Stát chce přispívat na penzijní připojištění více

Praha - Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se má zvýšit až na 2760 korun ročně. V současnosti je to 1800 korun za rok. Zvýšit se má ovšem i hranice pro jeho poskytování. Nárok na státní příspěvek budou mít nově pouze lidé, kteří si budou měsíčně ukládat minimálně 300 korun. V současnosti jej dostávají i ti, kteří si ukládají stokorunu měsíčně. Vyplývá to z návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření, který ministerstvo financí zveřejnilo na webových stránkách vlády.

Důvodem pro změnu je především to, že si lidé ukládají na své penzijní účty příliš malé částky, které jim důchod v budoucnu příliš nezvýší. Stát tak chce změnou státního příspěvku lidi motivovat k vyšším úložkám. „Většina klientů se dnes zastavila na 500 korunách,“ upozornil poradce ministerstva práce a sociálních věcí Tomáš Machanec.

David Marek, analytik Patria Finance

„Současné vklady v penzijních fondech jsou příliš nízké na to, aby v budoucnosti penze z penzijního připojištění hrály významnější roli. A to je chyba.“

2 minuty
Reportáž Michaely Polákové
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří si budou spořit minimálně 300 korun, by podle návrhu nově dostávali od státu měsíčně 90 korun. Nad 300korunové úspory by za měsíc obdrželi 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Pokud si člověk bude měsíčně spořit 1000 a více korun, bude od státu měsíčně dostávat 230 korun.

Změny v systému důchodového připojištění chce ministerstvo financí provést v rámci důchodové reformy. Ta by měla dát vzniknout novému pilíři penzijního systému, do kterého by si lidé mohli od roku 2013 na individuální účty u penzijních společností odvádět tři procentní body ze sociálního pojištění. Na něj se nyní odvádí 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou je to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.

Zachováno zůstane po transformaci i samotné penzijní připojištění, které by mělo tvořit vedle nového pilíře a současného státního průběžného důchodového systému třetí pilíř systému penzí. V jeho rámci budou současní účastníci převedeni do transformovaných fondů. Noví účastníci v jeho rámci nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty by měly mít na rozdíl do současných fondů větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale za cenu vyššího rizika ztráty úspor.

Penzijní reforma má ale své zaryté odpůrce. Opoziční ČSSD vyhrožuje, že reformu po volbách zruší, a podle středočeského hejtmana Davida Ratha peníze v soukromých fondech dokonce znárodní. Výhrady k úpravám penzijního systému mají také odbory. Minulou sobotu už proti vládním reformám včetně té důchodové demonstrovaly na pražském Václavském náměstí.

Lidé si teď v průměru dobrovolně odkládají na stáří kolem čtyřista korun. Ministerstvo financí očekává, že si po změně systému začnou ukládat o něco víc. Kolik to bude, si ale úřad netroufá odhadnout.

ŠIROKOÚHLÝ
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...