Praha – Vlaky, autobusy, tramvaje i trolejbusy zítra pojedou bez omezení. Odboráři se shodli na tom, že plánovanou stávku odvolají a nechají o sporném zdanění benefitů jednat Parlament. Odbory uvítaly včerejší schválení zákona o dani z přidané hodnoty ve sněmovně, kde ho prosadily hlasy levice. Zrušení vyššího zdanění benefitů jde nyní do Senátu, který o něm bude pravděpodobně jednat v pátek a podle všeho ho zamítne. V horní komoře má totiž ODS společně s TOP 09 většinu a právě tyto strany s nároky odborářů nesouhlasí. Podepsat zákon nechce ani prezident Václav Klaus. Přehlasovat obě případná veta by však mohly pomoci hlasy lidovců. Ti svou podporu pro zákon podmínili právě odvoláním zítřejšího protestu.
„KDU-ČSL slíbila, že pokud odbory zruší stávku, tak dá všech osm hlasů pro schválení zákona jak po vrácení Senátem, tak po vetu prezidenta,“ uvedla první místopředsedkyně křesťanských demokratů Michaela Šojdrová.
Odboráři byli ve svém dnešním rozhodnutí o zrušení stávky jednotní. Přesvědčilo je zdárné nastartování schvalovacího procesu zákona o dani z přidané hodnoty, jehož změna má snížit zdanění zaměstnaneckých výhod. Prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas po dnešním jednání řekl, že o zrušení stávky se rozhodlo na základě vstřícného postoje vlády a úterního hlasování ve sněmovně.
Odboráři: Jsme připraveni k jednání
„Včera jsme jednali s panem předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, jednali jsme s kluby ODS a bylo nám řečeno, že odmítají jednat pod hrozbou stávky. My jsme se rozhodli tu situaci, na kterou si stěžovali, odblokovat. Jsme připraveni k jednání a doufáme, že nebude třeba přehlasovávat veto Senátu,“ podtrhl v rozhovoru pro ČT24 předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík.
Vyjadřovat se ale odboráři příliš nechtěli ke slovům prezidenta Václava Klause, který jejich postup kritizoval. Odbory pouze uvedly, že Klaus má právo na svůj názor stejně tak, jako odbory mají právo na svůj. V případě, že by prezident novelu zákona o dani z přidané hodnoty nepodepsal, odbory nevylučují, že by mohly hrozbu stávky oprášit.
Do budoucna stávka vyloučena není
„Stávka se 4. března neuskuteční, ale my se dopředu nebudeme vzdávat žádných svých ústavních práv,“ podtrhl Pomajbík. „Dnes jsme dokázali, že zvládneme stávku v řádu hodin odvolat, to samozřejmě znamená, že ji také dokážeme v řádu hodin připravit,“ pokračoval Pomajbík. „Jsme schopni tu stávku opět zorganizovat velmi rychle,“ dodal prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas.
Zrušení stávky uvítáno na všech frontách
Premiér Jan Fischer dnešní rozhodnutí odborářů stávku odvolat uvítal. Je rád, že jeho úsilí o odvrácení hrozby nebylo zbytečné. Stejně tak se radují i České dráhy. „Je to pro nás velmi důležitá zpráva, protože naši zákazníci nebudou mít komplikaci při čtvrteční ranní cestě,“ podotkl mluvčí drah Ondřej Kubala. Dodal, že i když stávka neproběhne, dráhy na ní přesto tratily. Jen za pondělí, kdy měla stávka proběhnout původně, se jim tržby propadly o 1,5 milionu korun. V případě, že by stávka proběhla, by jen ČD tratily dvacet milionů korun - za ušlé tžby a mimořádné přesuny souprav.
Postoj odborářů vítá i politická scéna. „Já jsem jenom rád, že se daří celkem konstruktivně udržovat dialog, který tady probíhá,“ řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. „Postoj odborů dělat stávku v situaci, kdy už nikdo neví proč, začíná být směšný a nepochopitelný, takže tomu rozhodnutí nakonec rozumím,“ dodal šéf občanských demokratů Mirek Topolánek.
ODS podle něj ale svůj postoj nemění a nechce ani nadále podléhat stávkovému vydírání: „Nikdo od nás nemůže očekávat, že změníme postoj při hlasování v Senátu. Doufám ale, že zrušením stávky končí tato darebná část Paroubkovy předvolební kampaně.“
I lidovci jsou spokojeni. Zároveň zdůraznili, že jsou připraveni dostát svým slibům a pomoci přehlasovat případné veto Senátu i prezidenta. „Splníme, co jsme slíbili. My chceme, aby se vše dořešilo,“ zdůraznil předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.
Odboráři chtěli stávkovat proto, že vyšší daň z přidané hodnoty prodražila některé benefity. Třeba roční režijní jízdenky Českých drah, které až do loňska kupovali za 250 korun, by vyšší daň mohla podle některých výkladů zákona prodražit až na 1500 korun. Nutno ovšem podotknout, že pokud si podobnou roční jízdenku na vlaky 1. třídy koupí běžný občan, který není zaměstnancem drah, zaplatí za ni přes 20 tisíc korun. Kromě režijního jízdného se změna daně dotkla také poplatků za stravování zaměstnanců ve školství a ve zdravotnictví.
