Státní zaměstnance čekají zvláštní odměny i pět dnů placeného zdravotního volna

Nahrávám video

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předáci tří odborových svazů podepsali vůbec první vyšší kolektivní dohodu pro zaměstnance ve státní službě. Díky ní budou mít pracovníci nárok na pět dnů placeného zdravotního volna a zvláštní odměny při pracovních i životních výročích. Dokument, který platí od 1. ledna do konce roku, jim zaručuje také vyjednávání o dalším růstu platů.

Kolektivní dohoda obsahovala tři sporné body, nakonec se ale strany shodly na kompromisu. „Jsem rád, že jsme k němu dospěli,“ uvedl při podpisu Sobotka. Pokud kabinet chce po zaměstnavatelích v Česku zajištění dobrých pracovních podmínek pro jejich pracovníky, měl by podle něj jít sám příkladem.

Odbory původně požadovaly šest dnů zdravotního volna a odměny z peněz na mzdy ze státního rozpočtu. Vláda ale prosazovala jen čtyři zdravotní dny a část odměn z fondu kulturních a sociálních potřeb. Díky kompromisu budou mít státní zaměstnanci nakonec pět takzvaných sickdays (dnů zdravotního volna) a odměny poputují ze mzdových prostředků.

Odměny za narozeniny i odpracované roky

Odměny budou například za narozeniny. K padesátinám by měl člověk dostat pět tisíc korun, pokud by byl ve službě alespoň pět let. K šedesátce by se vyplácelo deset tisíc. Po deseti letech ve službě by pracovník měl dostat pět tisíc korun, po dvaceti deset tisíc korun, po třiceti patnáct a po čtyřech desetiletích dvacet tisíc korun.

Podle podepsané dohody budou odměny i při odchodu do důchodu. Po alespoň pětileté službě pro stát by měla činit pět tisíc korun, po deseti letech služby deset tisíc a po patnácti patnáct tisíc korun.

O platech se bude vyjednávat každý rok

Odbory původně požadovaly i navýšení tarifů ve státní službě o 25 procent, nakonec ale od tohoto záměru ustoupily. O úpravě výdělků chtějí s kabinetem ale začít vyjednávat hned v lednu. Vyšší kolektivní dohoda počítá s tím, že se vyjednávání o zvýšení platů uskuteční každý rok.

Smlouva kryje podle Sobotky na 69 tisíc zaměstnanců ve státní službě. Dohodu podepsali předseda školských odborů František Dobšík, předák odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář a místopředsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková. Šéfka svazu civilních zaměstnanců armády k dokumentu svůj podpis připojí dodatečně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 1 hhodinou

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 8 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.