Stávka pilotů Lufthansy skončí v sobotu. Odmítli ale nový návrh na zvýšení platů

Piloti aerolinek Lufthansa skončí stávku v sobotu čtvrtým dnem protestu. V neděli už pokračovat nehodlají. Nový návrh na zvýšení platů ale odmítli. Společnost kvůli protestu v pátek zrušila 830 letů, což se opět dotklo zhruba sto tisíc cestujících.

Mluvčí odborového svazu Vereinigung Cockpit Jörg Handwerg v pátek ráno sice agentuře DPA řekl, že protest nemá žádné pevně stanovené datum ukončení, večer se ale nechal slyšet, že v neděli už piloti stávkovat nebudou. Handwerg, podle něhož piloti na středu chystají demonstraci na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem, také uvedl, že odbory nyní odmítly nový návrh vedení Lufthansy na zvýšení platů.

Odbory na začátku vyzvaly jen ke středeční čtyřiadvacetihodinové stávce, postupně ji ale prodlužovaly. Protest má značné dopady na leteckou dopravu v Evropě, ale i jinde ve světě.

Hned ve středu Lufthansa zrušila 876 spojů, což je zhruba polovina z asi 1800 letů, které běžně vypraví každý den. Ve čtvrtek vypadlo dokonce 912 letů. Za první tři dny protestu jeho dopady podle odhadů společnosti pocítí zhruba 315 tisíc cestujících.

V sobotu se stávka bude týkat především dálkových letů, její rozsah tak bude výrazně menší než dosud. Společnost zruší celkem 137 letů, z nichž 88 zajišťuje mezikontinentální spojení. Dopadne to na asi 30 tisíc cestujících.

Nahrávám video

Už tři dny protest pociťují také cestující v Česku. V pátek byly zrušeny dva páry letů z Mnichova s příletem do Prahy ve 12:40 a v 19:40 a čtyři páry letů z Frankfurtu s příletem do Prahy v 10:10, 13:45, 17:55 a 22:50. Poslední spoj měl plánovaný návrat do Frankfurtu v sobotu v 06:55, sdělila mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková.

Místo Lufthansy tak vydělává konkurence. Cestující si dokonce dělali rezervaci na zaplněný let ČSA pro případ, že by někdo nedorazil. „Reagujeme buďto nasazováním letadel s vyšší kapacitou, nebo vypravování doplňkových letů,“ podotknul mluvčí ČSA Dan Šabík.

Místo vrtulových letadel ATR s kapacitou kolem 70 cestujících tak do Německa létají Airbusy, nebo Boeingy, do kterých se vejde 160 až 220 pasažérů. „Letadlo s větší kapacitou je v průběhu jednoho dne nasazeno a i vyprodáno,“ doplnil Šabík. Pokud bude potřeba, chtějí České aerolinie nasadit další mimořádný spoj i v sobotu.

Těžké dosažení shody na růstu platů

Piloti Lufthansy požadují zvýšení platů celkem o 22 procent a argumentují především tím, že jim platy posledních pět let nerostly, i když firma byla velmi zisková. Vedení aerolinek, které každý den stávky přijde na zhruba deset milionů eur (270 milionů korun), vnímá požadavky pilotů jako přehnané a tvrdí, že piloti vydělávají už teď více, než je běžné v jiných leteckých společnostech. Pilotům firma nabízí jednání, které by vedl zprostředkovatel. Odbory to zatím odmítají.

„Pokud Lufthansa říká, že nelze najít společné řešení, a tvrdí, že může zkrachovat i v případě, že pilotům přidáme jen jediné euro, pak se ptám sám sebe, jak vážně může být myšlená jejich nabídka k rozhodčímu řízení,“ uvedl Jörg Handwerg za odborovou organizaci.

Každý den, kdy letadla Lufthansy stojí kvůli stávce na zemi, přichází firma v přepočtu o téměř 300 milionů korun. Ještě vážnější mohou být dlouhodobé ztráty. „Už vidíme škody ve střednědobých rezervacích a samozřejmě jsme zaznamenali změnu chování zákazníků,“ přiblížil ředitel plánování Lufthansy Harry Hohmeister.

Piloti chtějí zpětné zvýšení platů o 3,7 procenta ročně od roku 2012. Do dubna 2017 by to dohromady bylo navýšení o 22 procent. Lufthansa zatím uvažuje o celkovém růstu platů na úrovni jednotek procent.

Protesty pilotů Lufthansy, které se nyní opakují již po čtrnácté za dva a půl roku, přijímala v minulosti velká část německé veřejnosti s nelibostí, mimo jiné kvůli výši platů, které piloti mají. Nástupní plat pilotů u Lufthansy činí i s příplatky 73 tisíc eur ročně (téměř dva miliony korun), piloti na vrcholu kariéry vydělávají s příplatky až 255 tisíc eur ročně (6,8 milionu korun). Průměrný roční plat se v Německu pohybuje kolem 32 650 eur (883 tisíc korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravující pravidla zákona o střetu zájmů a vyslovila asi deset bodů, kde se domnívá, že by zákon bylo dobré upravit nebo případně jinak nastavit. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace.
před 34 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled