Starostka Madridu připustila, že země požádá o finanční pomoc

Madrid – Starostka Madridu Ana Botellaová, která je významnou členkou vládnoucí strany, jako první z vedoucích španělských představitelů veřejně připustila, že země bude potřebovat finanční podporu. Důvodem je fakt, že země prochází hlubokou hospodářskou recesí a čelí stoupajícím nákladům na půjčky.

„Není o tom pochyb. Je velmi pravděpodobné, že budeme muset požádat o pomoc od Evropské unie,“ řekla podle španělské agentury Europa Press starostka, jejímž manželem je bývalý španělský premiér José María Aznar. „Zdá se to být nevyhnutelné,“ dodala.  

Španělsko se již dříve dohodlo s eurozónou na pomoci v objemu až 100 miliard eur (zhruba 2,5 bilionu Kč) pro svůj bankovní sektor. Nyní se ale spekuluje o tom, že pomoc bude potřebovat i samotná španělská vláda, aby byla schopna plnit své závazky.   

Španělsko má čtvrtou největší ekonomiku v eurozóně, delší dobu už se ale potýká s hlubokou recesí. Ta značně komplikuje snahu země plnit závazky vůči věřitelům za přijatelných finančních podmínek. Náklady na obsluhu státního dluhu se pohybují v blízkosti rekordních úrovní.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

První zemí eurozóny, která nezvládla své dluhy a požádala o mezinárodní finanční pomoc, se v roce 2010 stalo Řecko. Později se žádostí přišlo také Irsko a Portugalsko. Kvůli potížím v bankovním sektoru si pomoc vyžádal rovněž Kypr, o jeho žádosti se ale teprve jedná. Španělsko už zavedlo řadu reforem a má snahu přesvědčit investory i partnery v EU, že to s nápravou svých financí myslí vážně.   

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že pokles španělské ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,2 procenta z letošních 1,7 procenta. S návratem k hospodářskému růstu počítá až v roce 2014, kdy by měla ekonomika stoupnout o 0,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
před 15 hhodinami

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
včera v 20:14

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
včera v 14:32

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
včera v 08:08

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026
Načítání...