Berlín – Německo by se nemělo vzdát zemního plynu z břidlicových hornin, pokud chce pokračovat ve svém rozhodnutí odvrátit se od jádra a více spoléhat na výrobu elektřiny ze zemního plynu. Na tiskové konferenci to dnes řekl předseda Hospodářského svazu pro těžbu ropy a zemního plynu (WEG) Gernot Kalkoffen. O značném omezení těžby břidlice metodou hydraulického štěpení má na jaře jednat Spolkový sněm.
Těžaři se postavili za břidlicový plyn. Němci ho prý potřebují
„Je zcela mimo diskusi, že bychom se v rámci transformace energetiky zcela obešli bez zemního plynu. Naopak, bude mít stále větší význam,“ řekl Kalkoffen a dodal, že plynové elektrárny jsou ekologičtější než hnědouhelné, takže by měly sloužit jako vhodný doplněk obnovitelným zdrojům. „Německo ale nyní stojí před rozhodnutím, zda umožní těžbu plynu z vlastních zásob, nebo se stane stoprocentně závislé na dovozu,“ uvedl Kalkoffen. Podle něj těžba plynu konvenčními metodami v Německu vyčerpá dostupná ložiska v horizontu deseti let.
Těžba břidlice pomocí hydraulického štěpení, jinak také frakování, se ale nelíbí německým ekologickým organizacím. Během těžby se totiž do vrtu napumpuje voda smíchaná s chemikáliemi a pískem a pak pod vysokým tlakem roztříští horninu a uvolní z ní tak plyn. Podle ekologů jsou ale v důsledku ohroženy vodní zdroje.
Těžba břidlicového plynu
Vláda kancléřky Merkelové loni předložila návrh zákona, který by do roku 2021 zakázal těžbu břidlicového plynu v hloubkách menších než 3000 metrů. A zároveň by zněmožnil těžbu v okolí vodních zdrojů. Spolkový sněm by o zákonu měl hlasovat tento nebo příští měsíc.
Němečtí ekologové: V zákonu jsou mezery
Proti návrhu se postavili opoziční Zelení – podle nich není zákon důsledný, protože umožní zkušební vrty a těžbu pomocí frakování ve větších hloubkách než 3000 metrů. Zároveň jsou v návrhu podle nich mezery, které za určitých možností otevírají cestu k výjimkám ze zákazu. Zelení jsou proto pro úplné zrušení frakování na celém německém území.
Těžaři ale tvrdí opak, podle nich jde zákon dost daleko, protože jako okolí vodních zdrojů je definována většina německého území. „Souhlasíme s tím, že je nutná regulace těžby a že by se nemělo těžit v okolí vodních zdrojů. Když se ale taková oblast rozšíří na celou zemi, už to znamená rozhodnutí vzdát se energetické nezávislosti,“ řekl Kalkoffen, který upozornil i na to, že frakování prošlo v několika posledních letech vývojem a užívá šetrnější metody k životnímu prostředí. „Podařilo se nám snížit nutné koncentrace chemikálií, které se s vodou čerpají do vrtu. Navíc používáme nové látky, které nejsou toxické pro lidský organismus,“ řekl.
GALERIE
Ložiska břidlicového plynu ve světě zdroj: ČT24
Frakování je rozšířené především ve Spojených státech, kde se díky němu snížila cena zemního plynu a země se stala nezávislá na jeho dovozu.
ČTĚTE: Zakáže se těžba břidlic zákonem? Vládě to přijde zbytečné
V evropských zemích naopak převládají obavy z ekologických rizik. Některé evropské země proto na využití frakování uvalily moratorium. Je mezi nimi například i Česká republika. V sousedním Polsku na začátku tohoto roku opustil tamní trh americký gigant Chevron, který zde měl břidlici právě touto metodou těžit. Průzkum totiž ukázal, že původní odhady zisků byly nadhodnocené. Navíc se mezi lidmi zvedla kritika vyvolaná obavou o životní prostředí.