Donald Trump míří do Bílého domu, což hýbe i se státními dluhopisy. Nejen v USA, ale téměř po celém světě se snižují ceny a zvyšují výnosy státních dluhopisů, což zvedá náklady vlád na nové úvěry. Investoři předpokládají, že Trumpova hospodářská politika oživí v USA inflaci, což povede k rychlejšímu růstu úrokových sazeb, než se dosud očekávalo. Vyšší americké úroky by pak investory podnítily k přesouvání kapitálu ze zbytku světa do Spojených států.
Výnos amerických dluhopisů s desetiletou splatností vystoupil tento týden na desetiměsíční maximum 2,15 procenta. Výnos třicetileté obligace se dokonce vyhoupl těsně pod tři procenta a za týden stoupl o 0,38 procentního bodu, nejvíce od roku 2009.
Trhy předpokládají, že Trump posílí federální výdaje a bude usilovat o ochranu před levnými dovozy, což by obojí zvýšilo inflaci. To by americkou centrální banku (Fed) přimělo ještě v předstihu k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb.
Inflační očekávání v USA měřená vývojem cen dluhopisů navázaných na inflaci vzrostla na 1,87 procenta a byla nejvyšší od loňského července. V únoru přitom tento ukazatel sestoupil až na 1,2 procenta.
„Výrazně vyšší výnosy dluhopisů se často spojují s vyššími inflačními očekáváními a Fed by mohl cítit potřebu reagovat na to bezodkladným zvýšením sazeb,“ řekl agentuře Reuters Steve Barrow z londýnské Standard Bank.
Rok od posledního zvyšování sazeb
Naposledy Fed hýbal s úrokovou sazbou loni v prosinci, když ji zvedl o čtvrt procentního bodu z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držel sedm let. Přestože se čekalo další zvyšování úroků, banka už se sazbou dál nehýbala. Donutily ji k tomu obavy kolem vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
Začátkem listopadu letošního roku signalizoval Fed zvýšení sazby na prosinec, někteří analytici se přitom v té době obávali, že by negativní vliv mohlo mít právě volební vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa.
Dokladem pozoruhodné změny nálady investorů je i to, že trhy poprvé od roku 2011 začaly počítat s možností, že svou měnovou politiku by mohla zpřísnit rovněž Evropská centrální banka (ECB). Začaly se tak snižovat ceny a naopak se zvyšovat výnosy dluhopisů zemí eurozóny v čele s Itálií. Investoři se dnes zaměřili právě na eurozónu, protože americký trh dluhopisů je v den svátku válečných veteránů uzavřen.
Americký dolar pak na závěr týdne mírně posiluje vůči koši předních světových měn. Dolaru tento týden pomáhá očekávání analytiků, že Trump přijde s novými stimulačními opatřeními na podporu domácí ekonomiky. Dolar ale zároveň v pátek mírně oslabuje vůči jenu kvůli nervozitě ohledně globálních dopadů případné Trumpovy protekcionistické
politiky, což zvyšuje zájem o bezpečnější investice.
Euro vůči dolaru posílilo vzápětí poté, co se ukázalo, že Bílý dům připadne Donaldu Trumpovi, ještě ten den se ale americká měna vrátila na své hodnoty a pokračovala v posilování. Dolar v pátek vůči euru stoupl o 0,3 procenta na 1,0852 dolaru.
Zatímco směrem dolů zamířil akciový trh v Mexiku, z Trumpových plánů a sympatií by mohlo profitovat Rusko. A tamní obchodníci to dobře vědí. Ruská burza reagovala na zvolení Trumpa americkým prezidentem posílením, stejně tak i rubl. Místní investoři doufají, že nový americký prezident zmírní, nebo dokonce úplně zruší ekonomické sankce, což by jim a jejich firmám umožnilo návrat na světové trhy. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv ale takovou možnost úplně nevidí.
