Terminály Sazky jsou opět v provozu

Praha – Až 99 procent smluv s obchodními partnery Sazky obnoví insolvenční správce loterijní společnosti Josef Cupka, jak potvrdil Lidovým novinám. Provozovatelé terminálů, kteří je Sazce odpojili a požadovali vrácení kaucí, je znovu uvedou do provozu. Smlouvy budou platit v původním znění – přes terminály tak bude možné sázet i nakupovat lístky na kulturní a sportovní akce.

Cupka musel analyzovat téměř tři tisíce smluv, téměř všechny byly obnoveny. Podle něj smlouvy se všemi operátory či provozovateli terminálů budou platit v původním znění, tak jak byly uzavřeny. Provozovatelé, kteří své terminály Sazce odpojili a dožadovali se vrácení kaucí, je znovu uvedou do provozu.

Ode dneška tak funguje zhruba 1 400 dočasně odpojených terminálů ze všech 6 500, které Sazka má. „K dnešnímu dni jsou obnoveny smlouvy s většinou obchodních partnerů. Jedná se o trafiky, pošty, benzínky a další provozovatele. Kromě dobíjení kupónů mobilních telefonů je prakticky v provozu veškerá činnost, kterou Sazka provozovala v minulosti,“ přiblížila mluvčí Sazky Lenka Tichá.

2 minuty
Terminály Sazky
Zdroj: ČT24

Dobít mobil bude zřejmě možné do konce týdne

Co se týče dobíjení kreditů do mobilních telefonů, je reálné, že v případě mobilních operátorů to bude možné již koncem týdne. „Na obnově smluv s operátory momentálně pracujeme,“ uvedla Tichá. Dnešním Hospodářským novinám sdělila, že jeden z operátorů by mohl být zapnutý do konce týdne.

V rámci úsporných opatření se správce rozhodl ukončit provoz videoterminálů Starport. Od finančních analytiků zjistil, že jsou ztrátové. Terminály měly být vypnuty o půlnoci na dnešek, kompletně by měly být odpojeny do 24 hodin poté. „Jde o téměř 1 690 kusů terminálů, které byly dlouhodobě poslední čtyři roky ve ztrátě, a to každoročně přibližně okolo 100 milionů korun a od roku 2004, kdy Sazka začala tento systém provozovat, tak projekt vygeneroval ztrátu přes 420 milionů korun,“ dodala Tichá.

Se záměrem Cupky nesouhlasí bývalý generální ředitel Sazky Aleš Hušák. Za přerušení provozu videoterminálů prý hrozí Česku mezinárodní arbitráž kvůli zmařené investici ze strany dodavatele systému, společnosti CVT Technology. Podle Hušáka videoterminály nejsou prodělečné, jde totiž o dlouhodobou investici.

„Dodavatel se obrátil na Hušáka, aby zabránil tomuto likvidačnímu kroku. Je třeba zdůraznit, že ČR hrozí mezinárodní arbitráž v řádu miliard korun kvůli zmařené investici dodavatele,“ vysvětlil Hušákův mluvčí Tuna. Bývalý šéf Sazky rovněž upozornil na to, že vypnutím videoterminálů by Sazka mohla uvolnit místo na trhu pro konkurenční společnost Synot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...