Praha - Plynovod Nabucco je téměř mrtvým projektem, protože země Evropské unie pro něj dosud nezajistily dodávky plynu. Na Pražském evropském energetickém fóru to dnes řekl bývalý předseda české vlády Mirek Topolánek, který v minulosti Nabucco prosazoval jako plynovod, který Evropě sníží závislost na ruském plynu. Jako jednu z alternativ za Nabucco pro ČR Topolánek vidí dovoz zkapalněného zemního plynu.
„Nabucco jako projekt je téměř mrtvý. Nechali jsme si utéct mezi prsty příležitost dodávek po produktovodu, který by šel mimo území kontrolované Ruskem,“ upozornil Topolánek, který se nyní věnuje energetice. Problém s plynovodem Nabucco podle něj souvisí s přístupem Evropské unie, která dostatečně neřeší diverzifikaci energetických zdrojů jednotlivých členských zemí. Česká republika musí v otázce energetické bezpečnosti sledovat své zájmy a vytvořit vlastní regionální energetickou strategii.
„Měli bychom vědět, že Nabucco je pro nás zajímavé jen tehdy, pokud bude poskytovat plyn z nezávislých zdrojů a po nezávislé trase. To již dnes téměř není splněno,“ řekl bývalý premiér. Výstavba projektu již byla několikrát odložena. Podle posledního plánu má začít na konci příštího roku a první dodávky plynu se mají uskutečnit koncem roku 2014. Důvodem odkládání výstavby jsou vleklé dohady s potenciálními dodavateli plynu jako Ázerbájdžán či Turkmenistán.
Plynovod Nabucco o délce 3 300 kilometrů, který má snížit závislost Evropy na ruském plynu, by měl spojit ložiska zemního plynu kolem Kaspického moře s centrální distribuční stanicí v Rakousku. Jeho trasa má vést přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko a měl by přepravovat ročně až 31 miliard krychlových metrů plynu.
Topolánek: Musíme hledat alternativy
Protože plynovod Nabucco zatím existuje pouze na papíře, je podle Topolánka pro Česko nesmírně důležité hledat alternativní cesty vedoucí k posílení energetické bezpečnosti. Jednou z možností, které připadají v úvahu, je podle něj dovoz zkapalněného zemního plynu.
Český velvyslanec pro energetiku Václav Bartuška ovšem v souvislosti s tím poukázal na to, že budování terminálů na dopravu zkapalněného plynu ve střední Evropě stále provází řada logistických problémů. „Reálnější by bylo zajištění reverzního toku plynu ze západní Evropy,“ míní. Bartuška přitom v minulosti myšlenku využití zkapalněného plynu sám prosazoval.
Zkapalněný zemní plyn je 90-100procentní metan, který je zchlazen na minus 162 stupňů Celsia. Zaujímá asi 600krát menší prostor než plynný zemní plyn. V současnosti je využíván především v dopravě.
Otázka energetické bezpečnosti nabrala na významu v souvislosti s krizí v roce 2009, kdy se počátkem ledna na několik dlouhých dní tok plynu z Ruska do Evropy zastavil. EU je přitom na těchto dodávkách závislá z více než jedné čtvrtiny. Závislost některých států, zejména unijních nováčků, je přitom ještě vyšší. Třeba Maďarsko pokrývá z ruských zdrojů téměř 80 procent své spotřeby plynu, Slovensko je na dodávkách od nespolehlivého plynového magnáta závislé zcela.
