Termín zavedení eura v Česku zůstává nejistý

Vstup České republika do Evropské měnové unie stále nejvíce komplikuje stav veřejných financí. Vyplynulo to z aktualizované strategie, kterou bude zítra projednávat vláda. Konkrétní datum však dokument nepřinese, i když ministr financí Miroslav Kalousek prosazoval jeho stanovení na rok 2012.

Pokud by měla Česká republika přijmout euro dříve než v roce 2012, stálo by to vládu velké úsilí. Koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek považuje připravovanou reformu veřejných financí pouze za první krok z mnoha, které bude muset Česko podniknout. Podle viceguvernéra ČNB Luďka Niedermeyera není stanovení konkrétní data ještě nutné, vláda by ale neměladlouho otálet příliš dlouho: "Je pravdou, že pro to, aby Česká republika přijala euro v roce 2012, je ještě určitý čas na vyhlášení tohoto termínu. Pokud ovšem by rok 2012 jako termín nebyl určen přibližně do poloviny příštího roku, tak je to to samé, jako bychom řekli, že Česká republika nehodlá v roce 2012 euro přijmout.”

Přesné datum vstupu je důležité především pro soukromý sektor. Od toho si změna měny vyžádá rozsáhlé přípravy. Důležité je však také pro vládu a centrální banku. Před zavedením eura musí být totiž republika tři roky členem systému směných kurzů ERM II, který částečně zafixuje měnu kandidáta vzhledem ke společné měně.

K nejdůležitějšímu bodu přípravy na vstup ČR do eurozóny bude ale patřit ozdravení veřejných financí. ČNB odhaduje, že schodek veřejných rozpočtu dosáhne v letošním roce 4 procent HDP. Maastrichtská kritéria, jejichž splněním Evropská unie podmiňuje vstup kandidátských zemí do eurozóny, však hranici pro přijetí stanovují na 3 procenta. Někteří odborníci se domnívají, že pro zabezpečení bezproblémového přijetí společné měny je třeba poměr schodku a produktu mnohem menší. K tomuto názoru se v rozhovoru pro Českou televizi připojil také Oldřich Dědek: "Nestačí jenom těsně splnit deficit rozpočtu někde pod třemi procenty, nýbrž zde musí být jasná trajektorie, která směřuje deficit někam k jednomu procentu HDP.”

Termín přijetí eura by ale také mohla ohrozit vysoká inflace. Podle Niedermeyera ji bude muset stát důsledně kontrolovat. Za důležité považuje především to, aby před plánovaným zavedením jednotné měny nedocházelo ke zvyšování státem kontrolovaných nebo regulovaných cen.

Vstup České republiky do eurozóny nebude bez problémů. Pokud by se ale země rozhodla jednotnou měnu nepřijmout, musela by ekonomická opatření zavádět rovněž, aby zabránila ztrátě konkurenceschopnosti domácích podniků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...