Ťok navrhne privatizovat podíl v ČD Cargo, Babiš je proti. Podle odborářů je to skandální

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) chce prosadit prodej minoritního podílu v nákladním železničním dopravci ČD Cargo. Novinářům řekl, že s prodejem menší části podniku, ve kterém by státu zbyla většina, souhlasí i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten ale později na svém Twitteru uvedl, že žádná privatizace ČD Cargo, a to ani částečná, není v plánu. Snahu privatizovat tuto firmu považují za skandální i odboráři.

Proti privatizaci jsou i vládní partneři ANO – sociální demokraté – a komunisté, kteří menšinový kabinet podporují ve sněmovně. Ťok chce záměr nejdříve projednat v koalici.

Podle ČSSD by privatizace šla proti vládnímu programu. Předseda ČSSD Jan Hamáček to označil za chybu, podle něj Ťok postupuje proti vládnímu programu.

Babiš novinářům řekl, že chce vidět analýzu práce ČD Cargo a další strategii podniku. Později se na Twitteru postavil i proti částečnému prodeji. „Žádná privatizace ČD Cargo, ani částečná, není v plánu. Ani jiných firem. Nic se privatizovat nebude,“ napsal.

Za skandální považuje soustavné úsilí ministra dopravy Dana Ťoka o privatizaci ČD Carga Jindřich Berounský ze Svazu odborářů služeb a dopravy.  „Neexistuje žádný důvod ani pro privatizaci minoritního podílu v ČD Cargo, ze kterého by měl někdo profitovat vzhledem k prokazatelné perspektivě železniční nákladní dopravy,“ řekl webu ČT 24 Berounský. A zdůrazňuje, že ČD Cargo mělo za první pololetí roku 2018 zisk před zdaněním dle mezinárodních účetních standardů (IFRS) ve výši 620 milionů korun a do konsolidovaného výsledku celé skupiny ČD tak přispělo čistým ziskem po zdanění ve výši 350 milionů korun.

„Jenom na tuzemském dopravním trhu se tak podařilo ČD Cargo meziročně navýšit tržní podíl o tři procenta, takový objemový progres nezaznamenal žádný z konkurentů společnosti,“ dodává.

Podle informací odborů krouží kolem ČD Cargo finanční skupina PPF Petra Kellnera a situaci v sektoru nákladní dopravy sleduje i Daniel Křetínský. „Ani jednomu z nich nejde o charitu a ,pomoc skupině ČD', ale prokazatelně jsou schopnými byznysmeny, kteří mají zájem svůj byznys rozvíjet,“ vysvětluje Berounský.

Ilustrační foto
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Navíc je v ohrožení i rating celé skupiny ČD. Společnost je totiž pod přísným dohledem ratingové agentury Moody's a musí řešit i splacení dluhu v hodnotě tři sta milionů eur, aby zaplatila část z celkového pětadvacetimiliardového dluhu ve veřejně obchodovatelných dluhopisech. Jejich splatnost sice nastane až v červnu příští rok, firma však potřebuje už teď přesvědčit věřitele, že je spolehlivou společností se stabilním ratingem, u které se vyplatí další, nové dluhopisy koupit. 

Agentura Moody's se však k tomuto tématu pro tisk nevyjadřuje, jak už dříve potvrdila webu ČT24.

„Pan ministr Ťok nemá pro svůj záměr mandát Řídícího výboru ČD, respektive valné hromady společnosti.  A věc by se musela navíc velmi pečlivě a opatrně dohodnout dopředu s věřiteli, respektive držiteli dluhopisů ČD a agenturou Moody's, neboť by se podle jejich podmínek jednalo o restrukturalizaci Skupiny ČD,“ upozorňuje Berounský.

Především by se tak musely  podle něho předjednat a domluvit pozměněné emisní podmínky již vydaných veřejně obchodovatelných a privátně umístěných dluhopisů ČD – věc, na kterou také opakovaně upozorňoval bývalý předseda představenstva a někdejší šéf ČD Pavel Krtek.

„Jde o oboustranný vztah a vzájemnou důvěru, kterou ministr Ťok soustavně narušuje a chová se jako slon v porcelánu,“ míní Berounský.

A jak už dříve ČT potvrdil i analytik J&T Banky Petr Sklenář, jakékoliv obvyklé zhoršení ratingu znamená, že společnost má zhoršený přístup ke svému financování. „Pokud by požadovala nebo vydávala nové dluhopisy, žádala o nový úvěr, většinou to znamená vyšší úrokovou sazbu, kterou musí platit,“ uvedl Sklenář.

„Pokud se s emisí dluhopisů neuspěje, hrozí bankrot ČD a rychlý rozprodej dceřiných firem pod jejich tržní hodnotu. To by prospělo soukromému sektoru v dopravě,“ uzavírá Berounský.

Vládní program s privatizací nesouhlasí

Ve vládním programu stojí, že kabinet nepřipustí privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí. Dopravce ČD Cargo je dceřinou společností státních Českých drah. „ČD Cargo se pohybuje na plně konkurenčním trhu. Příliv soukromých peněz má pomoct k dalším investicím, které potřebuje. A to třeba do nových lokomotiv nebo vagonů,“ citovaly minulý pátek ministra Ťoka Lidové noviny.

Ministr dopravy je přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora. A to přestože v posledních letech do pokladny ČD pravidelně odvádí stovky milionů korun čistého zisku ročně. Prodej části akcií firmy je v ní aktuálním tématem už několik měsíců. 

„Ano, teď se firmě daří. Ale chci, aby měla budoucnost i za pět, deset nebo patnáct let. Když teď nebudu nic dělat, může se stát, že přijde doba, kdy bude ČD Cargo za korunu drahé. A co s ním potom?“ citovaly LN Ťoka. O privatizaci dalších dceřiných firem ČD podle svých slov zatím neuvažuje.

3 minuty
Ťok navrhne privatizovat podíl v ČD Cargo, Babiš je proti
Zdroj: ČT24

„ČD Cargo je velice významnou částí Českých drah, musíme si uvědomit, že je to ta část, která je dlouhodobě zisková a ČD Cargo se pohybuje v plně konkurenčním prostředí. Takže je to poměrně důležitá část nejenom pro České dráhy, ale i pro českou dopravu, respektive českou ekonomiku,“ konstatuje investiční bankéř C Corporate Finance Petr Kováč.

O podobě privatizace a prodeji podílu se rozhodne příští rok

O podobě privatizace a velikosti prodávaného podílu by měly podle ministerstva rozhodovat představenstvo a dozorčí rada mateřských Českých drah v příštím roce. Prodej se prý měl uskutečnit prostřednictvím nabídky akcií firmy na burze.

Nákladní doprava je nejvýdělečnějším oborem skupiny ČD. Společnost ČD Cargo v pololetí vykázala zisk 350 milionů korun. ČD Cargo je tak v současnosti největší a nejvýznamnější dcera z koncernu ČD. Není však zdaleka jedinou, o které se uvažovalo v souvislosti s privatizací.

V minulosti se spekulovalo o prodeji ziskového Výzkumného ústavu železničního, na jehož okruzích ve Velimi se testují vlaky předních výrobců nebo ČD-Telematiky, které patří strategická síť optických kabelů podél tratí.

A jak napsaly LN, především v druhém případě je situace komplikovaná, protože v ní čtvrtinový podíl vlastní skupina PPF, která sama v oblasti telekomunikací podniká a o plné ovládnutí ČD-Telematiky jeví zájem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 9 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...