Svět platí za finanční krizi - už téměř 6 bilionů dolarů

Praha - I když se první známky problémů na finančních trzích objevily již před více než rokem, skutečně velkých a drastických otřesů si svět "užívá" necelé dva měsíce. Jsou však tak vážné, že vlády po celém světě i mezinárodní instituce nutí chrlit na finanční trhy miliardy dolarů. Suma, kterou již vydaly nebo přislíbily krachujícím bankám a trhům ochromeným krizí, se již blíží neuvěřitelným 6 bilionům dolarů (v přepočtu přibližně 112,2 bilionu korun).

Největší sumu vrhlo na finanční trhy pět ze sedmi států sdružených ve skupině nejvyspělejších zemí světa G7. Francie, Německo, Japonsko, Velká Británie a Spojené státy už finančnímu sektoru připravily pomoc ve výši zhruba 3,98 bilionů dolarů. Způsobů, které k tomu státy využívají, je hned několik: garantují mezibankovní půjčky, kupují podíly v problémových bankách a poskytují jim výhodné půjčky.

Pozadu nezůstávají ale ani ostatní státy světa, především ty evropské. 12 evropských zemí spolu s pěti asijskými kolegy - Indií, Singapurem, Jižní Koreou, Spojenými arabskými emiráty a Kazachstánem - již poskytlo nebo přislíbilo téměř 1,86 bilionů dolarů.

S pomocí nejpostiženějším zemím už přispěchal i Mezinárodní měnový fond. Islandu přislíbil půjčku ve výši 2 miliard dolarů, Ukrajina s ním podepsala dohodu o poskytnutí 16,5 miliardy USD. Maďarsku pomohl společně s Evropskou unií a Světovou bankou. Celková suma, kterou mu jsou připraveny tyto tři mezinárodní organizace poskytnout, činí 25,1 miliardy dolarů.

Kolik narozenin oslaví finanční krize?

Ze začátku se mohlo zdát, že se jedná jen o sérii špatných a riskantních rozhodnutí několika poskytovatelů hypoték ve Spojených státech. To bylo v létě 2007. Po roce to vypadalo, že to nejhorší má svět za sebou. Pak ale přední americká investiční banka Lehman Brothers požádala o banknotovou ochranu a finanční krize mohla oslavit své první narozeniny vskutku velkolepě.


Jak dlouho s ní budeme muset ještě bok po boku žít, zůstává ve hvězdách. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že potrvá ještě minimálně rok. Například ředitel rakouské pobočky mezinárodní poradenské firmy A.T.Kearney Robert Kremlicka ale tvrdí, že se s následky otřesů světových finančních trhů budeme potýkat ještě pět let. Krize by se tak mohla dožít věku, kdy děti začínají chodit do školy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 13 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 19 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...