Přebytek státního rozpočtu v únoru klesl na 25,8 miliardy korun z lednových 26,5 miliardy korun. Loni v únoru vykázal rozpočet přebytek 3,7 miliardy korun. Informovalo o tom ve čtvrtek ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun. Analytici vesměs hodnotí hospodaření státu kladně.
Lepší meziroční výsledek hospodaření státu ovlivnily peníze z EU, které byly na konci letošního února meziročně vyšší o 20,4 miliardy korun. Po očištění o peníze z EU vykázal rozpočet v únoru schodek 0,3 miliardy korun. Loni v únoru to byl schodek čtyři miliardy korun.
Vládě se v letošním roce zatím daří udržovat hospodaření státního rozpočtu v lepším stavu než v loňském roce, uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Všímá si toho, že „v období od roku 2005 dosáhla vláda pouze dvakrát lepšího únorového výsledku než letos, a sice v letech 2014 a 2016“.
Přiznivý výsledek v porovnání s loňskem je podle Kovandy dán meziročním zlepšením čerpání prostředků z fondů EU a současně zlepšení mechanismů daňového výběru.
Jediným zásadním neduhem vládního hospodaření v letošním roce tak již „tradičně“ zůstává podle Kovandy mdlá investiční činnost. „Investiční výdaje zaostávají dokonce za tím, co bylo proinvestováno loni v lednu a únoru, a to věru nebyla žádná sláva,“ podotkl.
Podle hlavního ekonomy BH Securities Štěpána Křečka kladné hospodaření státu otevírá prostor pro navyšování výdajů například ve formě rychlejší valorizace důchodů. Zmínil také, že výběr odvodů na sociální zabezpečení rostl a prozatím se vybralo 80,9 miliard korun, což představuje nárůst o 10,4 procenta.
Analytik Komerční banky Marek Dřímal upozornil na růst výdajů. „Náklady na platy vzrostly meziročně o více než 12 procent, což je důsledkem masivního navýšení ohodnocení státních zaměstnanců od listopadu loňského roku,“ uvedl. Výdaje na sociální dávky na konci února vzrostly o 4,2 % meziročně díky navýšení důchodů.
Zdůraznil však také příznivý vývoj daňových příjmů. „Výrazně roste výběr daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění, což signalizuje masivní růst objemu mezd a platů v celé české ekonomice. Příjmy z DPH v celostátním měřítku rostou o výrazných 13 procent díky nárůstu spotřeby i efektům opatření v boji proti daňovým únikům,“ podotkl ekonom.
Domnívá se rovněž, že výrazný růst příjmů prozatím naznačuje, že by letošní schodek mohl být menší, než plánovaných 50 miliard. „Výhled Komerční banky počítá se 40 miliardami,“ uvedl. Záležet bude ale i na tom, jestli se podaří rozjet ve větším tempu investice. Pokud ano, může stát čerpat desítky miliard z tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů. Hospodaření rozpočtu by se ale tím mohlo zhoršit, a to zřejmě i pod plánovaných 50 miliard korun schodku.
