Stát nalije do pochybné firmy 300 milionů

Praha - Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) tajně připravuje transakci, ve které může stát podle reportérů Rádia Česko přijít o 300 milionů korun. Za peníze daňových poplatníků chce zachránit soukromou firmu. Již minulý týden vedení fondu odsouhlasilo, že nakoupí dluhopisy společnosti Oleofin v celkové hodnotě 300 milionů korun. Podle vedoucího redakce reportérů Českého rozhlasu Miroslava Motejlka ale Oleofin nemá čím ručit, neboť jeho majetek je plně zastaven vůči bankám. Celá transakce se zdá nadmíru podezřelá i exministrovi financí Miroslavu Kalouskovi (KDU-ČSL), který ji považuje za „neskutečnou prasárnu“.

„Společnost Oleofin by měla vydat na Slovensku dluhopisy za 300 milionů českých korun a tyto dluhopisy by koupil podpůrný fond, tedy veřejný fond,“ vysvětlil hlavní myšlenku celé transakce v rozhovoru pro ČT Motejlek. „Ty dluhopisy jsou naprosto bezcenné, protože skupina není schopná tuto částku splatit,“ dodal. Projekt podle něj vymyslel kontroverzní podnikatel Petr Sisák, který kromě Oleofinu ovládá i bývalou Setuzu a Spolek pro chemickou a hutní výrobu.

Pochybnosti o plánované transakci má i agrární komora. „Ta firma je ve stavu, kdy je obrovské riziko návratu těchto peněz,“ varoval prezident komory Jan Veleba.

Bývalému ministrovi zemědělství Petru Gandalovičovi se projekt zamlouvá. Má totiž podle jeho slov pomoci Setuze, která je nesmírně významná pro zpracování řepky. Ještě za svého působení na ministerstvu horlivě vysvětloval podstatu projektu zemědělcům. „Jako ministr jsem považoval tuto akci za potřebnou pro české zemědělce. Setuza zpracovává dvě třetiny řepky,“ napsal Gandalovič České televizi.

Sisák a Gandalovič = dobří známí

Podle Rádia Česko je ale důvod Gandalovičovy horlivosti poněkud odlišný. Sisák je totiž Gandalovičův „dobrý známý“. Bývalý ministr se proto snažil zajistit pomoc pro Sisákovu firmu již delší dobu. „Petr Gandalovič se angažoval nadstandardně a výrazně. Je známo, že Petr Gandalovič si tyká s Martinem Procházkou, což je šéf STZ, tedy skupiny kolem bývalé Setuzy, a má blízko i k Petru Sisákovi,“ informoval Motejlek.

Kalousek je připravovanou transakcí zděšen

Bývalého ministra financí zpráva o odkupu dluhopisů Oleofinu za peníze daňových poplatníků zaskočila. „Doufám, že to je jenom spekulace, že k ničemu takovému nedojde. Byla by to nemravnost gigantického rozměru. Jednak naprosto neoprávněná veřejná podpora privátnímu subjektu, protože PGRLF je veřejný rozpočet. Za druhé: všechny podpůrné programy, které jsme nastartovali ještě ve vládě Mirka Topolánka, mají být programy systémové - podpora pro všechny, nikoliv pro jednoho na úkor všech ostatních. Je to prostě nemravnost a já s tím zásadním způsobem nesouhlasím,“ řekl Kalousek Českému rozhlasu.

Pokud by Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond dluhopisy skutečně koupil, tak by se jeho členové měli podle exministra financí modlit, aby firma peníze splatila. Kdyby se jim peníze nepodařilo dostat zpět do státní kasy, bylo by prý zcela na místě zamyslet se nad tím, zda neporušili povinnost při správě cizího majetku. Úředníci fondu by tak mohli stanout před soudem.

Důvěru v transakci nemá ani nový ministr zemědělství

„Na základě dílčích informací, které má ministr zemědělství k dispozici, vyhodnocuje celou transakci jako problematickou,“ řekl ČT mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

A že by stát 300 milionů za dluhopisy již nikdy neviděl, je podle reportérů Rádia Česko nadmíru jasné. „Veškerý majetek společností Setuza, STZ, STZ Development, Oleofin, HC Oleofin, Spolku pro chemickou a hutní výrobu a dalších společností Petra Sisáka je zastavený vůči bankám, případně vůči dalším subjektům. Tam není vůbec co zastavit,“ uzavřel Motejlek.

Stoprocentním akcionářem Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu je ministerstvo zemědělství. Ročně prostřednictvím něj pošle do zemědělského a lesnického sektoru miliardy korun.

  • Setuza autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/873/87240.jpg
  • Petr Gandalovič autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/812/81158.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...