Stávka pilotů Lufthansy skončí v sobotu. Odmítli ale nový návrh na zvýšení platů

Piloti aerolinek Lufthansa skončí stávku v sobotu čtvrtým dnem protestu. V neděli už pokračovat nehodlají. Nový návrh na zvýšení platů ale odmítli. Společnost kvůli protestu v pátek zrušila 830 letů, což se opět dotklo zhruba sto tisíc cestujících.

Mluvčí odborového svazu Vereinigung Cockpit Jörg Handwerg v pátek ráno sice agentuře DPA řekl, že protest nemá žádné pevně stanovené datum ukončení, večer se ale nechal slyšet, že v neděli už piloti stávkovat nebudou. Handwerg, podle něhož piloti na středu chystají demonstraci na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem, také uvedl, že odbory nyní odmítly nový návrh vedení Lufthansy na zvýšení platů.

Odbory na začátku vyzvaly jen ke středeční čtyřiadvacetihodinové stávce, postupně ji ale prodlužovaly. Protest má značné dopady na leteckou dopravu v Evropě, ale i jinde ve světě.

Hned ve středu Lufthansa zrušila 876 spojů, což je zhruba polovina z asi 1800 letů, které běžně vypraví každý den. Ve čtvrtek vypadlo dokonce 912 letů. Za první tři dny protestu jeho dopady podle odhadů společnosti pocítí zhruba 315 tisíc cestujících.

V sobotu se stávka bude týkat především dálkových letů, její rozsah tak bude výrazně menší než dosud. Společnost zruší celkem 137 letů, z nichž 88 zajišťuje mezikontinentální spojení. Dopadne to na asi 30 tisíc cestujících.

Nahrávám video

Už tři dny protest pociťují také cestující v Česku. V pátek byly zrušeny dva páry letů z Mnichova s příletem do Prahy ve 12:40 a v 19:40 a čtyři páry letů z Frankfurtu s příletem do Prahy v 10:10, 13:45, 17:55 a 22:50. Poslední spoj měl plánovaný návrat do Frankfurtu v sobotu v 06:55, sdělila mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková.

Místo Lufthansy tak vydělává konkurence. Cestující si dokonce dělali rezervaci na zaplněný let ČSA pro případ, že by někdo nedorazil. „Reagujeme buďto nasazováním letadel s vyšší kapacitou, nebo vypravování doplňkových letů,“ podotknul mluvčí ČSA Dan Šabík.

Místo vrtulových letadel ATR s kapacitou kolem 70 cestujících tak do Německa létají Airbusy, nebo Boeingy, do kterých se vejde 160 až 220 pasažérů. „Letadlo s větší kapacitou je v průběhu jednoho dne nasazeno a i vyprodáno,“ doplnil Šabík. Pokud bude potřeba, chtějí České aerolinie nasadit další mimořádný spoj i v sobotu.

Těžké dosažení shody na růstu platů

Piloti Lufthansy požadují zvýšení platů celkem o 22 procent a argumentují především tím, že jim platy posledních pět let nerostly, i když firma byla velmi zisková. Vedení aerolinek, které každý den stávky přijde na zhruba deset milionů eur (270 milionů korun), vnímá požadavky pilotů jako přehnané a tvrdí, že piloti vydělávají už teď více, než je běžné v jiných leteckých společnostech. Pilotům firma nabízí jednání, které by vedl zprostředkovatel. Odbory to zatím odmítají.

„Pokud Lufthansa říká, že nelze najít společné řešení, a tvrdí, že může zkrachovat i v případě, že pilotům přidáme jen jediné euro, pak se ptám sám sebe, jak vážně může být myšlená jejich nabídka k rozhodčímu řízení,“ uvedl Jörg Handwerg za odborovou organizaci.

Každý den, kdy letadla Lufthansy stojí kvůli stávce na zemi, přichází firma v přepočtu o téměř 300 milionů korun. Ještě vážnější mohou být dlouhodobé ztráty. „Už vidíme škody ve střednědobých rezervacích a samozřejmě jsme zaznamenali změnu chování zákazníků,“ přiblížil ředitel plánování Lufthansy Harry Hohmeister.

Piloti chtějí zpětné zvýšení platů o 3,7 procenta ročně od roku 2012. Do dubna 2017 by to dohromady bylo navýšení o 22 procent. Lufthansa zatím uvažuje o celkovém růstu platů na úrovni jednotek procent.

Protesty pilotů Lufthansy, které se nyní opakují již po čtrnácté za dva a půl roku, přijímala v minulosti velká část německé veřejnosti s nelibostí, mimo jiné kvůli výši platů, které piloti mají. Nástupní plat pilotů u Lufthansy činí i s příplatky 73 tisíc eur ročně (téměř dva miliony korun), piloti na vrcholu kariéry vydělávají s příplatky až 255 tisíc eur ročně (6,8 milionu korun). Průměrný roční plat se v Německu pohybuje kolem 32 650 eur (883 tisíc korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 12 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...