Spuštění reforem daní a penzí se možná odloží o rok

Praha – S termíny spuštění klíčových vládních reforem by se ještě mohlo hýbat. Premiér Petr Nečas (ODS) připustil, že by se celá daňová reforma mohla posunout až na rok 2014. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) zase upozornil, že se diskutuje také o odsunutí startu důchodové reformy o rok. S návrhem na odložení startu změn v systému penzí přišli také sociální demokraté. Místo roku 2013 by se podle nich měly rozjet až od roku 2015, aby svůj názor na ně mohli občané vyjádřit ve volbách.

Celá daňová reforma by mohla odstartovat až v roce 2014, připouští premiér. „Úvaha o roku 2014 je úvaha motivovaná nikoliv politicky, ale čistě legislativně technicky. Ukazuje se, že spuštění jednotného inkasního místa bude skutečně možné až od 1. ledna 2014,“ upozornil. Oddělovat start jednotného inkasního místa by podle něj nebylo vhodné. „Já jsem přesvědčen o tom, že vhodnější bude, samozřejmě s výjimkou loterijní daně – ta má i v návrhu jinou, rozloženou účinnost –, spustit všechno naráz,“ dodal.

Nyní se podle Nečase zkoumají návaznosti odkladu daňové reformy také na změny v systému penzí. „Já si myslím, že je průchodný leden 2013, ale to je otázkou velice podrobných legislativních analýz a vazeb na jednotné inkasní místo a občanský zákoník,“ podotkl.

Diskusi o odsunutí spuštění penzijní reformy připouští i Kalousek. Rozhodně ale nehodlá kývnout na návrh sociálních demokratů, kteří by chtěli start reformy odložit až na rok 2015. „Že bychom byli ochotni přeložit termín za volební období, kdy vyprší mandát této vlády, je naprosto absurdní a nemyslitelné,“ zdůraznil ministr financí. Reformy jsou podle něj nezbytné a nelze je odkládat.

Petr Nečas

„Rozhodně musím říci, že jsem proti tomu, aby se (důchodová reforma) posouvala na rok 2015. Já z principiálních důvodů nesouhlasím s tím, aby jakákoliv vláda dávala účinnosti zákonů za horizont volebního období,“ uvedl s tím, že takový postup může vést k tomu, že změny uvádí do života ministři, kteří proti nim v předchozím volebním období hlasovali.

Stanovisko Kalouska a Nečase podporuje i nejmenší vládní strana Věci veřejné. „Od Věcí veřejných je třeba očekávat plnou podporu tomuto návrhu,“ řekl předseda VV Radek John. VV podle něj podporují odložení daňové i důchodové reformy. Daňové reformě vytýkají, že přinese výpadek 20 miliard korun z příjmu státního rozpočtu. „Odložení je i krizové řešení, které přináší rozpočtu 20 miliard na příští rok,“ dodal John.

Bohuslav Sobotka
Zdroj: Jakub Dospiva/ČTK

ČSSD: Odklad reforem by zastavil obstrukce ve sněmovně

Odložení vzniku druhého pilíře by podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky pomohlo ke stabilizaci veřejných rozpočtů v době očekávaného zpomalení domácí i evropské ekonomiky. Státní důchodový systém prý totiž připraví zhruba o 20 miliard korun ročně. Fondy v rámci druhého pilíře by navíc nebyly vystaveny současným prudkým turbulencím na finančních trzích, míní Sobotka.

Ke slovu by se podle něj dostali také občané. „Umožnilo by to, aby se k tomuto kontroverznímu a riskantnímu kroku vyjádřili občané v příštích parlamentních volbách, které se budou konat nejpozději na jaře roku 2014,“ uvedl Sobotka k návrhu. V takovém případě by prý ČSSD šla do parlamentních voleb se závazkem druhý pilíř zcela zrušit.

Pokud by koalice přistoupila na odložení termínu spuštění penzijní reformy na rok 2015, mohli by se podle Sobotky poslanci ČSSD vrátit k projednávání vládních návrhů v Poslanecké sněmovně bez využití metody obstrukce. Ta zdržuje projednávání reformních zákonů již několik dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 10 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...