Ťok chce zpoplatnit dalších 900 kilometrů silnic první třídy

Ministerstvo dopravy vedené Danem Ťokem (za ANO) navrhlo v materiálu pro příští jednání vlády rozšířit po roce 2019 elektronické mýtné o dalších 900,3 kilometru silnic první třídy. Nyní je zpoplatněno 230 kilometrů těchto silnic. Jde o maximální počet kilometrů, každé další rozšíření by s sebou přinášelo neúměrné náklady na provoz systému.

Podle poradenské společnosti Deloitte by to státu ročně na vybraném mýtném přineslo navíc přibližně 1,1 miliardy korun.

Rozšíření vyplývá z analýzy, kterou si ministerstvo dopravy nechalo vypracovat právě u firmy Deloitte. Ta zpracovala tři varianty možného rozšíření zpoplatnění, kromě uvedené pak ještě možnosti rozšíření o 76,1 kilometru, respektive o 474,1 kilometru silnic prvních tříd.

„Při rozšíření o 474 kilometrů je možné zpoplatnit komunikace, na nichž intenzita zpoplatněné nákladní dopravy dosahuje 75 procent provozu, který nyní existuje na již zpoplatněných silnicích prvních tříd. U varianty rozšíření o 900 kilometrů pak jde o silnice, kde je provoz poloviční. Varianta 76 kilometrů pak připadá na komunikace, kde je stejná intenzita jako na aktuálně zpoplatněných silnicích,“ uvedla v analýze Deloitte.

Nahrávám video
Co chystá ministerstvo dopravy
Zdroj: ČT24

Dopravci preferují skromnější variantu

Rozhodnutí ministerstva v pátek kritizovalo Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. Vyšší počet zpoplatněných kilometrů podle něho zvolilo ministerstvo dopravy jen proto, aby byli spokojeni experti koaličních stran a vyhovělo se nedávnému usnesení vlády, které požadovalo zvýšit počet placených úseků alespoň o 850 kilometrů.

Vše budou muset zaplatit dopravci a jejich zákazníci v regionech, kam silnice I. třídy vedou. Jde o další a zbytečnou daň pro regionální výrobce a obchodníky. Žádáme vládu, aby rozhodla podle svého vládního prohlášení a zvolila vyhodnocenou optimální variantu rozšíření o 474,1 kilometru.
Vojtěch Hromíř
generální tajemník ČESMAD

Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za devět let provozu se na mýtném vybralo téměř 70 miliard korun, přičemž za rok 2015 to bylo 9,7 miliardy korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 23 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
včera v 19:13

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...