Ťok navrhne privatizovat podíl v ČD Cargo, Babiš je proti. Podle odborářů je to skandální

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) chce prosadit prodej minoritního podílu v nákladním železničním dopravci ČD Cargo. Novinářům řekl, že s prodejem menší části podniku, ve kterém by státu zbyla většina, souhlasí i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten ale později na svém Twitteru uvedl, že žádná privatizace ČD Cargo, a to ani částečná, není v plánu. Snahu privatizovat tuto firmu považují za skandální i odboráři.

Proti privatizaci jsou i vládní partneři ANO – sociální demokraté – a komunisté, kteří menšinový kabinet podporují ve sněmovně. Ťok chce záměr nejdříve projednat v koalici.

Podle ČSSD by privatizace šla proti vládnímu programu. Předseda ČSSD Jan Hamáček to označil za chybu, podle něj Ťok postupuje proti vládnímu programu.

Babiš novinářům řekl, že chce vidět analýzu práce ČD Cargo a další strategii podniku. Později se na Twitteru postavil i proti částečnému prodeji. „Žádná privatizace ČD Cargo, ani částečná, není v plánu. Ani jiných firem. Nic se privatizovat nebude,“ napsal.

Za skandální považuje soustavné úsilí ministra dopravy Dana Ťoka o privatizaci ČD Carga Jindřich Berounský ze Svazu odborářů služeb a dopravy.  „Neexistuje žádný důvod ani pro privatizaci minoritního podílu v ČD Cargo, ze kterého by měl někdo profitovat vzhledem k prokazatelné perspektivě železniční nákladní dopravy,“ řekl webu ČT 24 Berounský. A zdůrazňuje, že ČD Cargo mělo za první pololetí roku 2018 zisk před zdaněním dle mezinárodních účetních standardů (IFRS) ve výši 620 milionů korun a do konsolidovaného výsledku celé skupiny ČD tak přispělo čistým ziskem po zdanění ve výši 350 milionů korun.

„Jenom na tuzemském dopravním trhu se tak podařilo ČD Cargo meziročně navýšit tržní podíl o tři procenta, takový objemový progres nezaznamenal žádný z konkurentů společnosti,“ dodává.

Podle informací odborů krouží kolem ČD Cargo finanční skupina PPF Petra Kellnera a situaci v sektoru nákladní dopravy sleduje i Daniel Křetínský. „Ani jednomu z nich nejde o charitu a ,pomoc skupině ČD', ale prokazatelně jsou schopnými byznysmeny, kteří mají zájem svůj byznys rozvíjet,“ vysvětluje Berounský.

Ilustrační foto
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Navíc je v ohrožení i rating celé skupiny ČD. Společnost je totiž pod přísným dohledem ratingové agentury Moody's a musí řešit i splacení dluhu v hodnotě tři sta milionů eur, aby zaplatila část z celkového pětadvacetimiliardového dluhu ve veřejně obchodovatelných dluhopisech. Jejich splatnost sice nastane až v červnu příští rok, firma však potřebuje už teď přesvědčit věřitele, že je spolehlivou společností se stabilním ratingem, u které se vyplatí další, nové dluhopisy koupit. 

Agentura Moody's se však k tomuto tématu pro tisk nevyjadřuje, jak už dříve potvrdila webu ČT24.

„Pan ministr Ťok nemá pro svůj záměr mandát Řídícího výboru ČD, respektive valné hromady společnosti.  A věc by se musela navíc velmi pečlivě a opatrně dohodnout dopředu s věřiteli, respektive držiteli dluhopisů ČD a agenturou Moody's, neboť by se podle jejich podmínek jednalo o restrukturalizaci Skupiny ČD,“ upozorňuje Berounský.

Především by se tak musely  podle něho předjednat a domluvit pozměněné emisní podmínky již vydaných veřejně obchodovatelných a privátně umístěných dluhopisů ČD – věc, na kterou také opakovaně upozorňoval bývalý předseda představenstva a někdejší šéf ČD Pavel Krtek.

„Jde o oboustranný vztah a vzájemnou důvěru, kterou ministr Ťok soustavně narušuje a chová se jako slon v porcelánu,“ míní Berounský.

A jak už dříve ČT potvrdil i analytik J&T Banky Petr Sklenář, jakékoliv obvyklé zhoršení ratingu znamená, že společnost má zhoršený přístup ke svému financování. „Pokud by požadovala nebo vydávala nové dluhopisy, žádala o nový úvěr, většinou to znamená vyšší úrokovou sazbu, kterou musí platit,“ uvedl Sklenář.

„Pokud se s emisí dluhopisů neuspěje, hrozí bankrot ČD a rychlý rozprodej dceřiných firem pod jejich tržní hodnotu. To by prospělo soukromému sektoru v dopravě,“ uzavírá Berounský.

Vládní program s privatizací nesouhlasí

Ve vládním programu stojí, že kabinet nepřipustí privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí. Dopravce ČD Cargo je dceřinou společností státních Českých drah. „ČD Cargo se pohybuje na plně konkurenčním trhu. Příliv soukromých peněz má pomoct k dalším investicím, které potřebuje. A to třeba do nových lokomotiv nebo vagonů,“ citovaly minulý pátek ministra Ťoka Lidové noviny.

Ministr dopravy je přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora. A to přestože v posledních letech do pokladny ČD pravidelně odvádí stovky milionů korun čistého zisku ročně. Prodej části akcií firmy je v ní aktuálním tématem už několik měsíců. 

„Ano, teď se firmě daří. Ale chci, aby měla budoucnost i za pět, deset nebo patnáct let. Když teď nebudu nic dělat, může se stát, že přijde doba, kdy bude ČD Cargo za korunu drahé. A co s ním potom?“ citovaly LN Ťoka. O privatizaci dalších dceřiných firem ČD podle svých slov zatím neuvažuje.

Nahrávám video

„ČD Cargo je velice významnou částí Českých drah, musíme si uvědomit, že je to ta část, která je dlouhodobě zisková a ČD Cargo se pohybuje v plně konkurenčním prostředí. Takže je to poměrně důležitá část nejenom pro České dráhy, ale i pro českou dopravu, respektive českou ekonomiku,“ konstatuje investiční bankéř C Corporate Finance Petr Kováč.

O podobě privatizace a prodeji podílu se rozhodne příští rok

O podobě privatizace a velikosti prodávaného podílu by měly podle ministerstva rozhodovat představenstvo a dozorčí rada mateřských Českých drah v příštím roce. Prodej se prý měl uskutečnit prostřednictvím nabídky akcií firmy na burze.

Nákladní doprava je nejvýdělečnějším oborem skupiny ČD. Společnost ČD Cargo v pololetí vykázala zisk 350 milionů korun. ČD Cargo je tak v současnosti největší a nejvýznamnější dcera z koncernu ČD. Není však zdaleka jedinou, o které se uvažovalo v souvislosti s privatizací.

V minulosti se spekulovalo o prodeji ziskového Výzkumného ústavu železničního, na jehož okruzích ve Velimi se testují vlaky předních výrobců nebo ČD-Telematiky, které patří strategická síť optických kabelů podél tratí.

A jak napsaly LN, především v druhém případě je situace komplikovaná, protože v ní čtvrtinový podíl vlastní skupina PPF, která sama v oblasti telekomunikací podniká a o plné ovládnutí ČD-Telematiky jeví zájem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 8 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 17 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled