Berlín – Řada důležitých přírodních surovin patří do kategorie neobnovitelných zdrojů. Mezi nimi je i nejdůležitější surovina dnešního světa – ropa. Závislá je na ní nejen doprava, přímo i nepřímo se používá při výrobě 95 procent průmyslových produktů. Její vyčerpání by proto mohlo mít pro světovou ekonomiku katastrofální následky. Tvrdí to alespoň utajovaná studie německé armády, která nechtěně prosákla na internet.
Německá studie předpovídá kvůli snížení produkce ropy dramatické změny v rovnováze světové moci. O svou důležitost by mohla přijít celá západní Evropa, Německo by mohly kvůli jeho postavení v centru globální ekonomiky zasáhnout silné ekonomicko-politické otřesy. Německá armáda varuje také před totálním zhroucením finančních i zbožových trhů.
Ropa bude rozhodovat o moci. Země, které ropu těží a které ji budou mít nejdéle k dispozici, v době propadu těžby podle studie převezmou od západních zemí vedoucí úlohu v mezinárodních vztazích a začnou agresivně prosazovat své národní zájmy.
Zboží bez ropy nebude možné vyrobit ani dodat
Zbožové trhy nabourá rozpad mezinárodního obchodu. Protože je přeprava zboží závislá na ropě, zatíží ho zřejmě řada zemí vysokými daněmi. Na ropě je přitom závislá i výroba drtivé většiny průmyslových produktů. Cenové výkyvy by se proto dotkly téměř všech odvětví. Tržně orientované ekonomiky by se ve střednědobém horizontu zhroutily. Postupně by je mohlo začít nahrazovat plánování výroby, svět by se tedy vrátil k centrálně plánovanému systému hospodářství.
Už v okamžiku, kdy se začnou světové zásoby ropy tenčit a její produkce začne klesat, vypukne krize nabídky a strach na komoditních a akciových trzích. Panika na trzích bude zřejmě prvním projevem ropné krize.
Demokracie nemusí přežít
Svět bez ropy se zřejmě bude muset obejít i bez demokracie. Panují obavy, že lidé budou vnímat ekonomické otřesy jako obecnou krizi systému, což otevře prostor pro rozvoj různých ideologií a extremistických řešení. Ty postupně zaútočí na demokratické formy vládnutí.
Ropa začne docházet překvapivě brzo
Německá studie odhaduje, že zlom v těžbě ropy, tedy bod, kdy je těžba na svém maximu a po kterém začne produkce klesat, by mohl nastat už letos. Dopady propadu produkce se pak začnou ve světové bezpečnosti a hospodářství projevovat za 15 až 30 let.
Německá armáda není jediná, kdo přichází s katastrofickými scénáři světa bez ropy. „Podobná studie je i ve Velké Británii, kde oddělení pro energii a klimatické změny zveřejnilo něco podobného,“ připomněl spolupracovník České televize v Německu Jaroslav Šonka. Společně s ministerstvem obrany pracuje sekce pro energii na vytvoření krizového plánu, který má Británii pomoci vyrovnat se s nedostatkem ropy.
