Každý student by měl vědět, že peníze jsou pro život naprosto nezbytné, ale současně jsou člověku nebezpečné, uvedl v pořadu Fokus Václava Moravce ekonom Lubomír Mlčoch. Skeptický přístup vyjádřil i podnikatel Dalibor Dědek, který přirovnal současnou společnost k otrokářskému řádu pod útlakem peněz.
Společnost žije pod útlakem peněz, shodli se podnikatel Dědek i ekonom Mlčoch
Fokus Václava Moravce na téma Peníze (zdroj: ČT24)
Dědek považuje peníze za virtuální médium, za kterým nic reálného neexistuje. O bankovkách se například zmínil jako o svatých obrázcích, na kterých je něco namalováno.
On sám přitom patří podle časopisu Forbes mezi nejbohatší Čechy. Za rok 2016 mu časopis přisoudil 4,9 miliardy korun a 37. místo na žebříčku. Je majoritním vlastníkem společnosti Jablotron Group.
Dědek
Peníze bere za prostředek nezbytný pro fungování byznysu, pro sehnání materiálu, pro motivování lidí. „Pro mě peníze nebyly nic jiného než prostředek k tomu, abych mohl plnit své sny.“
Podnikatel řekl, že se jeho postoj k penězům v průběhu času neměnil a je rád, že to tak je.
Znám spoustu lidí, kteří svůj vztah k penězům radikálně změnili ve chvíli, kdy k nim přišli - a těch je mi líto.
Také Mlčoch zmínil, že peníze jsou výborným sluhou, ale je zle, když se stanou zlým pánem. Pokud převládá majoritní přístup, kdy peníze nejsou vnímány neutrálně, tak by to s civilizací nemohlo dopadnout dobře, uvedl. Dodal, že už nyní to s ní nedopadá dobře.
Připomněl také současnou nedůvěru v budoucnost, která se ztrácí i v nejbohatších státech. Je dána obavou, že nedokážou svým potomkům zajistit stejnou životní úroveň, která byla dříve jistá.
Projevuje se to také krizí rodiny, neochotě uvažovat v dlouhodobém horizontu a pořizovat si děti.
Mlčoch
Předmětem diskuse v pořadu bylo také zjištění mezinárodní charitativní organizace Oxfam, že osm nejbohatších lidí vlastní stejný majetek jako chudší polovina světové populace, tedy 3,6 miliardy lidí.
Mlčoch řekl, že u nejbohatších lidí záleží na tom, jak s bohatstvím nakládají a zda k němu přišli čistě a morálně.
To nejvzácnější je, udržet si od vlastního bohatství odstup a nakládat s ním tak, aby z toho byl veřejný prospěch.
Za horší pak považuje, že střední třída už po několik desetiletí pracuje stále více, možná i více vydělává, ale subjektivně vnímané štěstí se vytrácí. To ukazují například průzkumy v USA.
Tato část společnosti pak má pocit, že se ztratila její dříve běžná šance dostat se výše, a to zhoršuje sociální soudržnost ve společnosti.
Herečka Marie Doležalová uvedla, že u zájemců o tuto profesi zjišťuje jejich motivaci. A pokud jsou motivování tím, že jednou budou bohatí a slavní, tak to podle ní není ta správná motivace a takoví lidé v herectví neprorazí.
Ten motor musí být větší než jen sláva a peníze.
Psycholog Tomáš Morávek připomněl, že všem je společná „narcistní potřeba“ vyniknout, stát se něčím mimořádným, dělat něco, za co mě budou lidé uznávat a respektovat.
Ať chceme či ne, tak mít hodně peněz je vstupenkou do světa respektu a uznání. Nebo si to aspoň myslíme.
Doležalová také uvedla, že v herectví je to nahoru a dolů. „Jeden den máte peněz spoustu, pak vám skončí role, postava v seriálu zemře, a najednou nemáte na rohlíky.“ Takové období podle ní zná každý herec.
Morávek zmínil i vnitřní tlak, kdy člověk strašně chce být úspěšný. Jako určitou radu uvedl, že je dobré si uvědomit, jakou daň za to člověk může zaplatit, a pak si odpovědět, zda je schopen to podstoupit a bude s tím spokojen.
Novinářka Lenka Klicperová získala ze svých cest po Africe zkušenost, že televize a internet ovlivňují i skupiny lidí, kteří by jinak byli stranou zájmu a neměli možnost se dozvědět, co se děje v jiných částech světa.
Jako příklad uvedla Angolu, kde byly vysílány brazilské telenovely o bohatých, šťastných lidech. A chudí Angolané si pak představovali, že by také jednou chtěli mít obrovský dům se služebnictvem. Bez televize by je to nenapadlo, dodala novinářka.
Půjčky
Reklamní stratég Eda Kauba uvedl, že reklama lidem neříká, že za peníze se dá koupit všechno. Pouze vyzvihuje přednosti toho výrobku, který si mohou vybrat.
V určitém protikladu k názorům Dědka a Mlčocha se domnívá, že pořád obviňujeme peníze, že za něco mohou. „Ale ony za nic nemohou. Peníze jsou odrazem toho, jak jsme úspěšní v životě,“ řekl. Podle něho navíc člověk nemá nikdy dost. Dokládal to na příkladu milionáře, který bude říkat, že ještě nemá dost peněz. Má totiž na vilu u moře, ale nemá na private jet, aby tam letěl.
Pořád dáváme (reklamní průmysl) lidem na výběr. Je to svoboda volby. Každý má nějaký objem peněz a může si za to něco koupit podle svého vlastního rozhodnutí. Novou motorku, novou kuchyň, nový bazén na zahradu nebo to může investovat do vzdělání svých dětí.
Ano, je to možnost volby, připustila novinářka k působení reklamy. Dodala však, že na svých cestách do Afriky vidí, jak my jsme zde přehlceni různými produkty, bez kterých se dá docela dobře žít.
V závěru pořadu se hovořilo také o fenoménu slev a výprodejů. Češi na nich „ujíždějí“ a je to pro ně téměř specifický druh sportu. Podrobnosti lze získat na připojeném videu.