Finanční úřady v 1. čtvrtletí vybraly na dani z přidané hodnoty (DPH) téměř 82 miliard korun. To je meziročně o 6,5 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral o 3,6 miliardy více, celkem 38,6 miliardy korun. Vyplývá to z dat Finanční správy, která meziročně vyšší daňové příjmy zaznamenala také u daní z příjmu fyzických osob nebo u odvodů z loterií.
Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení ve čtvrtletí stouply o 15,4 miliardy na 215,3 miliardy korun.
DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. V případě DPH dostávají obce 21,4 procenta a kraje 8,92 procenta.
Obcím přitom od letoška podíl na DPH stoupl. Zároveň už ale nedostávají podíl 30 procent, který jim ještě loni připadal z daní fyzických osob samostatně výdělečně činných. Pro obce by to mělo podle dřívějších odhadů znamenat dodatečný celkový výnos asi dvě miliardy korun ročně na DPH, ale na daních z příjmu podnikatelů přijdou asi o miliardu ročně.
Samotný státní rozpočet v prvním čtvrtletí z DPH získal 57,2 miliardy korun, meziročně o čtyři miliardy více. Na firemních daních do státní kasy putovalo 26,3 miliardy korun, meziročně o 2,4 miliardy více. Ze statistik ministerstva financí k výsledkům státního rozpočtu za první čtvrtletí pak vyplývá, že na spotřebních daních stát vybral 36,8 miliardy korun, meziročně o 0,9 miliardy korun více.
