Třetina mzdy, dvě třetiny nebo vyšší odvody? Tripartita se neshodla na výši nemocenské v prvních třech dnech

Nahrávám video

Zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlády se nedomluvili na parametrech proplácení prvních tří dnů nemoci a budou v jednáních pokračovat. Zaměstnavatelé zásadně nesouhlasí s návrhem sociální demokracie, aby zaměstnanci dostávali v prvních třech dnech nemoci 60 procent denního výdělku. Varianta podporovaná ministerstvem práce a sociálních věcí počítá s 30procentní nemocenskou, třetí varianta navrhuje 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák po mimořádném zasedání zúžené tripartity řekl, že návrhy druhé a třetí varianty v pondělí účastníci jednání dostali na stůl, nemohli je proto prostudovat. Na vyjádření si zaměstnavatelé nechali čas do čtvrtka.

Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) preferuje variantu, ve které by nemocní dostali 30 procent denního průměrného výdělku a zaměstnavatelé by propláceli 1. až 11. den stonání.

Dopady všech tří návrhů jsou vesměs stejné, ale otázka je, na koho a v jaké míře dopadnou. Jestli to budou zaměstnanci, zaměstnavatelé nebo státní rozpočet. Hnutí ANO se snaží najít takové řešení, aby byl minimalizován dopad na zaměstnavatele a státní rozpočet, ale zároveň jsme mohli dál jednat s ČSSD a KSČM o složení vlády.
Jaroslava Němcová
ministryně práce a sociálních věcí v demisi

Naopak exministryně školství Kateřina Valachová, která na jednání zastupovala ČSSD, trvá na 60procentní nemocenské, stejný názor mají podle ní i komunisté. „Je to absolutně jasná podmínka pro vládu ze strany ČSSD. A dnes jsem měla možnost slyšet, že i ze strany KSČM. Navíc jsou na naší straně i všichni zástupci zaměstnanců,“ uvedla s odkazem na jednání ANO o menšinovém kabinetu s ČSSD, který by podporovali komunisté.

Variantu, kterou prosazuje levice, navíc podporují i odbory, řekl ještě před jednáním tripartitiy jejich předák Josef Středula. Podle něj jde o správný krok, který dává smysl ze zdravotního a ekonomického hlediska. Neléčený člověk, který chodí do práce, podle něj nakazí své kolegy a jeho nemoc pak může být v důsledku silnější a mít delší průběh, než kdyby zůstal doma.

Nahrávám video

Zaměstnavatelé navrhují vyšší nemocenské pojištění

ANO navrhlo, aby zaměstnavatelé platili stejně jako dosud nemocenskou po deset dní, termín ale posunulo od 1. do 11. dne nemoci, nyní platba od zaměstnavatele začíná 4. den nemoci a v 15. dnu povinnost přebírají zdravotní pojišťovny. 

To, co dostáváme, když jsme nemocní, je otázka životní úrovně. Na prvním místě pro nás je, aby lidé, kteří jsou nemocní, měli důstojné podmínky. Je to absolutně jasný požadavek.
Kateřina Valachová

Zaměstnavatelé na zachování karenční doby trvají. Pokud by byla prolomena, požaduje konfederace zaměstnavatelů, aby byla zaměstnancům znovu zavedena sazba 1,1 procenta na nemocenské pojištění. Chce rovněž sazbu 25 procent v prvních třech dnech, jak tomu bylo u nemocenského pojištění v roce 2004. 

Ke kompenzaci náhrady mzdy po dobu trvání prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti navíc žádá snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavatelům o 0,2 procentního bodu.

Nahrávám video

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jana Rafaje je pro zaměstnavatele klíčová záruka, že lidé nebudou nemocenské zneužívat.

„V době, kdy je největším problémem naší ekonomiky nedostatek pracovní síly, nám tyto návrhy pracovníky ještě uberou. První tři dny nemoci jsou nejrizikovější z hlediska zneužití,“ řekl pro ČT Rafaj.

Poslanci ČSSD předložili návrh, který počítá s tím, že zaměstnanci by dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu. V souvislosti s tím, že náklady by nesl zaměstnavatel, navrhuje ČSSD zároveň snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu.  

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.

Nahrávám video

E-neschopenky v nedohlednu

V souvislosti s možností opětovného proplácení prvních tří dnů nemoci se mluví také o elektronické neschopence. Mohla by sloužit ke kontrole nemocných a jako pojistka proti možnému zneužívání. Podle Němcové nicméně projekt není připraven a jeho zavedení se bude muset odložit, přestože zákon s tím počítá od příštího roku.

Nové vedení ministerstva podle Němcové „s překvapením“ zjistilo, že projekt je skoro na začátku, ač se připravuje od poloviny roku 2016. „Všechny kroky jsou víceméně na papíře,“ uvedla Němcová. Projekt v podobě, v jaké by měl fungovat, podle ní spuštěn nebude. „Chybí základní předpoklady, aby mohl být projekt dopracován,“ dodala ministryně.

Česká správa sociálního zabezpečení je podle spolupracovníků Němcové schopna vytvořit portál až k roku 2022, možná o rok dříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
včera v 08:30‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
včera v 06:00‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Resort mírní plán na snížení podpor v nezaměstnanosti. Kvůli nesouhlasu SPD

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) připravuje kompromis týkající se plánu na snížení podpor v nezaměstnanosti. Cílem je, aby s návrhem souhlasila i koaliční SPD. Současná výše podpor by zůstala zachovaná pro zranitelné osoby, například pro lidi hledající práci po rodičovské dovolené nebo pro ty starší 52 let. Změny mají platit od ledna. Téma v pondělí proberou lídři ANO, SPD a Motoristů na koaliční radě.
8. 11. 2026‌‌

Dovážených ojetin přibývá. Zájem o ně je velký, i když zdražily

Rekordní dovozy ojetých aut z ciziny. Od ledna do září šlo o téměř 121 tisíc vozů. Je to skoro o devět procent víc než před rokem. I když takzvané ojetiny zdražily bezmála o pět procent, zájem o ně je velký. Právě podzim je podle odborníků vhodné období pro nákup vozů z druhé ruky – především těch dieselových.
7. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.