Stávka pilotů Lufthansy skončí v sobotu. Odmítli ale nový návrh na zvýšení platů

Piloti aerolinek Lufthansa skončí stávku v sobotu čtvrtým dnem protestu. V neděli už pokračovat nehodlají. Nový návrh na zvýšení platů ale odmítli. Společnost kvůli protestu v pátek zrušila 830 letů, což se opět dotklo zhruba sto tisíc cestujících.

Mluvčí odborového svazu Vereinigung Cockpit Jörg Handwerg v pátek ráno sice agentuře DPA řekl, že protest nemá žádné pevně stanovené datum ukončení, večer se ale nechal slyšet, že v neděli už piloti stávkovat nebudou. Handwerg, podle něhož piloti na středu chystají demonstraci na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem, také uvedl, že odbory nyní odmítly nový návrh vedení Lufthansy na zvýšení platů.

Odbory na začátku vyzvaly jen ke středeční čtyřiadvacetihodinové stávce, postupně ji ale prodlužovaly. Protest má značné dopady na leteckou dopravu v Evropě, ale i jinde ve světě.

Hned ve středu Lufthansa zrušila 876 spojů, což je zhruba polovina z asi 1800 letů, které běžně vypraví každý den. Ve čtvrtek vypadlo dokonce 912 letů. Za první tři dny protestu jeho dopady podle odhadů společnosti pocítí zhruba 315 tisíc cestujících.

V sobotu se stávka bude týkat především dálkových letů, její rozsah tak bude výrazně menší než dosud. Společnost zruší celkem 137 letů, z nichž 88 zajišťuje mezikontinentální spojení. Dopadne to na asi 30 tisíc cestujících.

3 minuty
Události ČT: Třetí den stávky v Lufthanse. Vydělává konkurence
Zdroj: ČT24

Už tři dny protest pociťují také cestující v Česku. V pátek byly zrušeny dva páry letů z Mnichova s příletem do Prahy ve 12:40 a v 19:40 a čtyři páry letů z Frankfurtu s příletem do Prahy v 10:10, 13:45, 17:55 a 22:50. Poslední spoj měl plánovaný návrat do Frankfurtu v sobotu v 06:55, sdělila mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková.

Místo Lufthansy tak vydělává konkurence. Cestující si dokonce dělali rezervaci na zaplněný let ČSA pro případ, že by někdo nedorazil. „Reagujeme buďto nasazováním letadel s vyšší kapacitou, nebo vypravování doplňkových letů,“ podotknul mluvčí ČSA Dan Šabík.

Místo vrtulových letadel ATR s kapacitou kolem 70 cestujících tak do Německa létají Airbusy, nebo Boeingy, do kterých se vejde 160 až 220 pasažérů. „Letadlo s větší kapacitou je v průběhu jednoho dne nasazeno a i vyprodáno,“ doplnil Šabík. Pokud bude potřeba, chtějí České aerolinie nasadit další mimořádný spoj i v sobotu.

Těžké dosažení shody na růstu platů

Piloti Lufthansy požadují zvýšení platů celkem o 22 procent a argumentují především tím, že jim platy posledních pět let nerostly, i když firma byla velmi zisková. Vedení aerolinek, které každý den stávky přijde na zhruba deset milionů eur (270 milionů korun), vnímá požadavky pilotů jako přehnané a tvrdí, že piloti vydělávají už teď více, než je běžné v jiných leteckých společnostech. Pilotům firma nabízí jednání, které by vedl zprostředkovatel. Odbory to zatím odmítají.

„Pokud Lufthansa říká, že nelze najít společné řešení, a tvrdí, že může zkrachovat i v případě, že pilotům přidáme jen jediné euro, pak se ptám sám sebe, jak vážně může být myšlená jejich nabídka k rozhodčímu řízení,“ uvedl Jörg Handwerg za odborovou organizaci.

Každý den, kdy letadla Lufthansy stojí kvůli stávce na zemi, přichází firma v přepočtu o téměř 300 milionů korun. Ještě vážnější mohou být dlouhodobé ztráty. „Už vidíme škody ve střednědobých rezervacích a samozřejmě jsme zaznamenali změnu chování zákazníků,“ přiblížil ředitel plánování Lufthansy Harry Hohmeister.

Piloti chtějí zpětné zvýšení platů o 3,7 procenta ročně od roku 2012. Do dubna 2017 by to dohromady bylo navýšení o 22 procent. Lufthansa zatím uvažuje o celkovém růstu platů na úrovni jednotek procent.

Protesty pilotů Lufthansy, které se nyní opakují již po čtrnácté za dva a půl roku, přijímala v minulosti velká část německé veřejnosti s nelibostí, mimo jiné kvůli výši platů, které piloti mají. Nástupní plat pilotů u Lufthansy činí i s příplatky 73 tisíc eur ročně (téměř dva miliony korun), piloti na vrcholu kariéry vydělávají s příplatky až 255 tisíc eur ročně (6,8 milionu korun). Průměrný roční plat se v Německu pohybuje kolem 32 650 eur (883 tisíc korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...