Stávka pilotů Lufthansy skončí v sobotu. Odmítli ale nový návrh na zvýšení platů

Piloti aerolinek Lufthansa skončí stávku v sobotu čtvrtým dnem protestu. V neděli už pokračovat nehodlají. Nový návrh na zvýšení platů ale odmítli. Společnost kvůli protestu v pátek zrušila 830 letů, což se opět dotklo zhruba sto tisíc cestujících.

Mluvčí odborového svazu Vereinigung Cockpit Jörg Handwerg v pátek ráno sice agentuře DPA řekl, že protest nemá žádné pevně stanovené datum ukončení, večer se ale nechal slyšet, že v neděli už piloti stávkovat nebudou. Handwerg, podle něhož piloti na středu chystají demonstraci na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem, také uvedl, že odbory nyní odmítly nový návrh vedení Lufthansy na zvýšení platů.

Odbory na začátku vyzvaly jen ke středeční čtyřiadvacetihodinové stávce, postupně ji ale prodlužovaly. Protest má značné dopady na leteckou dopravu v Evropě, ale i jinde ve světě.

Hned ve středu Lufthansa zrušila 876 spojů, což je zhruba polovina z asi 1800 letů, které běžně vypraví každý den. Ve čtvrtek vypadlo dokonce 912 letů. Za první tři dny protestu jeho dopady podle odhadů společnosti pocítí zhruba 315 tisíc cestujících.

V sobotu se stávka bude týkat především dálkových letů, její rozsah tak bude výrazně menší než dosud. Společnost zruší celkem 137 letů, z nichž 88 zajišťuje mezikontinentální spojení. Dopadne to na asi 30 tisíc cestujících.

Nahrávám video
Události ČT: Třetí den stávky v Lufthanse. Vydělává konkurence
Zdroj: ČT24

Už tři dny protest pociťují také cestující v Česku. V pátek byly zrušeny dva páry letů z Mnichova s příletem do Prahy ve 12:40 a v 19:40 a čtyři páry letů z Frankfurtu s příletem do Prahy v 10:10, 13:45, 17:55 a 22:50. Poslední spoj měl plánovaný návrat do Frankfurtu v sobotu v 06:55, sdělila mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková.

Místo Lufthansy tak vydělává konkurence. Cestující si dokonce dělali rezervaci na zaplněný let ČSA pro případ, že by někdo nedorazil. „Reagujeme buďto nasazováním letadel s vyšší kapacitou, nebo vypravování doplňkových letů,“ podotknul mluvčí ČSA Dan Šabík.

Místo vrtulových letadel ATR s kapacitou kolem 70 cestujících tak do Německa létají Airbusy, nebo Boeingy, do kterých se vejde 160 až 220 pasažérů. „Letadlo s větší kapacitou je v průběhu jednoho dne nasazeno a i vyprodáno,“ doplnil Šabík. Pokud bude potřeba, chtějí České aerolinie nasadit další mimořádný spoj i v sobotu.

Těžké dosažení shody na růstu platů

Piloti Lufthansy požadují zvýšení platů celkem o 22 procent a argumentují především tím, že jim platy posledních pět let nerostly, i když firma byla velmi zisková. Vedení aerolinek, které každý den stávky přijde na zhruba deset milionů eur (270 milionů korun), vnímá požadavky pilotů jako přehnané a tvrdí, že piloti vydělávají už teď více, než je běžné v jiných leteckých společnostech. Pilotům firma nabízí jednání, které by vedl zprostředkovatel. Odbory to zatím odmítají.

„Pokud Lufthansa říká, že nelze najít společné řešení, a tvrdí, že může zkrachovat i v případě, že pilotům přidáme jen jediné euro, pak se ptám sám sebe, jak vážně může být myšlená jejich nabídka k rozhodčímu řízení,“ uvedl Jörg Handwerg za odborovou organizaci.

Každý den, kdy letadla Lufthansy stojí kvůli stávce na zemi, přichází firma v přepočtu o téměř 300 milionů korun. Ještě vážnější mohou být dlouhodobé ztráty. „Už vidíme škody ve střednědobých rezervacích a samozřejmě jsme zaznamenali změnu chování zákazníků,“ přiblížil ředitel plánování Lufthansy Harry Hohmeister.

Piloti chtějí zpětné zvýšení platů o 3,7 procenta ročně od roku 2012. Do dubna 2017 by to dohromady bylo navýšení o 22 procent. Lufthansa zatím uvažuje o celkovém růstu platů na úrovni jednotek procent.

Protesty pilotů Lufthansy, které se nyní opakují již po čtrnácté za dva a půl roku, přijímala v minulosti velká část německé veřejnosti s nelibostí, mimo jiné kvůli výši platů, které piloti mají. Nástupní plat pilotů u Lufthansy činí i s příplatky 73 tisíc eur ročně (téměř dva miliony korun), piloti na vrcholu kariéry vydělávají s příplatky až 255 tisíc eur ročně (6,8 milionu korun). Průměrný roční plat se v Německu pohybuje kolem 32 650 eur (883 tisíc korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...