Stavebnictví se na lepší časy neblýská

Praha - České stavebnictví nečeká růst ani letos. Šéfové českých stavebních firem naopak očekávají, že stavební výroba poklesne o dalších 0,6 procenta. První pokrizový růst, byť jen o 1,8 procenta, by měl nastat až v roce 2015. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) proto slibuje, že podpoří veřejné investice a zlepší přípravu dopravních staveb.

Údaje vyplývají z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2014, kterou zveřejnily společnosti CEEC Research a KPMG Česká republika. „Rok 2014 pravděpodobně nemůže být rokem růstu, neboť ještě budeme sklízet hořké plody nečinnosti v přípravě staveb a podpory negativní atmosféry ve společnosti v předcházejícím období,“ prohlásil generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.

Generální ředitel litoměřické společnosti Chládek & Tintěra Jan Kokeš vidí vývoj v letošním roce o něco optimističtěji. „Myslím, že rok 2014 bude prvním rokem, který přinese zastavení propadu českého stavebnictví. Věřím, že se stavebnictví odrazí od svého dna a ve druhé polovině roku 2014 se konečně dočkáme zvýšené poptávky, a to zejména v oblasti dopravní infrastruktury,“ poznamenal Kokeš.

Naopak prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš je méně optimistický. „Naše predikce, vzhledem k zásobníkům práce, je tří- až pětiprocentní propad v letošním roce. Byli bychom rádi, kdybychom se v roce 2015 dostali na nulu,“ představil pesimističtější scénář Matyáš, podle něhož má realizace staveb vždy jeden až dva roky zpoždění.

Sobotka slibuje pomoc 

Premiér Bohuslav Sobotka se dnes sešel se zástupci Odborového svazu Stavba ČR. „České stavebnictví je v posledních letech na kolenou, od stavebních firem odešlo několik desítek tisíc zaměstnanců. Vláda může konkrétně pomoct tím, že se intenzivně pustí do výstavby dopravní infrastruktury. Potřebujeme také zlepšit přípravu staveb,“ uvedl premiér.

Zopakoval, že vláda chce transformovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na státní podnik. „Mělo by se věnovat tomu, aby se vykupovaly pozemky v trasách silnic a dálnic. Současně se bude soustředit na to, aby stát dobře kontroloval kvalitu staveb. To minulé vlády velmi často zapomínaly dělat. Přebíraly nekvalitní díla. Pak bohužel velmi těžko doháníme dodavatele v rámci soudních sporů a arbitráží,“ dodal Sobotka

Podle premiéra není ani tak problémem financování výstavby dopravní infrastruktury, jako spíš její příprava. „Proto také máme v legislativním plánu vlády zákon o liniových stavbách, který by měl usnadnit výstavbu klíčové veřejné infrastruktury, na nichž má společnost zájem,“ dodal Sobotka. Kdy by o tomto zákonu mohla vláda poprvé jednat, však neupřesnil.

Ministra dopravy chce premiér požádat o sestavení realistického plánu výstavby  železniční a silniční infrastruktury v následujících letech. Zlepšit fungování by měl podle Sobotky také Státní fond rozvoje bydlení, který má posílit hlavně  podporu bytové politiky.

Předseda Odborového svazu Stavba ČR Stanislav Antoniv uvedl, že o setkání s předsedou vlády odboráři usilovali hlavně kvůli tomu, že stavebnictví nyní spadá pod pět ministerstev. „Byl jsem rád, že nám pan premiér jasně sdělil, že vláda si je vědoma, že musí připravit jednotlivé kroky. Už na březnovém jednání tripartity by nám měl ministr dopravy představit konkrétní plán přípravy jednotlivých staveb,“ doplnil.

Pavel Kliment, KPMG:

„Aby mohlo stavebnictví růst, potřebuje celkový hospodářský růst a zvýšení investic z veřejných zdrojů. Stavebnictví je ale obor, ve kterém se tyto efekty projeví se zpožděním - a to bude minimálně roční.“

České stavebnictví je v krizi už pět let. Zatímco ještě v roce 2008 činila stavební produkce 547,5 miliardy korun, za celý předloňský rok se prostavělo 424 miliard korun. Od roku 2009 stavebnictví přišlo o 277 miliard korun. Nedostatek peněz způsobil, že začaly krachovat první stavební firmy. Zatímco ještě v roce 2008 na českém trhu působilo 767 firem s více než 50 zaměstnanci, o čtyři roky později jich bylo 603. Výraznější oživení nečekají stavaři ani v následujících letech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...