Praha – Ve společnosti roste napětí, v Evropě i ve Spojených státech se demonstruje. Jedna krize střídá druhou. Tak to vypadá, když svět pomalu zjišťuje, že na dluh nelze žít věčně. Čeká nás zcela nová éra? A jak to skončí - rozpadem eurozóny? Na tyto i mnohé další otázky se ve své knize „VŠECHNO JE JINAK aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti“ snaží najít odpověď známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora. A protože finanční trhy, svět i Evropa jsou úzce provázané, bez skrupulí odkrývají také taje české důchodové reformy. Pojďme se s nimi podívat alespoň na některé z variant toho, co můžeme čekat v budoucnosti. Jejich kniha vychází právě dnes.
Markéta Šichtařová
„Knihou jsme chtěli hlavně varovat: svět se mění, a to k horšímu. Čím větší potíže má ekonomika, tím více regulace si jako lidstvo vymýšlíme, tím více chceme svět kontrolovat, zdaňovat a zasahovat do všeho. Jenomže namísto toho, abychom tím věci zlepšili, ještě víc je zhoršujeme.“
Čtenáře knihy Všechno je jinak nečeká žádné náročné ekonomické čtení. Šichtařová s Pikorou se inspirovali Ekonomií dobra a zla z pera předního českého ekonoma a člena NERVu Tomáše Sedláčka. Zábavným způsobem spíše ekonomii popularizují a nastiňují, co by nás ještě mohlo v době, kdy se přepisují učebnice ekonomie, čekat. Ekonomické principy i analýzy vysvětlují svým již zaběhlým zábavným stylem. Nákupy dluhopisů zadlužených zemí Evropskou centrální bankou přirovnávají k plynové krizi, při níž člověk neváhá tváří v tvář zimě zplanýrovat celou léta pečlivě pěstovanou zahradu, a pak nakonec stejně musí vsadit na jiné provizorní řešení – koupit si teplý spacák.
Ale kniha není jen snůškou zábavných situací, přináší i mnoho faktů více či méně známých ze současného ekonomického dění. A samozřejmě nabízí mnoho analýz a překvapivých závěrů. Šichtařová a Pikora v ní poukazují například na to, že připravované důchodové reformě může způsobit vážné rány právě dluhová krize a turbulence na finančních trzích. Neměl přece jistotu střádajícím nabízet fond, který by investoval jen do státních dluhopisů podobně kvalitních, jako jsou ty české?
Šichtařová s Pikorou zároveň upozorňují na to, že investice do penzijních společností nově vzniklých v rámci druhého pilíře, přilepší v důchodovém věku lidem v průměru jen o stokoruny. Protože penzijní společnosti budou svázány přísnými pravidly, které mají zabránit především tomu, aby se lidem z účtů peníze vypařily, budou podle ekonomů vyhledávat málo rizikové, a tedy i málo ziskové investiční akce.
Politici chtěli poručit větru dešti. A přivolali tím druhou krizi
„Protože politici naivně věřili, že jsou polobohové, kteří dokáží krizi zastavit, ve skutečnosti jen přivolali krizi druhou. A pokud rychle nezmoudří, přivolají krizi třetí… (Zatím jsme na nejlepší cestě k tomu),“ varuje Markéta Šichtařová.
Co se týče dluhové krize, nabízí Šichtařová s Pikorou hned několik scénářů možného vývoje. V tom ultrapesimistickém varují před přelitím krize z Evropy a Spojených států také do Číny. To by podle obou ekonomů vytvořilo spirálu, na jejímž konci by byl globální pokles cen akcií i komodit. Přestižní AAA ratingy, kterými se nyní pyšní USA, Německo, ale i Francie, by v takovém případě padaly jako domečky z karet a zbankrotovala by více než třetina eurozóny. Default by se přitom několikrát opakoval a investoři by nakonec přišli o více než polovinu svých investic do jihoevropských dluhopisů.
A jak to dopadne v takovém případě s eurozónou? Šichtařová s Pikorou jsou přesvědčeni o tom, že skončí. A turbulence na finančních trzích s sebou vezmou také veškeré zisky penzijních fondů. Fondy ze zemí mimo eurozónu sice budou mít menší ztráty, avšak pořád budou v červených číslech. Na vině bude mimo jiné evropský zákaz tzv. krátkých spekulativních pozic. Ty totiž umožňují vydělat i na propadu trhu, evropští politici je ale ovšem v honbě za viníky finanční krize zakázali. A tak nebudou mít penzijní fondy žádnou berličku. Čeká nás dramatické zhoršení poměru mezi průměrnou mzdou a důchodem.
Šichtařová a Pikora ve své knize vsadili na pro čtenáře přitažlivou pesimistickou notu. Ve svých analýzách a prognózách vycházejí z racionálního očekávání, že se politici budou chovat tak, jako doposud, a budou vyhledávat mnohdy ukvapená a populistická řešení.
