Brusel - Zástupci všech sedmadvaceti členských zemí Evropské unie se sjeli do Bruselu. Do pátku by chtěli nabídnout finančním trhům další jistoty poté, co se už minulý víkend dohodli na vyšších garancích bankovních vkladů nebo sanaci zadlužených bank. Původním tématem ale měl být takzvaný klimatický balíček. Pozornosti by se měla těšit i debata nad Lisabonskou smlouvou.
Českou republiku budou během dnů summitu zastupovat premiér Mirek Topolánek, vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, ministr financí Miroslav Kalousek a šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
Státníci otevřou druhé kolo intervencí na finančních trzích
Český ministr financí se už během dne vyjádřil rezervovaně k úvahám Evropské komise o dalším zvýšení garancí bankovních vkladů až do 100 tisíce eur uložené sumy.
Další konkrétní plán při úvodní řeči summitu odhalil francouzský prezident a šéf předsedající země EU Nicolas Sarkozy. Bude se se svými kolegy snažit co nejvíce dohlížet a regulovat zdeformované finanční trhy. „Musíme stanovit jednoduché principy, jejichž dohledu neunikne žádný subjekt,“ nechal se slyšet. Tím cílil především na ratingové agentury, hedge fondy nebo off-shore centra, tedy daňové ráje.
Britský premiér Gordon Brown, který je vnímán jako otec současné panické regulace, když se nebál jako první kapitálově vstoupit do některých bank, a udal tak směr současné politické aktivity na finančních trzích, zase vyhlásil, že Mezinárodní měnový fond potřebuje restrukturalizovat, s čímž souvisí i zamyšlení se nad návratem systému fungování finančních trhů podobné brettonwoodskému systému po druhé světové válce.
Proti klimatickému balíčku ostře vystoupili Poláci
K očekávané dohodě na opatřeních v boji proti klimatickým změnám se státníci měli dohodnout až v prosinci. Teď se chystali připravit si pro konkrétní opatření a shodu nad nimi prostor. Na summitu unie dnes ale sílí hlasy, které dohodu odmítají. Poláci, jejichž průmysl závislý na uhelných zdrojích by dohoda údajně poškodila, hrozí, že jednání zablokují. Italové zase dohodu chtějí odložit právě kvůli finanční krizi.
Unie se loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20 procent. Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, EU by prý emise snížila až o 30 procent. Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na pětinu. Evropská komise pak přišla se souborem opatření, jak těchto cílů dosáhnout.
