Tisíce akcionářů bez peněz - stejný scénář i aktér, dvě různé firmy

Ostrava - Z více než pěti tisíc bývalých akcionářů společnosti ArcelorMittal, kteří naletěli na zdánlivě výhodnou nabídku neziskového sdružení Centrum Consultant Finance, zatím dostal své peníze zpět jen naprostý zlomek. Neziskové sdružení, za kterým stojí nyní již vyšetřovaný podnikatel Martin Horák, se akcionářům nedaří kontaktovat. Sporné peníze zatím leží v soudní úschově. Případu se již poněkolikáté věnovali Reportéři ČT. Objevil se navíc podobný případ týkající se akcií Třineckých železáren, v němž figuruje opět Martin Horák. I v tom lidé přišli o peníze.

V roce 2009 byla hutním gigantem ArcelorMittal v rámci vytěsňování minoritních akcionářů uvedena nabídka na odkup akcií za 4 tisíce korun za akcii. V té době byli akcionáři kontaktováni sdružením Centrum Consultant Finance v zastoupení Martina Horáka, který jim slíbil, že pro ně vymůže vyšší cenu za akcie z kuponové privatizace, než jim nabídly ostravské hutě.

Ve smlouvě, kterou jim sdružení předložilo k podpisu, se ale za složitými paragrafy a právnickými frázemi skrývalo, že pokud akcionář podepíše, peníze za akcie budou nejdříve vyplaceny zprostředkovatelskému sdružení, nikoliv akcionářům. Na účet sdružení tak mělo dorazit 222 milionů korun.

K vyjednání lepších cen přitom sdružení postoupení pohledávek všech akcionářů ani nepotřebovalo. Stačilo disponovat jedinou akcií nebo dostat plnou moc od jednoho akcionáře.

Nahrávám video

Vyplaceno zatím pouze 173 akcionářů z 5 079

Peníze nakonec neskončily na účtu sdružení, nicméně v soudní úschově. Někteří akcionáři totiž kontaktovali právní oddělení firmy ArcelorMittal s žádostí o odstoupení od právního úkonu z důvodu stvrzení smlouvy v časové tísni, která byla sdružením vyvinuta. ArcelorMittal tak uložila peníze do soudní úschovy. A tam leží většina sumy dodnes. S uvolněním peněz totiž musí souhlasit obě strany. Sdružení Centrum Consultant Finance dalo prozatím souhlas s vyplacením peněz jen 173 akcionářům z celkového počtu 5 079. Shodou okolností je řada z vyplacených akcionářů totožná s těmi, kteří v minulosti o případu hovořili před kamerami České televize.

A tak dostal peníze zpět například Ivo Polášek, bývalý minoritní akcionář ArcelorMittal, který vystupoval v předchozích reportážích ČT o případu, jeho matka už však ne. Až na vystoupení v televizi přitom postupovali v případu stejně. „Mamka je v těžké situaci. Ona je ležák, nemůže chodit, je po těžkých operacích, takže veškerou komunikaci jsem obstarával já. Rovněž jsem CCF poslal její výpověď. Ve stejný den jsem podal svoji i její žádost o vydání peněz ze soudní úschovy. Já jsem ty peníze dostal, ona ne,“ popsal Polášek.

Horáka stíhá policie - nejen kvůli Arceloru, ale i Třineckým železárnám  

Komu mají být vyplaceny zbylé miliony, tak nakonec zřejmě bude muset rozhodnout soud. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Horáka stíhá pro trestný čin podvodu ve stádiu pokusu, v kauze Třineckých železáren je pak stíhán pro podvod a porušení pravidel hospodářské soutěže. Celkově v obou případech figuruje více než 8 tisíc poškozených osob.

V případě Třineckých železáren je zápletka podobná jako v kauze ArcelorMittal. Jen provedení je lehce odlišné. Horák v něm reprezentoval Administrativní centrum TSP. Jeho jménem oslovil akcionáře železáren, jejichž akcie měly být prodány v dražbě, že je odkoupí. Nabídka byla napsána složitě a záměrně zdůrazňovala, že ceny akcií Třineckých železáren postupně klesaly. V akcionářích dopis vyvolal dojem, že v dražbě mohou dostat nejvýše 567 korun za akcii a Administrativní centrum jim nabízí 622 Kč za akcii.

Centrum Consultant Finance
Zdroj: ČT24

Řada akcionářů, kteří nebyli zběhlí v cenách akcií, smlouvu podepsala. O pár dní později proběhla dražba a při ní byly akcie vydraženy za 906 Kč, tedy o 284 korun víc, než za ně Administrativní centrum akcionářům zaplatilo. „Nekorektnost (Administrativního centra) spočívala v tom že oni tyto informace měli, znali je a v podstatě je zatajili smluvnímu partnerovi, kterému učinili nabídku,“ vysvětlil advokát Václav Sládek. 

Snažili jsme se spojit s Martinem Horákem, který je jednatelem Administrativního centra TSP. Tři týdny ale nezvedal telefony. O Administrativním centru TSP nikdo neví ani na oficiální adrese, která je stejná jako adresa sdružení Centrum Consultatnt Finance. Martina Horáka jsme nezastihli ani v bytě, kde podle našich informací bydlí se svou přítelkyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 1 hhodinou

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 10 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 18 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.