Praha - Spotřeba vody v Česku v posledních letech klesá, zatímco její cena postupně roste. Kvalita a čistota vody se rok od roku zvyšuje. Pomalu stoupá také podíl lidí napojených na vodovod a kanalizaci. Vyplývá to ze statistik Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) a ministerstva životního prostředí (MŽP).
Češi začali šetřit vodou, za posledních 20 let klesla denní spotřeba na osobu ze 150 litrů na necelých 100 litrů. Podobně je to i v Polsku či na Slovensku, v západní Evropě je ale spotřeba vyšší. Domácnosti používají úspornější spotřebiče, navíc stále méně se voda z vodovodu pije, míní ředitelka SOVAK Miloslava Melounová. Ke snížení spotřeby přispělo také skokové zdražení vody v 90. letech. Přesto je prý česká voda stále asi za poloviční cenu proti okolním zemím.
I přes úspory mají Češi stále co dohánět. Ročně přijde nazmar zhruba pětina pitné vody. Unikne cestou ke spotřebitelům ve vodovodním potrubí. Ještě před dvaceti lety to bylo asi 30 procent. Staré sítě se od revoluce postupně opravují a ztráty někde klesly už na 13 procent. Stará síť je stále ještě především ve velkých městech.
„Celkový trend je mírné zlepšování kvality a čistoty vod a očekáváme, že tento vývoj bude pokračovat,“ řekl mluvčí MŽP Jakub Kašpar. Díky zákazu používání fosfátů v pracích prášcích se podle něj snad bude o něco zlepšovat i situace ve znečištění řek fosforem. Důležitou otázkou bude vývoj používání umělých hnojiv v zemědělství. Pokud by zemědělci začali umělá hnojiva používat ve větší míře, mohlo by to vést ke zhoršení kvality vod kvůli splachům z polí, varoval.
Pozitivním trendem je podle Kašpara zvyšující se procento čištěných komunálních odpadních vod, což bude nadále pokračovat. Nové čistírny odpadních vod musí totiž obce nad 2000 obyvatel postavit do roku 2010. MŽP jim k tomu nabízí dotační podporu z Operačního programu Životní prostředí.
Obce a města, které nemají vyhovující čističky a kanalizace, se většinou shodují, že je do konce roku 2010 stihnou postavit či modernizovat, a splní tak závazek Česka vůči EU. Musí ale na projekty získat dotace, samy na tak vysoké investice nemají peníze, vyplynulo z ankety ČTK. Investice si v Česku vyžádají 4,9 miliardy Kč.
Ceny vodného a stočného postupně rostou, výjimkou není ani letošní rok. Zřejmě největší zdražení kvůli novému zavedení pevné platby za odběr pocítili letos odběratelé s malou spotřebou na Královéhradecku. Nižší zdražení, kolem 14 procent, čekalo velké odběratele, například velké panelové domy vedené jako jedno odběrní místo. U rodinného domku se čtyřmi lidmi platba narostla asi o 1740 korun.
Za vodu se v Česku platí stále výrazně méně než lidé v západní Evropě. Tamní, zhruba dvojnásobné úrovni, se cena v tuzemsku bude postupně přibližovat. Asi 80 procent nákladů tuzemských vodáren se prý již pohybuje na hladině západní Evropy. Někteří odborníci ale upozorňují na to, že ceny vodného a stočného musejí zůstat sociálně únosné, což podle pravidel EU znamená, že výdaje domácností za vodu nesmějí překračovat dvě procenta jejich hrubého příjmu.
Česko má vysoké napojení obyvatel na vodovody, které jsou zavedeny i tam, kde lidé hodně využívají ještě lokální zdroje, jako jsou studny. Na vodovod je v tuzemsku napojeno 92 procent obyvatel, což je v EU nadprůměr. U kanalizací je situace o něco horší, má ji 80 procent lidí. Obě čísla však v posledních letech mírně rostou.
Voda spolu s dalšími činiteli - ovzduším, energií a výživou podmiňují život a existenci lidstva. Podle dlouhodobé celosvětové bilance se zásoby vody ani nezmenšují a ani nepřibývají, roste ale počet populace, což má za důsledek zhoršení kvality vody. OSN v roce 1992 vyhlásilo Světovým dnem vody 22. březen.
