Topolánek představil členy Národní ekonomické rady

Praha - Premiér Mirek Topolánek oficiálně představil členy Národní ekonomické rady vlády, která vznikla s cílem připravit opatření proti dopadům světové finanční krize na ČR. Do dnes jmenovaného seskupení premiér přizval 3 bývalé ministry, dále poradce ministrů i zástupce podnikatelů a akademické sféry. Členy rady se stali Vladimír Dlouhý, Martin Jahn, Jiří Kunert, Michal Mejstřík, Jiří Rusnok, Tomáš Sedláček, Jiří Schwarz, Jiří Weigl, Miroslav Zámečník a Pavel Kouhout. Rada bude trvat tak dlouho, jak bude mít smysl, nebo jak dlouho bude trvat tato vláda, uvedl Topolánek.

Tajemníkem rady bude Martin Kocourek. Rada by se měla setkávat zhruba jednou za 14 dní. Podle Topolánka účast v radě odmítla opoziční ČSSD. Má totiž odlišníé priority - vyšší důchody, delší vyplácení podpory v nezaměstnanosti a věší pomoc podnikatelům. „ČSSD tuto aktivitu vnímá jako výrazně vládní, spíše tedy aktivitu ODS a my do budoucna tyto experty nebudeme považovat za nezávislé,“ reagoval stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.

Jednotliví členové rady na tiskové konferenci prohlásili, že jejich cílem je především snaha co nejvíce přispět ke společnému nacházení možných řešení současných dopadů světové ekonomické krize v tuzemsku.

Například Martin Jahn řekl, že chce transformovat požadavky členů Svazu průmyslu a dopravy na zmírnění dopadů krize na tuzemskou ekonomiku a pomoci co nejvíce minimalizovat růst nezaměstnanosti. Pavel Kohout se hodlá zase zaměřit hlavně na zlepšení a zkvalitnění podmínek pro podnikání v tuzemsku.

„Krize se dotýká všech. Jsem rád, že v ČR dochází ke spojení různých odborníků za účelem hledání řešení situace v této svízelné době,“ řekl Tomáš Sedláček, který dnes odmítl dále se ucházet o post ministra financí za KDU-ČSL, pokud by odešel Miroslav Kalousek.

Podle Jiřího Weigla potřebuje každá vládní administrativa nacházet inspiraci a oponenturu v kruzích, které přímo s touto administrativou nejsou spojeny.

Topolánek záměrně sáhl po odbornících z různých názorových skupin. V týmu jsou jak zastánci eura (Jahn, Sedláček), tak také osobnosti, které mohou mít výrazně rozdílné návrhy ohledně integrace do eurozóny (např. Kohout či Schwarz). Naopak v otázce podpory firem se ekonomičtí experti zřejmě shodnou. Snižovat daně chce šéf České bankovní asociace Jiří Kunert i předseda Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. 

Národní ekonomická rada vlády

Mirek Topolánek - Bude předsedat radě. Od srpna 2006 premiér ČR, od prosince 2002 předseda ODS, funkci šéfa strany již třikrát obhájil, naposledy loni v prosinci.

Vladimír Dlouhý - Poradce americké investiční banky Goldman Sachs. Působil jako ekonomický ministr ve federální vládě v letech 1989 až 1992, poté byl pět let ministrem průmyslu a obchodu ČR.

Martin Jahn - Prezident Sdružení automobilového průmyslu, generální ředitel společnosti Volkswagen Group v Rusku. Od srpna 2004 do prosince 2005 byl jako nestraník místopředsedou vlády ČR pro ekonomiku.

Jiří Kunert - Prezident České bankovní asociace a generální ředitel UniCredit Bank Czech Republic. V letech 1982 až 1986 pracoval v londýnské pobočce Živnostenské banky, poté byl dva roky bankovním poradcem ministra financí.

Michal Mejstřík - Ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, šéf poradenské společnosti EEIP. Začátkem 90. let se podílel na založení Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělání.

Jiří Rusnok  - Prezident Asociace penzijních fondů, bývalý ministr financí a průmyslu a obchodu. Po odchodu z politiky se stal členem dozorčí rady ING Penzijního fondu a od srpna 2006 je předsedou představenstva.

Tomáš Sedláček - Hlavní makroekonomický stratég ČSOB, uvažuje se o něm jako o možném ministru financí. Odborný časopis Yale Economic Review ho zařadil mezi pět největších ekonomických talentů světa.

Jiří Schwarz - Děkan Národohospodářské fakulty VŠE a předseda akademické rady Liberálního institutu. V roce 1990 spoluzaložil Liberální institut a stal se jeho prezidentem.

Jiří Weigl - Od roku 2003 vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Do příchodu na Pražský hrad byl ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku. V IPB pracoval jako vrchní ředitel pro strategii a řízení.

Miroslav Zámečník - Ekonomický konzultant. V minulosti působil jako poradce Václava Klause na ministerstvu financí nebo ředitel Centra pro ekonomickou analýzu Kanceláře prezidenta republiky. V letech 1994 až 1998 byl zástupcem ČR ve Světové bance.

Pavel Kohout - Ekonomický analytik. Pracoval jako analytik pro PPF, Komero, ING. Od roku 2007 je ředitelem pro strategii společnosti Partners.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 7 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 14 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...