Topolánek představil členy Národní ekonomické rady

Praha - Premiér Mirek Topolánek oficiálně představil členy Národní ekonomické rady vlády, která vznikla s cílem připravit opatření proti dopadům světové finanční krize na ČR. Do dnes jmenovaného seskupení premiér přizval 3 bývalé ministry, dále poradce ministrů i zástupce podnikatelů a akademické sféry. Členy rady se stali Vladimír Dlouhý, Martin Jahn, Jiří Kunert, Michal Mejstřík, Jiří Rusnok, Tomáš Sedláček, Jiří Schwarz, Jiří Weigl, Miroslav Zámečník a Pavel Kouhout. Rada bude trvat tak dlouho, jak bude mít smysl, nebo jak dlouho bude trvat tato vláda, uvedl Topolánek.

Tajemníkem rady bude Martin Kocourek. Rada by se měla setkávat zhruba jednou za 14 dní. Podle Topolánka účast v radě odmítla opoziční ČSSD. Má totiž odlišníé priority - vyšší důchody, delší vyplácení podpory v nezaměstnanosti a věší pomoc podnikatelům. „ČSSD tuto aktivitu vnímá jako výrazně vládní, spíše tedy aktivitu ODS a my do budoucna tyto experty nebudeme považovat za nezávislé,“ reagoval stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.

Jednotliví členové rady na tiskové konferenci prohlásili, že jejich cílem je především snaha co nejvíce přispět ke společnému nacházení možných řešení současných dopadů světové ekonomické krize v tuzemsku.

Například Martin Jahn řekl, že chce transformovat požadavky členů Svazu průmyslu a dopravy na zmírnění dopadů krize na tuzemskou ekonomiku a pomoci co nejvíce minimalizovat růst nezaměstnanosti. Pavel Kohout se hodlá zase zaměřit hlavně na zlepšení a zkvalitnění podmínek pro podnikání v tuzemsku.

„Krize se dotýká všech. Jsem rád, že v ČR dochází ke spojení různých odborníků za účelem hledání řešení situace v této svízelné době,“ řekl Tomáš Sedláček, který dnes odmítl dále se ucházet o post ministra financí za KDU-ČSL, pokud by odešel Miroslav Kalousek.

Podle Jiřího Weigla potřebuje každá vládní administrativa nacházet inspiraci a oponenturu v kruzích, které přímo s touto administrativou nejsou spojeny.

Topolánek záměrně sáhl po odbornících z různých názorových skupin. V týmu jsou jak zastánci eura (Jahn, Sedláček), tak také osobnosti, které mohou mít výrazně rozdílné návrhy ohledně integrace do eurozóny (např. Kohout či Schwarz). Naopak v otázce podpory firem se ekonomičtí experti zřejmě shodnou. Snižovat daně chce šéf České bankovní asociace Jiří Kunert i předseda Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. 

Národní ekonomická rada vlády

Mirek Topolánek - Bude předsedat radě. Od srpna 2006 premiér ČR, od prosince 2002 předseda ODS, funkci šéfa strany již třikrát obhájil, naposledy loni v prosinci.

Vladimír Dlouhý - Poradce americké investiční banky Goldman Sachs. Působil jako ekonomický ministr ve federální vládě v letech 1989 až 1992, poté byl pět let ministrem průmyslu a obchodu ČR.

Martin Jahn - Prezident Sdružení automobilového průmyslu, generální ředitel společnosti Volkswagen Group v Rusku. Od srpna 2004 do prosince 2005 byl jako nestraník místopředsedou vlády ČR pro ekonomiku.

Jiří Kunert - Prezident České bankovní asociace a generální ředitel UniCredit Bank Czech Republic. V letech 1982 až 1986 pracoval v londýnské pobočce Živnostenské banky, poté byl dva roky bankovním poradcem ministra financí.

Michal Mejstřík - Ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, šéf poradenské společnosti EEIP. Začátkem 90. let se podílel na založení Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělání.

Jiří Rusnok  - Prezident Asociace penzijních fondů, bývalý ministr financí a průmyslu a obchodu. Po odchodu z politiky se stal členem dozorčí rady ING Penzijního fondu a od srpna 2006 je předsedou představenstva.

Tomáš Sedláček - Hlavní makroekonomický stratég ČSOB, uvažuje se o něm jako o možném ministru financí. Odborný časopis Yale Economic Review ho zařadil mezi pět největších ekonomických talentů světa.

Jiří Schwarz - Děkan Národohospodářské fakulty VŠE a předseda akademické rady Liberálního institutu. V roce 1990 spoluzaložil Liberální institut a stal se jeho prezidentem.

Jiří Weigl - Od roku 2003 vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Do příchodu na Pražský hrad byl ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku. V IPB pracoval jako vrchní ředitel pro strategii a řízení.

Miroslav Zámečník - Ekonomický konzultant. V minulosti působil jako poradce Václava Klause na ministerstvu financí nebo ředitel Centra pro ekonomickou analýzu Kanceláře prezidenta republiky. V letech 1994 až 1998 byl zástupcem ČR ve Světové bance.

Pavel Kohout - Ekonomický analytik. Pracoval jako analytik pro PPF, Komero, ING. Od roku 2007 je ředitelem pro strategii společnosti Partners.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...