Svět platí za finanční krizi - už téměř 6 bilionů dolarů

Praha - I když se první známky problémů na finančních trzích objevily již před více než rokem, skutečně velkých a drastických otřesů si svět "užívá" necelé dva měsíce. Jsou však tak vážné, že vlády po celém světě i mezinárodní instituce nutí chrlit na finanční trhy miliardy dolarů. Suma, kterou již vydaly nebo přislíbily krachujícím bankám a trhům ochromeným krizí, se již blíží neuvěřitelným 6 bilionům dolarů (v přepočtu přibližně 112,2 bilionu korun).

Největší sumu vrhlo na finanční trhy pět ze sedmi států sdružených ve skupině nejvyspělejších zemí světa G7. Francie, Německo, Japonsko, Velká Británie a Spojené státy už finančnímu sektoru připravily pomoc ve výši zhruba 3,98 bilionů dolarů. Způsobů, které k tomu státy využívají, je hned několik: garantují mezibankovní půjčky, kupují podíly v problémových bankách a poskytují jim výhodné půjčky.

Pozadu nezůstávají ale ani ostatní státy světa, především ty evropské. 12 evropských zemí spolu s pěti asijskými kolegy - Indií, Singapurem, Jižní Koreou, Spojenými arabskými emiráty a Kazachstánem - již poskytlo nebo přislíbilo téměř 1,86 bilionů dolarů.

S pomocí nejpostiženějším zemím už přispěchal i Mezinárodní měnový fond. Islandu přislíbil půjčku ve výši 2 miliard dolarů, Ukrajina s ním podepsala dohodu o poskytnutí 16,5 miliardy USD. Maďarsku pomohl společně s Evropskou unií a Světovou bankou. Celková suma, kterou mu jsou připraveny tyto tři mezinárodní organizace poskytnout, činí 25,1 miliardy dolarů.

Kolik narozenin oslaví finanční krize?

Ze začátku se mohlo zdát, že se jedná jen o sérii špatných a riskantních rozhodnutí několika poskytovatelů hypoték ve Spojených státech. To bylo v létě 2007. Po roce to vypadalo, že to nejhorší má svět za sebou. Pak ale přední americká investiční banka Lehman Brothers požádala o banknotovou ochranu a finanční krize mohla oslavit své první narozeniny vskutku velkolepě.


Jak dlouho s ní budeme muset ještě bok po boku žít, zůstává ve hvězdách. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že potrvá ještě minimálně rok. Například ředitel rakouské pobočky mezinárodní poradenské firmy A.T.Kearney Robert Kremlicka ale tvrdí, že se s následky otřesů světových finančních trhů budeme potýkat ještě pět let. Krize by se tak mohla dožít věku, kdy děti začínají chodit do školy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
13:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
13:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 8 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 19 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
včera v 11:52

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026
Načítání...