Svět platí za finanční krizi - už téměř 6 bilionů dolarů

Praha - I když se první známky problémů na finančních trzích objevily již před více než rokem, skutečně velkých a drastických otřesů si svět "užívá" necelé dva měsíce. Jsou však tak vážné, že vlády po celém světě i mezinárodní instituce nutí chrlit na finanční trhy miliardy dolarů. Suma, kterou již vydaly nebo přislíbily krachujícím bankám a trhům ochromeným krizí, se již blíží neuvěřitelným 6 bilionům dolarů (v přepočtu přibližně 112,2 bilionu korun).

Největší sumu vrhlo na finanční trhy pět ze sedmi států sdružených ve skupině nejvyspělejších zemí světa G7. Francie, Německo, Japonsko, Velká Británie a Spojené státy už finančnímu sektoru připravily pomoc ve výši zhruba 3,98 bilionů dolarů. Způsobů, které k tomu státy využívají, je hned několik: garantují mezibankovní půjčky, kupují podíly v problémových bankách a poskytují jim výhodné půjčky.

Pozadu nezůstávají ale ani ostatní státy světa, především ty evropské. 12 evropských zemí spolu s pěti asijskými kolegy - Indií, Singapurem, Jižní Koreou, Spojenými arabskými emiráty a Kazachstánem - již poskytlo nebo přislíbilo téměř 1,86 bilionů dolarů.

S pomocí nejpostiženějším zemím už přispěchal i Mezinárodní měnový fond. Islandu přislíbil půjčku ve výši 2 miliard dolarů, Ukrajina s ním podepsala dohodu o poskytnutí 16,5 miliardy USD. Maďarsku pomohl společně s Evropskou unií a Světovou bankou. Celková suma, kterou mu jsou připraveny tyto tři mezinárodní organizace poskytnout, činí 25,1 miliardy dolarů.

Kolik narozenin oslaví finanční krize?

Ze začátku se mohlo zdát, že se jedná jen o sérii špatných a riskantních rozhodnutí několika poskytovatelů hypoték ve Spojených státech. To bylo v létě 2007. Po roce to vypadalo, že to nejhorší má svět za sebou. Pak ale přední americká investiční banka Lehman Brothers požádala o banknotovou ochranu a finanční krize mohla oslavit své první narozeniny vskutku velkolepě.


Jak dlouho s ní budeme muset ještě bok po boku žít, zůstává ve hvězdách. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že potrvá ještě minimálně rok. Například ředitel rakouské pobočky mezinárodní poradenské firmy A.T.Kearney Robert Kremlicka ale tvrdí, že se s následky otřesů světových finančních trhů budeme potýkat ještě pět let. Krize by se tak mohla dožít věku, kdy děti začínají chodit do školy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali rozpočet

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 18 mminutami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
před 2 hhodinami

Pavel bude jednat se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel bude v pondělí na Pražském hradě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude.
před 6 hhodinami

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 12 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 16 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 16 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 22 hhodinami
Načítání...