoc ve výši 29,1 miliardy eur. První reakce zástupců eurozóny jsou však skeptické, například podle německého ministra financí Schäubleho dopis nepřináší nic nového.

Alexis Tsipras "přijme všechny podmínky věřitelů, které byly na stole o víkendu, jen s několika malými změnami", píše se ve dvoustránkovém dopise, z něhož cituje britský list. Zpráva o ústupu řeckého premiéra okamžitě oživila ceny evropských akcií, dluhopisů zemí eurozóny a také smazala ztráty eura proti ostatním měnám.

Tsiprasův dopis údajně slibuje, že Atény přijmou všechny navrhované změny DPH vyjma zrušení slevy pro řecké ostrovy. V citlivé otázce úspor v důchodovém systému pak řecký premiér pouze žádá, aby postupné prodlužování věku odchodu do penze na 67 let nezačalo hned, ale až v říjnu. Chtěl by zároveň pomaleji rušit příplatek pro nejchudší důchodce. Jeden z řeckých vládních činitelů doplnil, že Atény by rády odložily i škrty ve výdajích na armádu.

"Helénská republika je připravena přijmout tuto dohodu s následujícími dodatky a vyjasněními jako součást prodloužení končícího programu, o který jsme požádali v úterý 30. června, " stojí podle Financial Times v dopisu.

  • „I pro běžné Řeky už přestává být jednání vlády srozumitelné. Původně ze své špatné situace vinili mezinárodní věřitele, teď se ale nálada obrací proti vládě, jejíž poslední kroky jsou pro stále více lidí nečitelné. Premiér Tsipras je ve velmi složité situaci a nedají se vyloučit ani předčasné volby,“ popsal zpravodaj ČT v Řecku Zdeněk Fučík.

Zdroj agentury Reuters z eurozóny existenci dopisu potvrdil. Dodal však, že část návrhů v něm obsažených bude přinejmenším pro některé země eurozóny těžké přijmout. Naznačil zároveň, že se může jednat jen o další řeckou lest. "Je zde stále mnoho nejasností," uvedl zdroj s tím, že třeba o důležité reformě trhu práce se dopis zmiňuje jedinou větou. "Navíc si nemyslím, že ministři eurozóny ještě takovým slibům věří."

"Nepřináší to žádná další vyjasnění," míní spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble, podle něhož seriózní vyjednávání s Aténami v tuto chvíli nemá "žádné opodstatnění". "Řecko musí nejprve ze všeho jasně říci, co chce," prohlásil šéf německé státní kasy.

"Vždy je tu možnost zažádat o nový program"

Dnes v 17:30 budou prostřednictvím telekonference o Řecku jednat ministři financí eurozóny. Na stole mají právě návrh řecké vlády, která v úterý požádala o nový záchranný program na dva roky ve výši 29,1 miliardy eur (794 miliard korun). Euroskupina ale už včera odmítla jako technicky neproveditelné prodloužení záchranného programu, který skončil o půlnoci. Musely by se k tomu totiž vyjádřit parlamenty zemí eurozóny.

"Vždy je tu možnost zažádat o nový program. Řecko je členem eurozóny a na finanční pomoc má nárok. To by ale znamenalo projít si znovu celým tím dlouhým procesem," poznamenal předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Řecko se aktuálně nachází v platební neschopnosti, protože země nesplatila dlužnou částku 1,5 miliardy eur (41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu. Ratingové agentury zatím situaci Řecka jako bankrot nevnímají, protože MMF není soukromým věřitelem. Nezaplacením měnovému fondu se nicméně Řecko stalo první vyspělou ekonomikou v historii této organizace, která včas nesplatila půjčku. Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země včas nevyrovnala.

Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, aby ochránila finanční systém. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody pomocí karet, se nicméně otevře zhruba tisíc bankovních poboček. Už ráno se před nimi tvořily dlouhé fronty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...