Berlín - Německý Spolkový sněm dnes schválil navrhované postupné odstavení jaderných elektráren do roku 2022. Pro plán hlasovali jak poslanci vládních křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP), tak i opoziční sociální demokraté (SPD) a zelení. Kabinet kancléřky Angely Merkelové se rozhodl pro uspíšení odchodu od jádra po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, kterou poškodilo zemětřesení a následná vlna tsunami 11. března.
Pro navrhovanou změnu atomového zákona se dnes vyslovilo 513 poslanců z 600, proti bylo jen 79 zákonodárců, osm se jich hlasování zdrželo. Krajně levicová strana Levice už předem ohlásila, že její poslanci pro plán ruku nezvednou.
Sedm nejstarších jaderných reaktorů, které byly preventivně odstaveny po fukušimské havárii, už nebudou znovu zapojeny do sítě. Mimo provoz zůstane také dříve zastavený poruchový reaktor v Krümmelu. Německo má i s vyřazenými elektrárnami celkem 17 jaderných reaktorů, v provozu jich nyní zůstává devět.
Výroba elektřiny z jádra je mezi Němci stále méně populární. Obavy z vypnutí jaderných reaktorů a z předpokládaného zdražení elektřiny a možných problémů se zásobováním energií však má německý průmysl i některé sousední země Německa včetně České republiky.
Jaderné elektrárny nejspíš nahradí tepelné
Otázkou nyní je, čím Německo odstavené jaderné elektrárny, které nyní kryjí asi čtvrtinu tamní spotřeby elektrické energie, nahradí. Bez většího využití tepelných elektráren se Německo zřejmě neobejde. Ty však nejsou příliš šetrné k životnímu prostřední. Vláda nicméně nepochybuje, že splní požadavky na snižování emisí.
Šéf opozičních sociálních demokratů Siegmar Gabriel se dnes kvůli jádru pustil do kancléřky Angely Merkelové. Postup vlády označil za čirý oportunismus a nový energetický koncept nazval politicko-energetickým Waterloo. Kancléřce doporučil, aby vládu rozpustila. „Jednoduše skončete. To by byl nejlepší nový začátek pro naši zem,“ prohlásil.
Německá vláda v postoji k jádru otočila o 180 stupňů. Ještě loni schválila prodloužení provozu jaderných elektráren v průměru o 12 let. Nyní se v zásadě vrací k harmonogramu, který v roce 2000 schválila tehdejší rudo-zelená vláda v čele s kancléřem Gerhardem Schröderem.
Německo současně řeší, co bude dál s jaderným odpadem, například v kontroverzním úložišti v dolnosaském Gorlebenu. „Tenhle region bojuje proti úložišti přes třicet let. Myslím, že je to i tím, že se vždycky neříkala pravda. My teď říkáme i to, že všechno nevíme, a rozhodnutí odklonit se od jádra navíc zmenší objem vyhořelého paliva. Někam prostě ale musí,“ říká prezident Spolkového úřadu pro ochranu proti záření Wolfram König.
Elektřina podraží i v Česku
Konec jaderných elektráren v Německu zahýbe s cenami elektřiny. Český premiér Nečas dokonce odhadl, že by v tuzemsku mohla její cena stoupnout až o třetinu, což by mělo negativní vliv nejen na peněženky občanů, ale i na konkurenceschopnost celé České republiky. Podle Nečase by ale tento katastrofický scénář nastal pouze v případě, že by Česko na německý odklon od jádra nijak nezareagovalo. Připravit se ale může například dostavbou Temelína.
