Těžba v Tušimicích prodloužena do roku 2029, bude to stačit?

Praha - Ministerstvo životního prostředí vydalo povolení pro pokračování těžby v severočeském uhelném dole Nástup Tušimice do roku 2029. V jeho rámci mohou Severočeské doly, které patří do elektrárenské skupiny ČEZ, jež od nich uhlí odebírá, vytěžit 200 milionů tun hnědého uhlí. Ekologický právní servis nicméně upozorňuje na to, že i tak by mohlo uhlí dojít ještě před koncem životnosti eletráren Tušimice a Prunéřov.

Celkově Tušimice disponují zhruba 250 miliony tun vytěžitelných zásob včetně zhruba deseti milionů tun méně kvalitního paliva, které bude muset upravit smícháním s kvalitnější surovinou. V rámci předchozího povolení zbývá v dole Tušimice k vytěžení 32 milionů tun uhlí a ve finálním dotěžení ve fázi útlumu, které bude předmětem dalšího posouzení vlivů na životní prostředí a dalšího povolení hornické činnosti 18 milionů tun.

Podle právníka Ekologického právního servisu Jana Šrytra ze stanoviska ministerstva vyplývá, že elektrárnám ČEZ Prunéřov a Tušimice dojde uhlí minimálně devět let před plánovaným ukončením jejich provozu. ČEZ přitom plánuje v elektrárně Prunéřov II modernizovat tři bloky. Ekologický právní servis upozorňuje, že kvůli nedostatku uhlí pro Prunéřov může stát přijít o miliardy korun. „ČEZ, případně stát jako jeho vlastník, by měl ihned zareagovat a investici do Prunéřova přehodnotit,“ uvedl Šrytr. Na nedostatek uhlí poukazoval nedávno i Nadační fond proti korupci či poslankyně Kateřina Klasnová (VV).

Představitelé ČEZu již v předchozích prohlášeních ale nedostatek uhlí odmítli. „Těch 250 milionů tun je přesně potřeba pro elektrárny Tušimice a Prunéřov,“ zdůraznil na konci června ředitel pro strategii Severočeských dolů Vladimír Budinský.

Podle ekologického právního servisu by ale také ČEZ mohl kalkulovat s prolomením těžebních limitů. To by zpřístupnilo zásoby uhlí, které se nachází pod obydlenými oblastmi, například pod obcí Horní Jiřetín nebo Litvínovem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 3 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka v loňském červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření expertů jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti zároveň pro předcházení podobným incidentům doporučili zpřísnění některých standardů pro provoz sítí, rozšíření preventivních opatření nebo revizi některých postupů. Informovala o tom společnost ČEPS.
10:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 9 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 19 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026
Načítání...