Strach polevil. Češi houfně skupují parcely v okolí Temelína

České Budějovice - Tuzemský realitní trh se temelínské jaderné elektrárny nebojí. Zájem o stavební parcely nedaleko jihočeské elektrárny se za poslední rok téměř ztrojnásobil. Počet zájemců už proto výrazně převyšuje nabídku. Důvodem jsou levné pozemky. Místy je cena až pětkrát nižší než třeba kolem Českých Budějovic. Místní navíc neplatí za některé služby, jako jsou odpady. Údajné obavy z jaderného zdroje se nijak neprojevují ani na cenách nemovitostí.

Stavební parcelu pro rodinný dům si v Dřítni koupil i Tomáš Hubálek. Od elektrárny, ve které pracuje, ho dělí tři kilometry. „Rozhodli jsme se hledat klidnější bydlení v menší obci, ovšem s nějakou občanskou vybaveností, a nakonec vyhrála Dříteň,“ prohlásil Hubálek.

Obce vytvářejí nové a nové parcely 

Dříteňská radnice již kvůli přílivu nových obyvatel upravila plány - chce postavit celkem pět domů s třiceti byty. Další pozemky také postupně mění v parcely. Obec rovněž postavila novou školu a má vlastního lékaře. „Ten zájem je obrovský, každý týden se někdo hlásí a ptá se, jaká je možnost tady mít parcelu,“ poznamenal Josef Kudrle (ODS), starosta Dřítně.

Podobně postupují i v Temelíně. Na dvacetihektarové pole u Záluží chtějí umístit osmnáct domků. „Žádosti už máme zhruba na dvacet parcel,“ řekl starosta Temelína Petr Macháček (ODS). Další stavební pozemky budou zastupitelé prodávat na okraji Temelína. Za metr čtvereční zájemci zaplatí zhruba 300 korun. 

Lidi láká nízká cena

Výstavbu domů plánují také v Olešníku a Všemyslicích. „Některé obce v posledních letech investovaly do své vnitřní infrastruktury, a proto je o pozemky určené k bydlení vyšší zájem,“ podotkl Milan Černoch z realitní kanceláře. Podle makléřů se byty začínají prodávat i v Týně nad Vltavou. „Strašák Temelín samozřejmě polevil, ale lidé volí v první řadě cenu,“ konstatoval odpůrce jaderné energie Edvard Sequens ze sdružení Calla. 

Podle realitních makléřů poptávka po stavebních pozemcích v okolí Temelína ještě poroste. Další vlnu zájemců očekávají po zahájení dostavby elektrárny.

Nahrávám video
O stavební parcely nedaleko jihočeské elektrárny je velký zájem
Zdroj: ČT24

Vítěze tendru na dostavbu Temelína by měl ČEZ vybrat ještě letos

Náklady na dostavbu elektrárny se odhadují na 200 až 300 miliard korun, nové bloky by měly začít elektřinu vyrábět v roce 2025 a v provozu by měly být 60 let.

KDO MÁ ZÁJEM DOSTAVĚT TEMELÍN? 

Areva (vyřazena z tendru) 

Skupina Areva, která vznikla v roce 2001, sídlí v Courbevoie u Paříže. Podle svého tvrzení je největším světovým dodavatelem jaderných reaktorů. Od 70. let postavila nebo právě staví již 102 reaktorů v 11 zemích světa, z nichž 91 je stále v provozu. Kromě jaderného strojírenství se zabývá i výrobou paliva pro atomové elektrárny a vybavením pro distribuci a přenos energie. Vlastníkem Arevy je francouzský stát. Skupina má v současnosti 48 000 zaměstnanců, výrobní kapacity má ve 40 zemích a obchodní zastoupení ve stovce zemí světa. 

MIR.1200 

Jedná se o konsorcium české firmy Škoda JS s ruskými společnostmi Gidropress a Atomstrojexport z konsorcia Rosatom. Atomstrojexport má sídlo v Moskvě. Firmu kontroluje státní agentura Rosatom. Předchůdci firmy se podíleli i na budování jaderných elektráren v bývalém Československu (Jaslovské Bohunice). Gidropress je ruský státní výrobce systémů pro jaderné reaktory. Podnik byl založen v roce 1946 a sídlí v Podolsku. Podílel se podle vlastních údajů na výstavbě reaktorů v celkem 18 jaderných elektrárnách v Rusku, Arménii, Finsku, Bulharsku, Maďarsku, Česku, Slovensku a Číně. Je rovněž součástí ruské státní agentury Rosatom. Škoda JS se sídlem v Plzni se již přes 50 let zabývá inženýringem a dodávkami pro jadernou energetiku. K hlavním projektům společnosti v současnosti patří obnova systému kontroly a řízení Jaderné elektrárny Dukovany, podílí se také na dostavbě Jaderné elektrárny Mochovce. 

Westinghouse 

Patří mezi přední světové firmy v oblasti jaderné energetiky. Staví a provozuje jaderné elektrárny po celém světě a je například lídrem v čínské jaderné energetice. Od roku 2006 jej ovládá japonský konglomerát Toshiba. Podnik založil americký vynálezce George Westinghouse už v roce 1886. V současnosti zaměstnává přibližně 14 000 lidí. Na technologiích Westinghousu je podle firmy založena polovina ve světě fungujících jaderných elektráren. Westinghouse se podílel na výstavbě prvních dvou bloků Temelína a dodával do něj také palivo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...